Netradičně na zahraniční půdě začíná Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí. Impulsem k prvnímu tématu byl článek „CDU posvětila genderovou vyváženost do roku 2025“, který vyšel na Novinkách a týká se politiky u našich západních sousedů. „Genderové šílenství dostalo nový politický rámec. Německá CDU se totiž podle informací z tohoto článku zavázala dosáhnout do roku 2025 genderové vyváženosti. Vedení vládnoucí strany si totiž stanovilo, že do zmíněného termínu se zvýší podíl žen ve funkcích v této partaji na 50 procent. Tato kvo-kvo-kvotace má postupnou trajektorii. Od 1. ledna 2021 budou ženy v CDU zastávat 30 procent funkcí, od roku 2023 už 40 procent a v roce 2025 oněch kýžených 50 procent,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přitom Křesťanskodemokratická unie má už dvacet let v čele ženu. V letech 2000 až 2018 Angelu Merkelovou, kterou v prosinci 2018 nahradila Annegret Krampová-Karrenbauerová. „Tak nám strana spojená s Mutti Merkel konečně prozradila, kde spatřuje kvalifikační podmínky pro výkon vedoucí funkce: v příslušnosti k pohlaví. Nikdo si neláme hlavu nad tím, zda příslušné dámy budou mít něco v hlavě, podstatné je, co mají ve spodním prádle. Jednu vlnu této dementizace už jsme zažili – ženy chtějí být kvótně zastoupeny ve vedení velkých firem a korporací. Opět jsem neslyšel argument, zda k tomu budou mít patřičné odborné předpoklady, nebo postačí, že nechodí na WC s panáčkem. Kdybychom však chtěli být důslední, tak tyhle kvotační nápady jsou ve své podstatě značně diskriminační,“ tvrdí mediální analytik.
Fotogalerie: - Měsíc v kleci
Pohlavní kádrování vede k dalšímu deficitu demokracie
Nepochybuje vůbec o tom, že při volbách do stranických funkcí může být mnohem víc veselo. „Na řečništi takové konference se budou střídat kandidátky na funkci a přesvědčovat auditorium o svých kvalitách. Jenomže jakých? Může pohlaví z pavlačové drbny udělat vynikající diplomatku? Asi ne. Stejně jako se z držitele lopaty a vysvědčení z druhé obecné nestane politická hvězda jen proto, že cosi nosí v kalhotách. Suma sumárum: všechny podobné nesmysly s povinným pohlavním kádrováním vedou k dalšímu z mnoha deficitů demokracie. Ostatně – dá se vůbec o dnešní společnosti říci, že je demokratická? Možná tak ‚liberálně‘, stejně jako kdysi jsme měli demokracii socialistickou a ještě předtím lidovou. Demokracie to však ani v jednom případě nebyla,“ upozorňuje mediální odborník.
Genderové šílení se po životním stylu dotýká i peněženek
Druhé téma si s tím úvodním ale ani trochu nezadá. „Podobný proces debilizace světa totiž probíhá v podobě tzv. cancel culture, neboli kádrování uměleckých děl minulosti módními pohledy a údajnými požadavky dneška. Tak se nám na indexu ocitají klasiky typu Sever proti Jihu, Indiana Jones, Monty Python nebo Forrest Gump. Vždy je na počátku této cenzury výkřik nějaké zpovykané aktivistky, nejčastěji z novinářských či akademických kruhů, která vysloví názor, že to či ono dílo porušuje důstojnost nějaké menšiny, obvykle etnické, ale určitě brzy dojde i na tu sexuální. Navrhuji inovaci: zakázat všechny filmy Jeana Maraise, které končí polibkem tohoto hrdiny s nějakou lepou dámou zachráněnou z nějakých tenat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Vede ho k tomu skutečnost, že hrdina mnoha francouzských romantických často ještě černobílých filmů to měl s ženami jinak, neboť byl homosexuál a víc než ony lepé děvy jej zajímali muži a jeho partnerem byl více než čtvrt století i obdobně orientovaný básník Jean Cocteau. „Jak jsme se také dozvěděli z portálu Extra.cz., vlna této politické korektnosti začíná lézt na nervy i těm, kteří by za jiných okolností možná takové postmoderní kratochvíle podporovali. Jenže přichází doba činů, nejen slov. Genderové šílení se začíná dotýkat už nejen životního stylu, ale i peněženek. Velmi přesně a s lehkou, ale hořkou ironií to vyjádřil herec Jiří Lábus. Očekává totiž, že bude brzy zakázán jako dabér Marge Simpsonové ve slavném kresleném seriálu,“ podotýká mediální analytik.
Fotogalerie: - Odhalení orla
Nenávist mezi neschopnými a schopnými, ne mezi černými a bílými
Vůbec by ho nepřekvapilo, kdyby v časech vznášení těch nejnesmyslnějších požadavků musel opravdu Jiří Lábus s namlouváním ženské kreslené postavy přestat. „Co na tom, že propůjčil Marge asi nejlepší dabing ze všech dabovaných verzí, zcela nenapodobitelnou osobnostní charakteristiku, prostě posunul dabérské umění na hodně vysokou příčku. Jenomže daboval ženu, a to je genderově nepřípustné. Lábus na to kontruje, že se snad nechá předělat na ženu. Myslím, že to není dobrý nápad. Lepší by bylo všem těm postmoderním kádrovačkám předepsat nějaké léky na uklidnění, nebo pravidelný sex. Jedno či druhé by mohlo zabrat a Lábus by mohl zůstat mužem,“ je přesvědčen Petr Žantovský..
Nejlépe to podle jeho názoru asi vyjádřil Jiří Krampol, který na adresu všech takových aktivismů prohlásil: „Nejde o nenávist mezi bílými a černými, ale mezi schopnými a neschopnými. Ti druzí pořád proti něčemu protestují.. „To jsou, věru, zlatá slova. Měli by si je náležitě často opakovat všichni ti Minářové, stejně jako dříve Impulsy 99, Cesty změny a jak se všechny ty pokusy demontovat volební demokracii nazývaly. Tehdy, stejně jako dnes, šlo a jde především o boj těch, kdo jsou s to – například – přesvědčit voliče a vyhrát volby, a těch, kteří to nedokážou, a pak na ryncích povykují pod vedením různých pětiprocentních Kalousků o deficitu demokracie. Jak se říkávalo – zloděj křičí: Chyťte zloděje!“ připomíná mediální odborník.
Ministerstva pravdy, a „pravda“ jako zbraň proti nepohodlným
Před závěrečnou glosou upozorňuje, že může být v dané věci v podezření z kolize zájmů, protože přijal kandidaturu do Senátu jako nezávislý s podporou SPD. „Věci samotné se tato skutečnost však vůbec netýká. Úplně totéž bych říkal a psal, kdybych nikam nekandidoval a sám volil třeba ODS. Oč tedy jde? V úterý se bylo možné na iDnes dočíst, že Facebook vyhrožuje Tomio Okamurovi, Radimu Fialovi a hnutí SPD blokací jejich stránek z důvodu ‚porušování pravidel komunity‘. Jak ta pravidla vypadají, však v jejich prohlášení nenajdete. Pokus o upřesnění najdeme u šéfa Manipulátorů.cz Jana Cempera, který tvrdí, že Okamura sdílí nepravdivé informace,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tomio Okamura
Hned ale namítá, že slovo „pravda“ je ošidné. „Kdo ji zná? Už Sokrates na svém soudu prohlásil, byť poněkud květnatěji, slovutnou větu obsahující nejvyšší moudro: ‚Vím, že nic nevím‘. V posledních letech se slovem ‚pravda‘ šermuje víc než kdykoli dříve. Najednou se vyrojilo mnoho ‚ministerstev pravdy‘, která rozhodují o tom, kdo pravdu má, a kdo nemá, v překladu: kdo smí a kdo nesmí veřejně vystupovat a sdělovat nějaké názory, stanoviska, argumenty. Z ‚pravdy‘ se stala zbraň proti nepohodlným. To, že se k těm strážcům pravdy připojují soukromé firmy typu Facebooku, není náhodné. Tyto firmy potřebují vycházet zadobře s mocenskou vrchností, protože – například – nechtějí dopustit digitální daň a podobně,“ vysvětluje mediální analytik.
Politické zadání, které přechází v útok na svobodu a demokracii
A co všechno pro to dělají, není příliš těžké si představit. „Proto se zástupci těchto společností scházejí se skutečnými ministry skutečných vlád a dohadují s nimi svou účast na cenzuře sociálních sítí a obecně internetu. Je zřejmé, že Facebooku je úplně jedno, co sdílí například pan Okamura. Jenže mají své – podtrhněme – politické zadání. Je to zcela nepřijatelná praxe a je úplně jedno, zda je páchána proti opozičním představitelům, nebo komukoli jinému. Bezpráví je bezpráví. Stejná slova bych řekl, opakuji, i kdyby se jednalo třeba o Miroslava Kalouska, Vojtěcha Filipa, Petra Fialu nebo Ivana Bartoše. V každém takovém případě by šlo o další čelní útok na svobodu a demokracii,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
