Rozmohla se nám tady taková neřest, shodují se prodavači poměrně unisono. Do obchodů chodí čím dál více lidí natruc bez. Tedy bez roušky či šály nebo alespoň vytahaného trika à la HH (tedy hadr na hubě).  Na to ostatně začala upozorňovat i Hospodářská komora, že ohroženi nejsou jen zákazníci, ale samotní prodavači a obsluhující personál. Takovýto odpírač (kdysi ten, který nešel na základní vojenskou službu, byl poznat s dlouhými vlasy a v mrkváčích) v současné době na sebe ještě upozorňuje. Odkašláváním či přímo chrchlotem, i když je více méně vynucovaný. Ale své jistě udělá – a postraší. Co nejen vystraší, ale je krajně nezodpovědné, je kýchání, foukání nebo jen tak rukou přehrabávání pečiva. To se také začalo rozšiřovat, snad v bláhovém domnění, aby promořenost dostoupila vrcholu.

Rušme, zrušme!

Těch pár cizinců, kteří ještě v naší republice pobývají, nevěří svým očím, kam až jsme s tou demokracií došli. Tam z ampliónu slyšíte i upozornění, že daný pán či dáma má roušku ledabyle nandanou takzvaně pod nos. U nás je to vysloveně frajeřina, kterou nosí mladí i staří. Z jedné nosní dírky funí do své roušky, z druhé pak rozsévají kapénky po okolí. Blahodárný účinek se jistě za pár dní dostaví.

„Nevíme, co bude za hodinu, natož zítra,“ říkají unisono pořadatelé akcí. Tak třeba Slavnosti jablek v Nebílovech na jižním Plzeňsku. Ještě v úterý večer se lidé domlouvali, kdo s kým tam pojede. Ve středu už organizátoři oznámili, že se věc nekoná. Z úterní na středeční noc odvezli také z plzeňského náměstí stánky, připravené na Svatováclavské trhy, zmizela i stage, odkud ještě o víkendu a v pondělí zněla živá i reprodukovaná hudba. Stát se opět zastavil a vzal to hned za ruční brzdu.

Ve Francii nebo Německu zrušili vánoční trhy komplet. Ale to už v srpnu oznámili organizátorům a obcím. Takže nevyhodili peníze za reklamu a přípravu a ještě dostanou kompenzaci. Po Evropě se ruší akce i na první kvartál příštího roku. U nás se plánuje vesele dál…