Kofroň si také myslí, že největší „sláva“ Ruska již dávno pominula. Upozornil zejména na jeho ekonomickou situaci, která je v porovnání i s například mnohem menším Německem a s dalšími státy Evropy „bídná“. Upozornil, že jsou však stále i sektory, v nichž Rusko velmocí stále je – jmenoval zejména vojenství, byť v porovnání s USA jde, kromě jaderného arzenálu, pouze o významnou regionální velmoc. Problémem největší země je i aktuální neschopnost dostatečně inovovat.
„Rusko se musí najít ve smyslu, že Sovětský svaz se nevrátí. I ten jel přes sílu, nad svoje možnosti. Když v Africe jakýkoliv diktátor prohlásil ‚já jsem komunista‘, tak okamžitě mohl počítat s penězi,“ poohlédl se Svoboda. Dodal, že pak ovšem došly peníze. Upozornil na šéfa ruského kontrolního úřadu, jenž prohlašuje, že v jeho zemi se lidé bojí investovat, a to zejména kvůli obavám z moci tamních úředníků.
Fotogalerie: - Kam zmizel Koněv?
„Není to tím, že by Rusové byli hloupější, jsou tam také chytří lidé,“ poukázal. Problémem tamní mentality je stále zakořeněné přesvědčení, že by mělo být o lidi postaráno, a to za všech okolností. Inteligentní lidé však s touto komunistickou minulostí nejsou příliš smíření a často tak své projekty realizují za hranicemi země, aby mohli sami rozhodovat o svých zájmech.
Dle Kofroně součástí problému byly i ceny ropy, které překrývaly strukturální problémy, jimž Rusko čelí.
Rusové uznávají, co pro ně Putin udělal. Poslední dobou však již narůstá velmi silná nedůvěra související s tím, jak je již v úřadu velmi dlouhou dobu. Ruskému prezidentovi důvěřuje již jen 29 % Rusů.
Oba komentující se shodli, že jim Putin připomíná portugalského vůdce Salazara; ten Portugalsko ochránil před válkou a stabilizoval jej, poslední roky své vlády ho však, podobně jako dnes Putin, držel na hladině pořád na podobné úrovni a země začala zlehka stagnovat.
Fotogalerie: - Proti bombardování Sýrie
Došlo i na participaci Ruské federace ve válce v Sýrii, kde podporuje vládu prezidenta Bašára Asada. Zde se Kofroň tázal, proč bychom měli nutně reagovat na ruskou přítomnost, ohrožení pro nás to není zcela žádné. Otázkou však je, zdali se jim to vyplatí. Podobnou otázku by si však měl častokrát položit i liberální Západ.
Problémová situace je pro Rusko například v Libyi, jelikož se konflikt může vyvinout v dlouhotrvající a ekonomicky nevýhodný. „V Libyi na jedné straně bojuje Francie, a na druhé Evropská unie,“ pobavili se přítomní, s tím, že právě tento konflikt může trvat velmi dlouhou dobu.
Libyi sužuje konflikt různých frakcí už od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Haftarovy jednotky se opírají o podporu Ruska, Egypta či Spojených arabských emirátů zde bojují proti vládě Fáize Sarrádže sídlící v Tripolisu. Tu uznává OSN a podporuje ji zejména Turecko.
Fotogalerie: - Pražský Majdan 21.9.2014
Obavy z obsazení pobaltských států Svoboda nemá, šance na to je prý velmi malá. „Co by získali obsazením Pobaltí?“ naznačil. Pokud by se Rusko rozhodlo napadnout člena NATO, tak by zbytečně riskovalo, že za to zaplatí „obrovskou cenu“. Pokud by však k takovému konfliktu došlo, otevřelo by to otázku, kam až bychom potenciálně ruské síly nechali zajít a jak bychom se bránili.
„Když ta příležitost je, tak člověka napadnou velmi nemoudré myšlenky,“ upozornil, že nemůžeme úplně zcela pominout možnost, že by již žádný válečný konflikt v Evropě v budoucnu nemohl být. Co však vidí jako pravděpodobnější, tak je zapojení Ruska v Bělorusku. Pokud by chtělo od Ruska odpoutat, je prý možné, že se bude „opakovat Ukrajina“. Velká hrozba eskalace by pak mohla hrozit mezi Ruskem a Polskem. Schopnost vyvážit Rusko by v Evropě mohlo jen Německo.
Fotogalerie: - Polední zastávka Nočních vlků
Kofroň následně poukázal na názorové tábory u nás. „Buďto někdo říká, že Rusko není žádná hrozba, což zní bizarně; nebo naopak říká, že je hrozba stejná jako Sovětský svaz, to je podobně bizarní argument,“ shrnul. „Nakonec se dostáváme do bizarních situací, kdy i Alexandr Vondra je označen za agenta Putina,“ doplnil, jak u nás vypadá „strašení Ruskem“.
V závěru ještě diskutující zhodnotili kauzu ricin. Tam se oba dva hosté shodli, že žurnalisté měli být ve zveřejňování kauzy více umírnění, neboť sami pak naopak takovýmto zacházením docilují toho, že mnoho lidí se stane vůči jakýmkoli negativním zprávám o Rusku imunní a začnou Rusko bagatelizovat.
„Oni tomu Putinovi lichotí, dělají pak z Ruska větší velmoc, než je,“ uzavřeli téma neustálého upozorňování novinářů na „ruskou hrozbu“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
