Historik a profesor Martin Kovář v podcastu Rádia Z hned zkraje mířil svojí otázkou na americké prezidentské volby. Pro svět by podle Singera bylo dobře, aby se už volba amerického prezidenta uzavřela. „Čím jasnější to bude, tím lépe pro svět, který již tak musí řešit mnoho nejasností,“ tvrdí Singer s tím, že už je nepravděpodobné, že by nevyhrál Joe Biden.
S jeho zvolením by podle Singera mohlo ve vztahu k Velké Británii, potažmo Evropě přicházet více vřelých slov a méně tvrdých prohlášení a změn. „Jinak si ale nemyslím, že se priority Spojených států nějak dramaticky změní. Američané nadále budou chtít, aby Evropa sdílela větší část odpovědnosti za svou bezpečnost než doteď. Nadále budou chtít rovnější podmínky zahraničního obchodu, aby posílili domácí zaměstnance a export,“ říká ekonom s tím, že je absurdní, aby na americká auta Evropa uvalovala daně a současně chtěla do Států volně vyvážet.
Poté Kovář stočil rozhovor ke koronaviru a ekonomické situaci v České republice a k prognóze České národní banky, že ekonomika spadne letos o 7,2 procenta a příští rok růst o 1,7 procenta. „Je to odhad v mezích toho, co se dnes odhadnout dá,“ reagoval Singer. „Ale trošku se mi zdá, že ta čísla jsou nakonec malinko lepší, než národní banka očekává, ale v tomhle chaosu statistickém je predikce stejně nejasná,“ říká s tím, že jediná jistota bude propad mezi pěti až deseti procenty.
Vládní opatření podle Singera v reálném výpadku poptávky pomáhají. „Lidé nemohou utrácet, protože většina služeb, za které by se mimo domov dalo utratit, jsou minimalizovány. Druhým výpadkem poptávky jsou investice podniků a stát v tuto chvíli tu poptávku tím půjčováním do nějaké míry nahrazuje,“ prohlásil ekonom s tím, že schodek rozpočtu bude sice příští rok menší než letos, ale i tak bude mohutný.
Kovář poté připomněl, že současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok označil zrušení superhrubé mzdy za špatný nápad. „Já ten problém asi chápu trošku jinak. My se bavíme o dvou možných dopadech, které mají různou prioritu. Buď chceme teď aktuálně podpořit poptávku tím, že snížíme daňové zatížení především těch nízkopříjmových skupin, nebo chceme vytvářet moderní znalostní ekonomiku, na kterou potřebujeme snížit daňové zatížení i těm vysokopříjmovým skupinám. A teď se v tomhle můžeme motat v nějakých kompromisech,“ prohlásil Singer s tím, že ekonomicky na to nějaký silný názor nemá a rozhodnutí je na politicích.
Singer věří, že ani ekonomická deprese, která nastává, nezpůsobí nějakou katastrofu a masivní zvyšování daní. „Ta ekonomika by se měla nejpozději napřesrok dostat na úroveň před nástupem pandemie, ale mezitím tedy vzroste nějaký dluh na 18 procent vůči HDP. To zní strašně, ale nemělo by to způsobit nějaké závažné problémy, jak vidíme i u jiných států, které toto zažily,“ ubezpečuje ekonom.
Jednou z věcí, ve které Singer s postupem vlády trochu nesouhlasí, je kurzarbeit a jiné pomoci, které teď sice drží nízkou míru nezaměstnanosti, ale dlouhodobě by mohly dělat problémy. „Oni tím brání ekonomice, aby se měnila, ale rozumím tomu, že to má své opodstatnění, ale nesmí se z toho stát něco permanentního,“ varuje Singer a dodává, že plošné zavedení kurzarbeitu může uměle prodlužovat něco, co by z ekonomického hlediska již skončilo.
„Já ani nejsem úplně fanoušek plošného vypínání ekonomiky,“ přidal další výtku vládě. „Já sice nejsem epidemiolog, ale podle mě se snažíme konzervovat nesmyslně tu situaci na to, že nikdo covid nemá, a ignorujeme, že pro lidi pod 40 ta nemoc není fatální až na nějaké extrémní situace podobně jako u chřipky. Ta obrovská hrozba přichází až ve věku nad 65 let, kde jsou ale i mnohé další hrozby. Tak nevím, jestli jsme schopní udržet ekonomiku ve stavu izolace deseti milionů lidí, aby se pak po uvolnění hromadně tlačili ve slevových akcích,“ prohlásil Singer.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
