Ještě v únoru přitom měli podle STEM občanští demokraté alespoň 10 procent. Březnová data tak ukazují na významné změny české politické scény. ČSSD nadále vede žebříček preferencí, má stabilní podporu mezi pravděpodobnými voliči, trochu ale ztrácí mezi nepevnými příznivci. ODS pokračuje v trendu dlouhodobého poklesu přízně a poprvé se ve stranických preferencích dostává dokonce pod hranici 10 procent. TOP 09 naopak potvrzuje příliv přízně po prezidentské volbě. Přes práh volitelnosti se však v tomto měsíci dostala SPOZ i KDU ČSL. Nutno dodat, že dotazování se uskutečnilo ještě před sjezdem sociální demokracie.
Nabízí se otázka, co vše stojí za takovýmto propadem ODS? A má šanci se tato strana vzpamatovat?
Podle politologa Zdeňka Zbořila jde v případě ODS o setrvalý stav od doby, kdy sestavovala koaliční vládu.
Psali jsme:
"Pak už jen ztrácela. Zdůvodňovala to nepopulárními reformami a opatřeními. Ovšem ten pád, jak vidíme, se nezastavil a pokračuje tak hluboko, že by se dokonce mohl přiblížit té pětiprocentní hranici, která určuje to, kdo se dostane a kdo nikoli do Poslanecké sněmovny," uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog.
Jak agentura STEM zdůrazňuje, stranické preference nejsou obrazem reálného výsledku voleb. Zahrnují totiž i ty respondenty, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
Nejen reformy stlačují ODS dolů - hlavně špatná personální politika, myslí si politolog
Jak dodal, příčiny propadu sympatií k občanským demokratům se však dají vidět i jinde, než jsou nepopulární reformy. "Lidé k nim ztrácejí důvěru také zřejmě proto, že i na veřejnost prosákla půlroční nervozita vztahů v nejvyšším vedení této strany, velmi negativně veřejnost vnímá také špatnou personální politiku premiéra Petra Nečase. Jak se dá totiž povšimnout, on staví do vlády většinou poměrně neznámé lidi z regionů, a to navíc z regionů, kde ODS zrovna neboduje - stačí se podívat na ty moravské regiony, které válcuje hlavně ČSSD. Jediného reprezentanta, který dokázal vyhrát volby, Jiřího Pospíšila, přitom z vlády vyhodil. Dá se tak usuzovat, že možná lidé ani nejsou naštvaní kvůli reformám, ale právě kvůli nedůvěryhodnosti takovýchto lidí," pokračoval dál Zdeněk Zbořil v pojmenování možných důvodů neúspěchů ODS.
Doplnil, že lidé také přestali věřit, že by jim v blízké budoucnosti mohla nějakým způsobem ODS pomoci - ať už politicky, kariérně či jakkoli jinak - prostě už jen svým programem. "Do voleb nám zbývá ještě poměrně dlouhý čas, ale je zcela logické, že narůstají sympatie k pravicové TOP 09. Pravicově uvažující voliči totiž hledají náhradu, podobný program, a proto se uchylují k této alternativě," míní politolog Zbořil.
Psali jsme:
Ani Klaus popularitě občanským demokratům body v posledním době nenahrál
Podle něj se na dramatickém propadu ODS může podílet ještě jeden faktor - a tím je to, že občanští demokraté byli spojováni s postavou Václava Klause. Ten v posledním období své prezidentské funkce přitom také zaznamenal značný pokles své popularity, což se mohlo odrazit i na vztahu a pohledu voličů k občanským demokratům.
Psali jsme:
Reprezentace ODS? Přehlídka zmaru, konstatuje politolog Pehe...
I podle druhého osloveného politologa Jiřího Peheho se výsledky ODS daly očekávat. „Občanská demokracie je v úplném vnitřním rozkladu. Doplácí možná už na doby Topolánkovy vlády, kdy začala být spojována s kmotry. Málokdo totiž už v současné době skutečně věří tomu, že je ODS opravdová autonomní politická strana, kterou ze zákulisí ti kmotři neřídí. Na to ta strana doplácí, poněvadž to stéblo důvěry alespoň skalních příznivců, se zřejmě již definitivně zlomilo,“ myslí si Pehe.
I podle něj je problém v osobách, které v současné době ODS reprezentují. „Dá se mluvit o hotové přehlídce zmaru. Chybí tam prostě tvář, která by nabízela naději do budoucna na lepší změnu poměrů,“ dodal politolog.
Jak se Jiří Pehe dále domnívá, ODS mohla uškodit i její dlouhodobá euroskeptická politika, nastavená již Václavem Klausem. Byla podle politologa vedena bez ohledu na profil jejích voličů. „Některé průzkumy totiž ukazovaly, že voliči ODS byli naopak nejvíce nakloněni sjednocení Evropy. To potvrzuje narůstající sympatie k rovněž pravicové straně TOP 09. Ta totiž prezentuje, že je proevropskou stranou, navíc boduje tím, že není vázána s kmotry. Velkou roli v jejím vzrůstu má pak nepochybně také Karel Schwarzenberg, který ji velmi důstojně reprezentoval v přímé volbě prezidenta," uzavřel politolog svůj názor pro ParlamentníListy.cz.
Nepřehlédněte obsáhlý archiv výzkumů:
Do sněmovny by nyní šlo šest politických stran
Závěrem však uveďme konkrétní čísla vyplývající z aktuálně zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM: ČSSD - 25, 6 procent; ODS - 8, 6 procent; KSČM - 11,7 procent; KDU-ČSL 4,4; TOP 09 - 14,3 procent; SPOZ - 4,4; Strana zelených - 2,6 procent.
Pokud se tedy výsledky shrnou, vyplývá z nich, že v březnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo s ohledem na statistickou chybu (u velkých stran zhruba tři procenta, u malých zhruba dvě procenta) celkem šest politických stran – pětiprocentní práh mezi pravděpodobnými voliči těsně nepřekročily SPOZ i KDU-ČSL, ale se započtenou odchylkou by se možná za hranici pěti procent dostaly také.
Sociální demokracie vede žebříček preferencí, ve volebním modelu získává dokonce 33 procent hlasů stejně jako minulý měsíc, ztrácí však mezi nepevnými příznivci. TOP 09 potvrdila příliv přízně po prezidentské volbě.
Po oživení prezidentských nálad kolem přímé volby dochází v tomto měsíci ke zřetelnému ochlazení. Pokud by se volby konaly v příštím týdnu, zúčastnilo by se jich podle svých vyjádření 55 procent Čechů, 21 procent svoji případnou účast jednoznačně odmítlo. Nerozhodnuto je dle průzkumu 24 procent obyvatel Česka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
