„Rusko je velmoc, která vzpomíná, jak byla velká,“ shrnul Svoboda dnešní pojetí Ruska. Jeho obyvatelé často dodnes vzpomínají na éru Sovětského svazu a vracejí se do minulosti, kdy byl jednou z největších velmocí. Podle něj si Rusové stále častějším obracením se do minulosti vynahrazují nepříliš veselou současnost, což může být i hlavní důvod, proč Rusko velmi nelibě sledovalo odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6.

Kofroň si také myslí, že největší „sláva“ Ruska již dávno pominula. Upozornil zejména na jeho ekonomickou situaci, která je v porovnání i s například mnohem menším Německem a s dalšími státy Evropy „bídná“. Upozornil, že jsou však stále i sektory, v nichž Rusko velmocí stále je – jmenoval zejména vojenství, byť v porovnání s USA jde, kromě jaderného arzenálu, pouze o významnou regionální velmoc. Problémem největší země je i aktuální neschopnost dostatečně inovovat.

„Rusko se musí najít ve smyslu, že Sovětský svaz se nevrátí. I ten jel přes sílu, nad svoje možnosti. Když v Africe jakýkoliv diktátor prohlásil ‚já jsem komunista‘, tak okamžitě mohl počítat s penězi,“ poohlédl se Svoboda. Dodal, že pak ovšem došly peníze. Upozornil na šéfa ruského kontrolního úřadu, jenž prohlašuje, že v jeho zemi se lidé bojí investovat, a to zejména kvůli obavám z moci tamních úředníků.