Křížová v rozhovoru prohlásila, že postoj, podle kterého se nás rasové problémy a postkolonialismus netýkají, je hloupý. Prý jsme totiž byli součástí civilizačního okruhu, který těžil z obchodu s otroky, a české země bohatly na otroctví, i když nepřímo. „Myslím, že si to lidé u nás stále nepřipouštějí, a proto jsou šokováni, že i sem doléhají ohlasy Black Lives Matter, když nás se to přece netýká, když jsme my nikomu neublížili,“ pravila.
Nesouhlasila s bývalým prezidentem Klausem, který prohlásil: „Tady žádná rasová nesnášenlivost jako systémový fenomén není a nebyla.“ Podle ní je to nesmysl. „Tato témata u nás zaznívají nejen proto, že tady dlouhodobě žije spousta lidí, jichž se to bytostně dotýká – nemluvě o dlouhodobých problémech s nesnášenlivostí vůči Romům, vietnamské populaci a tak dále. Ale je tady spousta lidí, kteří berou otázku občanských práv černých Američanů za svou,“ sdělila pro Deník N.
„Druhá věc je, že české země se různým způsobem podílely na koloniálním obchodu. A za další: v tuto chvíli se snažíme vyrovnat s minulostí, mění se interpretace historie,“ vysvětlovala historička. Uvedla, že podstatou rasismu není hodnocení lidí podle barvy pleti, ale jde v něm o různé kategorie lidství. Podle ní moderní Evropa stojí na tom, že expandovala na úkor ostatních kontinentů.
„Moderní Evropa by se ekonomicky či sociálně nevyvíjela tak, jak se vyvíjela, kdyby neměla dodatečné zdroje. Ať už přírodní, nerostné, plantážní zemědělství. A zároveň kdyby neměla dostatečnou pracovní sílu, kterou mohla velmi brutálně využívat. Aby tuto svou expanzi obhájila, evropští intelektuálové vytvořili systém představ o tom, že jsou tady různé skupiny lidských jedinců, kterým je možné přisuzovat různé typy práv. A Evropa stojí na vrcholku,“ tvrdila. A obyvatelé českých zemí se prý snažili, aby se s nimi počítalo jako se součástí civilizované Evropy.
Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT
Zmínila, jak po první světové válce mělo Československo zálusk na Togo a panovala myšlenka, že Češi by byli lepší kolonizátoři než Němci. „Je paradox, že západní Evropa teď po řadě let přehodnocuje představu, že co se dělo, bylo správné. Zatímco my se zoufale bráníme a říkáme, že se nás to netýká,“ poznamenala Křížová. Dodala, že ačkoliv české země neměly kolonie, existovaly koloniální české osady.
A ukázala i logickou konstrukci, jak se Češi podíleli na obchodu s otroky: „Babička Boženy Němcové tkala houně pro vojáky. Ale v oblasti jejího rodného Podorlicka a dalších částech českých zemí se také tkaly látky s velmi výraznými barevnými vzory, které se přes německé přístavy prodávaly do Afriky. Korálky, které se vyráběly v severočeských sklářských hutích, se využívaly k obchodu s otroky.“
Dodala, že chudým sklářům a tkalcům jejich zapojení nezazlívá. „Šlo jim o to, aby se svými rodinami doslova přežili. Ale české země jako hospodářský celek byly bezpochyby začleněny do západoevropského hospodářského celku, který vydělával na obchodě s otroky. Za to, že se čeští vlastenci mohli scházet v kavárnách a nad finančně dostupnou kávou debatovat politické otázky, vděčili otrocké pracovní síle. Když si to vše posčítáte, zjistíte, že se z toho nemůžeme vyvléknout,“ shrnula. Prý není nutné si sypat popel na hlavu, ale připustit si a uvědomit, že jsme tohoto obchodu byli součástí. „A tím pádem si připustit, že je potřeba přehodnotit i narativ, který tady byl posledních dvě stě let,“ dodala.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
