Jak Luboš Xaver Veselý uvedl v Podtrženo sečteno s Ondřejem Hejmou, Radoslav Sturm nebyl jediný zástupce mladé generace, který navštívil jeho studio. Osmnáctiletý Matěj Gregor, taktéž „aktivní občan“ ze severní Moravy, se přihlásil právě poté, co zhlédl video se svým vrstevníkem. Gregor je jedním ze zakladatelů stránky odchod.eu, ale při koronakrizi se také angažoval v iniciativě Celé Česko šije, díky které se prý podařilo distribuovat čtvrt milionu podomácku ušitých roušek.
„Já jsem velký nadšenec do historie. To byla věc, která mě k tomu dovedla, protože ono to s politikou dost úzce souvisí. A já jsem přesvědčený o tom, že když Česká republika měla prostor, aby byla samostatná, aby nebyla součástí žádné větší struktury, tím nechci říkat, že Evropská unie je nějak nedemokratická, ale když byla Česká republika samostatná, vždycky to dopadlo dobře. Můžu se odkázat na první republiku, což bylo dodneška naše nejlepší období. A já si myslím, že Evropská unie, když vezmeme Českou republiku, v jaké je pozici a jaký je stát a jak se Evropská unie změnila, tak mají lidé právo hlasovat o tom v referendu. To je hlavní ta myšlenka. My bychom hlavně chtěli prosadit referendum,“ vysvětloval mladík.
Dodal, že nejsou zastánci tvrdého odchodu, ani že by chtěli lidi manipulovat při volbě, ale chtějí, aby se referendum o členství ČR v Evropské unii uskutečnilo. Xaver namítl, že referendum už proběhlo a i na jeho základě Česko do EU vstoupilo. Gregor dodal, že Xaver má pravdu, ale mnoho těch, kdo tehdy pro vstup hlasovalo, by se dnes prý rozhodlo jinak, alespoň to tvrdí v dopisech, které hnutí adresují. A zmínil Lisabonskou smlouvu jako milník, od kterého začalo docházet ke ztrátě víry v organizaci.
Fotogalerie: - Petice za zbraně
„Když volíme vládu, volíme ji na 4 roky, a za 4 roky můžeme říct, jestli jsme s ní byli nebo nebyli spokojení a vyjádřit to ve volbách. A zvolí se případně jiná vláda,“ zdůvodňoval Matěj Gregor princip, proč by chtěl referendum. „Pokud Evropská unie měla nějakou svoji podobu a dneska tu podobu nemá, což po Lisabonské smlouvě vůbec nemůžeme ten systém Evropské unie srovnávat, tak si myslím, že by bylo fér se zeptat,“ doplnil s tím, že některé státy EU o Lisabonské smlouvě v referendu hlasovaly, ale Česká republika nikoliv.
Gregorovi dle jeho vyjádření na Evropské unii vadí, že se na 28 rozdílných zemí snaží aplikovat stejné zákony. „Samozřejmě, ty země to mohou měnit, mohou si o to zažádat, naši europoslanci v tomhle moc aktivní nejsou, což je třeba také škoda a můžeme říct, že je to naše chyba a ne EU, ale já si myslím, že se nedá tenhle systém aplikovat na 28 zemí a v hodně státech je vidět, že to s Evropskou unií bylo hodně zvláštní, že s tím byly nespokojeny a byly už tam problémy.“ Z Česka zmínil např. omezení výroby cukru nebo omezení výroby ve Zbrojovce Brno. „To jsou takové malé detaily, které podle mě brání tomu státu se rozvíjet. Brání tomu, aby ten stát byl unikátní, aby měl něco svého, aby byl v něčem jiný,“ mínil.
Dodal, že mu přijde, že EU by byla nejraději, kdyby všechny státy byly stejné. Co se týče ekonomiky, Gregor zmínil, že je sice možné počítat dotace, ale už není možné zjistit, kolik by podniky vydělaly, kdyby se na ně evropské regulace nevztahovaly. Dodal, že v EU je důležitá svoboda pohybu, volný trh, společná ekonomika a vzájemná spolupráce. Ale ty jsou podle něho možné i bez členství v Evropské unii, jak se ukazuje na příkladu Norska či Švýcarska.
Fotogalerie: - 500 miliard ve třetím čtení
„Ale kdo by platil ty lavičky a cyklostezky a Čapí hnízda?“ ptal se lehce sarkasticky Xaver. Gregor uvedl, že před vstupem do EU nebyla Česká republika závislá na dotacích, i když z Evropy peníze dostávala. „Pokud by ty dotace nechodily před vstupem, dokázali bychom na stejné životní úrovni žít i bez nich. Dnes, kdyby vypadly dotace, tak si myslím, že by to velmi narušilo rozpočet. A pokud jsme teď, po 16 letech závislí na dotacích, jak jste říkal, spousta peněz, ať už je to renovace cyklostezek nebo financování školství, ty evropské cedulky vidíme úplně všude, kde to bude za deset let?“ ptal se mladý aktivista, zda se závislost Česka na dotacích ještě neprohloubí. A dodal, že se jedná o peníze daňových poplatníků z cizích zemí.
I od Gregora dostal placku jeho hnutí a mladý aktivista dodal, že chtějí pro hnutí Odchod získat další aktivní členy, kteří budou třeba i ochotní jít do ulic a vzbudit otázku referenda. „Mělo by se o tom mluvit. Mně přijde, že to téma od roku 2015, kdy to bylo velké téma kvůli uprchlickým kvótám, tak za těch 5 let zase utichlo. Teď byla Evropská unie téma kvůli koronaviru, kdy Evropská unie objektivně v některých věcech hodně selhala, hlavně dodávka zdravotnických materiálů a podobně. A myslím si, že ta otázka je zase na stole a teď je otázka, jak s tím ti občané naloží,“ mínil Gregor a dodával, že buď se to zase přejde, nebo už se o tom konečně začne mluvit.
Doplnil, že chce sjednotit zastánce referenda, ale nechce se míchat do politiky ani kandidovat. Politiku chtějí prý ovlivnit z nabídkové strany, tedy prosadit se natolik, že politické strany začnou nabízet referendum v programu. „Ve Velké Británii to nebylo jinak. Aby byli konzervativci zvoleni, museli slíbit referendum. Byli zvoleni, museli slib dodržet. Takže tady já vidím tu cestu. Vytvářet tlak na politiky, vytvořit dojem, že tady o to ten zájem je a konečně zjistit, kolik lidí má opravdu to odhodlání do toho referenda jít.“
Xaver Veselý zmínil i spolek Milion chvilek a Gregor u Minářova spolku vidí problém, že do politiky vstupuje více, než říká. „Oni říkají, že nikam nekandidují, ale ta spolupráce mezi opozicí a mezi Milionem chvilek je tak strašně těsná, že prakticky můžeme říct, že oni do té politiky zasahují a podporují otevřeně ‚demokratické‘ strany, když se tak chtějí nazývat.“
Sympatie ke spolku nechová, protože se zaměřuje jen na jeden problém. Navíc prý v Milionu chvilek vědí, že Andrej Babiš neodstoupí, ale stále pokračují a hledají stále méně zajímavá témata. „Jak jste řekl, je to byznys, je to dobrý, na tom není nic špatného, ale já se obávám, že Milion chvilek velmi odstoupil od svých hodnot, které měl, když se založila Chvilka pro Andreje, a nevidím v tom nějaký potenciál něco změnit, nevidím v tom chuť těch představitelů něco změnit.“ Také si nemyslí, že by Andrej babiš ohrožoval demokratický systém v Česku.
Psali jsme:
Gregor pak odlišil své hnutí od Milionu chvilek. „U nás těch stran není mnoho, které to referendum chtějí. A až nás bude moc, až budeme mít ten vliv ovlivňovat ty výsledky voleb, že lidé budou volit toho, koho podpoříme, tak pak je ta otázka na stole. Samozřejmě, pokud vás zklame desetkrát strana a nebude žádná strana, která bude chtít na hlas těch občanů odpovědět, tak pak je tady otázka, jestli to nezkusit sami.“
Moderátor se i dotázal na případné politické strany, které by podpořili, a Gregor uvedl, že ví, že SPD hodně prosazuje referendum a Trikolóra k němu blízko nemá. Ale dodal, že bez toho, aniž by s politiky těchto stran mluvil, nic prohlašovat nebude. Xaver pak zmínil citát Klause mladšího, že odejít teď z EU je jako odcházet z Protektorátu v roce 1941. O čemž Gregor mínil, že je to opravdu silné přirovnání, nicméně doplnil, že neví, jak to Klaus mladší myslel.
„Já mám spíš pocit, že pan Klaus nemá odvahu jít otevřeně do politiky s tím, že to referendum chce. A podle mě tohle je jen nějaká fráze, kterou chce použít, aby tu otázku referenda pro své voliče dočasně smetl ze stolu. Protože když toto řekne, tak volič, který by ho volil jen když je referendum, se neurazí, protože v tom vidí euroskeptismus a volič, který referendum nechce, tak si řekne, že Trikolóra nechce odejít,“ spekuloval o politické motivaci Klause mladšího. A dodal, že se to Klaus mladší snaží hrát na oba tábory, což je podle něj špatně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
