Měla by vláda zavést mimořádnou daň z neočekávaných zisků? „My se domníváme, že pokud jde o tento výjimečný případ, kdy tady máme zuřící válku, kdy tady máme obrovské zadlužování státu v důsledku nákladů, které tato válka vyvolává, kdy tady máme obrovské zdražování cen pro konečné spotřebitele, kterým se snažíme samozřejmě pomoci, aby se nedostali pod hranici chudoby, tak samozřejmě pomocí úsporného tarifu a dalších opatření se snažíme přerozdělit těmto domácnostem miliardy korun tak, aby se skutečně nedostaly do chudoby. A to si řekněme, že to jsou i peníze, které jim vracíme na těch vysokých daních, které jsou vybírány z energie, tak v této situaci si myslím, že mimořádná dočasná a rozumně zkonstruovaná podoba té takzvané windfall tax neboli daně ze zisků spadlých z nebe je namístě,“ odvětil na tuto otázku Michálek. 

„Musíme rozdělit otázku pomoci vlády, respektive dotaci nějakých těch cen energií, to znamená vládní výdaj, od toho vládního nebo státního příjmu. Tak, že by se muselo nejdřív vybrat od někoho, aby se potom ty peníze mohly dát na kompenzaci vyšších cen energií, tak prostě státní rozpočet nefunguje. Ten je tavicí kotlík, kam nějakým způsobem připlouvají peníze a zase jsou vydávány, a navíc ani to zdanění by patrně nevyprodukovalo tolik peněz, kolik chce vláda vydat na ty kompenzace těch cen energií. Takže to je naprosto oddělitelná otázka, pokud chceme do rozpočtu dostat nějaké další peníze, určitě by to nemělo být formou sektorové daně, protože to si potom stát vybírá sektor, který zdaní – a od toho tady není stát ani vláda, aby vybíraly vítěze ani poražené. Pokud by to byl skutečně čistě ten windfall tax, tak samozřejmě tam se můžeme bavit o její opravnitelnosti, ale ďábel bude skryt v detailu a bude skutečně velice záležet na tom, jak přesně nadefinujeme tu daň, kterou nijak nezpůsobilo to investiční rozhodnutí těch společností,“ dodal Bartoň.