Čeští lidé, to je problém. Chceme ochranu od EU! Hutná debata Prague Pride zaujme i Babiše

04.08.2020 14:20

Jedna z pravidelných sérií debat Café Evropa, tedy debat o evropských záležitostech, se zabývala problematikou LGBTI a evropských institucí. Hosty zde byla například Babišova europoslankyně Radka Maxová, pracovnice Evropské komise Irena Moozová či předseda Prague Pride, Czeslaw Walek. „Andrej Babiš jako premiér sám v médiích i na sociálních sítích manželství pro všechny podpořil a kde jsme? Čekáme stále na hlasování v prvním čtení. To je velká ostuda,“ rozzlobil se šéf Prague Pride. Pracovnice Evropské komise prozradila, jaké nové nástroje na potírání nenávisti má. Jak chce Evropská unie LGBTI komunitě pomoct? Debata se konala během festivalu Prague Pride.

Čeští lidé, to je problém. Chceme ochranu od EU! Hutná debata Prague Pride zaujme i Babiše
Foto: Vít Hassan
Popisek: Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Pride, který přibližuje život leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů
reklama

Prague Pride, který se letos kvůli opatřením vůči šíření koronaviru koná v omezeném rozsahu, živě vysílal na svém facebooku debatu z pořadu Café Evropa, což je formát debaty o evropských záležitostech. Poslední debata se právě nesla v duchu Evropské unie a LGBTI. „Co dělají evropské instituce v oblasti práv a ochrany sexuálních menšin,“ přiblížil téma Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Debatu pak organizuje zastoupení Evropské komise v České republice. Účastníky diskuse byli kromě Bartovice Radka Maxová, europoslankyně za ANO, Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU z Evropské komise, a předseda Prague Pride, Czeslaw Walek, který též patří mezi iniciátory sdružení Jsme fér. Bartovic debatu moderoval.

Anketa

Je dobře, že Praha přispěla na festival sexuálních menšin Prague Pride?

3%
97%
hlasovalo: 14381 lidí

Prvním blokem témat bylo, zda je evropská a pak česká společnost tolerantní k sexuálním menšinám, kam se Česká republika posunula 15 let po vstupu do EU a co by byl optimální stav, kam by se měla Česká republika či Evropská unie posunout.

Moozová uznala, že Evropská unie má některé pravomoci v LGBTI otázce. „Rába bych zmínila, že vlastně celkově i projekt evropské integrace je postaven na základě rovnosti a nediskriminace a právě ochrana menšin i sexuálních menšin je jedním ze základních kamenů celé evropské integrace,“ poznamenala pracovnice Evropské komise. Problémem je dle ní i to, že Evropská komise má oproti členským státům relativně méně pravomocí v tématu LGBTI a sice mají po roce 2000 velkou spoustu směrnic a direktiv, které zakotvují rovnost v různých oblastech, ale bohužel se často jedná pouze o pracovní oblasti.

Jednotliví účastníci debaty.

Fotogalerie: - Pochod Prague Pride 2017

Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...
Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...
Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...
Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...
Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...
Duhový průvod Prahou v rámci festivalu Prague Prid...

„Právě ty oblasti, ve kterých jsou práva chráněná na národní úrovni, to jsou třeba oblasti vzdělávání, oblasti zdravotnictví a tak dále, nejsou upraveny na evropské úrovni. My jsme v roce 2008 představili takzvanou horizontální směrnici, která by měla tento deficit právní odstranit a zakotvit právní ochranu všech menšin ve všech oblastech soukromého i společenského života, bohužel tato direktiva je v tuto chvíli zablokovaná členskými státy, nepodařilo se nám získat jednomyslnou podporu členských států a již v podstatě dvanáctým rokem se snažíme negociovat s každým předsednictvím, abychom tento právní předpis posunuli ze stavu návrhu do stavu přijaté legislativy,“ popsala peripetie úřednice.

Maxová přiznala, že se jako europoslanci snaží o to, aby se otázka rovnosti zapracovala do finančního víceletého rámce či do vnějších smluv se zeměmi třetího světa. Sama to vnímá jako osobní a srdcovou záležitost, navíc se dle ní tolerance k LGBTI v Evropské unii a v České republice mění.

Dle předsedy Prague Pride je česká společnost k LGBTI komunitě lhostejná. „Což možná je skoro největší nepřítel jakéhokoliv zlepšení té naší situace. Když se podíváme na čísla, která vyšla z různých průzkumů veřejného mínění, tak pouze 11 % Čechů a Češek si myslí, že LGBT lidé jsou v České republice diskriminováni. Ta realita je diametrálně jiná. Tři čtvrtiny LGBT lidí v Čechách nějakým způsobem zažilo diskriminaci či činy z nenávisti,“ popsal Czeslaw Walek. Kde však lhostejnost přímo čiší, tak to je politická úroveň. „Poslední legislativní úprava, která byla přijata českým Parlamentem, která nějakým způsobem zlepšila kvalitu života LGBT lidí v Česku, bylo v roce 2009 přijetí antidiskriminačního zákona,“ poukázal.

To však nebylo vše. „Podívejme se třeba na projednávání zákona o manželstvích pro všechny. Dneska je 783 dnů od předložení zákona a paní Maxová byla předkladatelkou toho zákona a poslanecká sněmovna do dnešního dne o tomto zákoně nehlasovala ani v prvním čtení. Toto je ostuda! To nelze nazvat ani tolerancí! To je opravdu lhostejnost!“ poznamenal Walek. Prý by byl rád, kdyby se společnost dostala tam, že česká společnost bude respektovat LGBT lidi. „Co mě na tom posledním výsledku Eurobarometru zarazilo je, že 39 % Čechů a Češek nechce anebo nesouhlasí, aby LGBT lidé měli stejná práva jako oni, což je o pět procentních bodů horší výsledek Eurobarometru než před pěti lety,“ dodal.

Anketa

Který moderátor talk show je lepší?

34%
hlasovalo: 8204 lidí

I Moozová si myslí, že v tomto tématu patříme do horšího podprůměru. „Dokonce v jedné konkrétní oblasti, a to jsme se ptali, zda by otázky rozmanitosti měly být součástí školních osnov a školních materiálů, tak tam dokonce Česká republika na rozdíl od ostatních států nebo od průměru Evropské unie, dokonce poklesla,“ popsala pracovnice komise měření Eurobarometru.

To, co ale Evropská unie prosadila, je třeba právě otázka zaměstnání. „Když budete zaměstnavatel, budete vypisovat přijímací řízení, tak nesmíte diskriminovat osoby nebo lidi, které mají určité sexuální zaměření, takže to je třeba ta oblast, kde ta ochrana je poměrně široká. Máme teď novou směrnici, která umožňuje i určité uznávání dokladů, které jsou uznávány jinými členskými státy,“ objasnila. „Máme teď nové pravomoci v oblasti audiovizuálních médií, kde můžeme potírat ty projevy nenávisti vůči sexuálním menšinám, ale jak už jsem řekla, většina těch pravomocí v oblasti nediskriminace, v oblasti zdraví, školství, rodinného práva a tak dál jsou pravomoci, které spadají do výlučné kompetence členských států,“ posteskla si Moozová.

Bartovic se dále zeptal europoslankyně za ANO Maxové, proč je za Českou republiku pouze ona ve skupině, která se věnuje právům LGBT osob. „Pro mě to bylo samozřejmostí jako sociální politika, když jsem přišla do Evropského parlamentu se přihlásit do této skupiny intergroup LGBTI, je tam 136 stálých členů a 12 podporovatelů. Ta práce pro mě je velmi intenzivní i ta skupina je, myslím, dost dobře vedena,“ vysvětlila motivace svého vstupu a dodala, že má podporu od ostatních kolegů kromě ODS, která je v konzervativní skupině ECR a KDÚ.

„Czeslawe, teď bych se rád zeptal tebe v jakých oblastech jsou podle tvého názoru příslušníci sexuálních menšin nejvíce diskriminováni nebo nedostatečně chráněni a co by podle tvého názoru mělo být předmětem pravomocí Evropské unie v této oblasti, protože to není dostatečně řešeno třeba v České republice nebo v jiných členských zemích?“ zeptal se moderátor na posílení Bruselu.

Největším nedostatkem je prý nerovné postavení v rodinném a soukromém právu. „96 % respondentů LGBT lidí chce, aby měli možnost vstupovat do manželství,“ upozornil Walek na výzkum mezi členy LGBT komunity. Prý to podporuje i 67 % Čechů a Češek. Vláda prý iniciativu manželství pro všechny podpořila. „Andrej Babiš jako premiér sám v médiích i na sociálních sítích manželství pro všechny podpořil a kde jsme? Čekáme stále na hlasování v prvním čtení. To je velká ostuda,“ rozzlobil se Walek. Kvůli tomu spustili včera petici na podporu tohoto zákona.

Problémem je prý i homofobie ve školství. Když to chtěl Walek vysvětlit, tak najednou se přerušilo spojení a bylo slyšet pouhé šumění. Toho si všimli i ostatní členové debaty, kteří zmateně pokyvovali hlavami. Naštěstí pro všechny zúčastněné se spojení obnovilo. „Spolek Proud provedl studii mezi studenty a studentkami a tam se ukázalo, že naprostá většina LGBT mladých lidí zažila homofobní či transfobní jednání či výroky, co je horší, že 40 % těchto výroků nebo jednání pochází od učitelů nebo učitelek, to je opravdu tragické,“ zhrozil se.

Fotogalerie: - Vyvěšení romské vlajky

Vyvěšení romské vlajky na budovu Nové radnice u př...
Budova Nové radnice, sídla pražského magistrátu
Vchod do budovy Nové radnice, sídla pražského magi...
Vyvěšení romské vlajky na budovu Nové radnice u př...
Vyvěšení romské vlajky na budovu Nové radnice u př...
Vyvěšení romské vlajky na budovu Nové radnice u př...

Sexuální menšiny však prý mají problémy i na pracovišti, kdy 51 % z dotazovaných radši v práci skrývá svoji sexualitu. To je prý i problém pro zaměstnavatele, jelikož takový pracovník není tím, kým je a nemůže odvádět stoprocentní pracovní výkon. Prý nelze oddělovat práci od osobního života a je v ní třeba být sám sebou.

„Poslední oblast, která tady už byla zmiňovaná, která je velkým problémem u nás v České republice, jsou trestné činy z nenávisti. Český trestní zákon nechrání LGBT lidi od trestných činů z nenávisti a podle toho výzkumu 91 procent trestných činů z nenávisti, kterými jsme byli nějakými objekty, nejsou hlášeny na policii, a to proto, že buď to nevěříme, že policie je vyšetří anebo se sami obáváme, že tyto činy nejsou dostatečně závažné, je to taky o nějaké emancipaci nás jako LGBT lidí, že musíme s těmito útoky na policii zajít,“ uzavřel Walek téma diskriminace.

Moozová poté vysvětlila, čím vším Evropská unie pomáhá LGBT komunitě. Prý se snaží dělat evropské semináře, kde by se mohla vyměňovat dobrá praxe jednotlivých členských států, monitorují praktiky reforem v jednotlivých státech v rámci LGBT komunity a tyto reformy se pak snaží nabízet i ostatním státům. „Na neposledním místě musím zmínit zároveň i financování, protože každý rok přidělujeme více než 4 000 000 eur v různých grantech, ať už na podporu činnosti organizací, které pomáhají LGBTI lidem, jako třeba Czech Pride, ale i na organizaci různých konferencí, případně zpracování materiálů, které potom mohou být šířeny ve všech zemích Evropské unie,“ charakterizovala Moozová.

Anketa

Které z menších stran byste hodili svůj hlas?

6%
5%
hlasovalo: 2048 lidí

Následně se přešlo na otázky diváků. Jedna otázka se ptala na problém Polska a Maďarska v otázce LGBT. Na to odpověděla Moozová. „Jak posluchač, tak celá široká veřejnost si pravděpodobně všimla, že otázka LGBT práv byla předmětem prezidentské volební kampaně, což pokud jde o moji paměť, si nepamatuji, že by součástí volebního boje byla otázka tolerance nediskriminace právě této menšiny, což považuji osobně za velice smutné, že jsme se vlastně v 21. století, že jsme se dostali k tomu, že společnost, která sama o sobě se prohlašuje za velmi tolerantní a nediskriminatorní, vlastně vyhrocuje v rámci politického boje a vymezuje se vůči některé menšině, samozřejmě ta otázka LGBT free zón je něco, s čím jsme se v nedávné evropské historii ještě taky nesetkali, evokuje to bohužel některé špatné zkušenosti z nedávné historie, takže právě my jako Evropská komise, která má chránit ty základní hodnoty, na kterých je ta Evropská unie postavena, vlastně tu situaci monitorujeme velice z blízka a možná, že jste zaznamenali, že některá ta města, která žádala v té poslední době o granty Evropské komise, tak jim ty granty nebyly přiděleny právě z toho důvodu, že diskriminují své občany, kteří patří k této sexuální menšině,“ odpověděla pracovnice Komise.

Maxová poznamenala, že v rámci své skupiny taky všechno hlídá, a pokud se něco proti této LGBTI komunitě šustne, tak okamžitě mobilizují síly a posílají dopisy Komisi či představitelům jednotlivých států, aby něco s tou situací udělali.

Nakonec se diskutujících tázali na to, co by pomohlo zlepšení tolerance vůči LGBT komunitě. Czeslaw Walek zopakoval, že by tomu pomohlo přijetí manželství pro všechny, jelikož v zemích, kde se přijalo, tak se zmenšil počet sebevražd v LGBT komunitě. Dále by bylo prý třeba přijmout LGBT strategii po vzoru Evropské unie. Ta by prý pomohla komplexně vyřešit problém LGBT v Čechách.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tle
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pokud nepřijmete uprchlíky dobrovolně, nastoupí povinná solidarita! Z Bruselu se valí lavina

20:18 Pokud nepřijmete uprchlíky dobrovolně, nastoupí povinná solidarita! Z Bruselu se valí lavina

Evropská komise ve středu plánuje představit plán týkající se změny evropské migrační politiky. Návr…