Ve středu prezident Trump oznámil, že cla na zbytek světa se pozastavují, zbývá sazba 10 %, zatímco Čína dostane taxu 125 %. Trhy reagovaly nadšeně, červené tabulky se přebarvily na zelené, Trumpovi fandové ohlásili nový majstrštyk, zatímco ti, co Trumpovi nemohou přijít na jméno a označují ho zásadně za oranžgutana, diktátora nebo rovnou oranžového Hitlera, se spokojeně posmívají, jak je Trump nepředvídatelný a jeho voliči ho za to určitě v budoucnu někdy svrhnou. 

Na Trumpově „majstrštyku“ zcela určitě někdo pohádkově zbohatl a někdo prodělal poslední kalhoty. Ale pokud mám říci, co se skutečně stalo, v úterý stály akcie Applu X, ve středu Y, Y je o Z procent větší než X. Ale ve středu sjel z výrobní linky Applu iPhone a ten iPhone byl úplně stejný jako ten, který z ní sjel v úterý.

Pak zde máme oblíbený argument všech zvyšovatelů daní, totiž bohatnutí miliardářů. Ano, jmění miliardářů vyjádřené v penězích se neustále zvyšuje. Jenže dotyčný miliardář by mohl dělat mrtvého brouka, nic nekupovat ani neprodávat a jeho jmění by stejně utěšeně rostlo, když centrální bankéř má za úkol držet dvouprocentní inflaci. Nemluvě o tom, že majetek miliardářů se sčítá každý rok. Jak často se sčítá majetek obyčejných lidí, vůči nímž jsou miliardáři porovnáváni? Nejde tu o to, jak moc by měli být zdaněni miliardáři, jako o ta čísla.