Následovalo vyjádření ke slovní přestřelce děkana Filozofické fakulty UK Michala Pullmanna s předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michalem Klímou. Tu odstartoval rozhovor, ve kterém mimo jiné Pullmann tvrdil, že demokratický prvek lze najít i ve stalinismu. „Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus třicátých let jistý, řekněme, demokratický aspekt. V tom smyslu, že dával neelitám možnost útočit na elity, dělníkům na své inženýry,“ myslí si děkan FF UK.
„Jsem přesvědčen, že stanovisko pana Pullmanna a mladých historiků je nevědomě ideologické,“ podotkl k tomu Kroupa, že si jmenovaní upravují historii, jelikož jejich podklady jsou bez kontextů.
Fotogalerie: - Srpen 1968 v Liberci
„Když se potkali dva lidé na ulici a začali si říkat vtip o policajtech, tak přitom šeptali, když jste přišli k někomu na návštěvu, kdo vám chtěl říci, co vyslechl někde na Svobodné Evropě nebo na Hlasu Ameriky, tak při tom šeptal. Proč šeptal? Protože se bál. Lidé měli strach, to, jestli chtěli nebo nechtěli cestovat, je úplně druhořadé,“ spustil Kroupa k Pullmannově teorii.
Nucené zapojení pracujících na rozdíl od revizionistů Kroupa rozhodně nespatřuje ani trochu jakožto demokratické. „Ten režim nepřipouštěl, že by byl někdo mimo něj, to je projev totality,“ upozornil, že všichni lidé byli nuceni stát se jakýmisi spoluúčastníky režimu.
Rok 1968 politolog neoznačuje jako plně demokratický, jelikož se zde nekonaly demokratické volby, vidí zde ale velkou vlnu rozvolnění a pád cenzury režimu. „V ústavě měli napsanou vedoucí úlohu komunistické strany,“ naznačil, že i při vypsání voleb v roce 1968 by se stejně volilo zase jen z jedné kandidátky.
Fotogalerie: - Srpen 1968
K Bělorusku Kroupa řekl, že v zemi nehrozí podobné dějství jako u nás v roce 1968, říká, že možný ruský zásah bude veden „daleko jemnějšími a méně spektakulárními prostředky“. Ruský prezident Vladimir Putin si podle něj dobře uvědomuje, že pokud by se v Bělorusku odehrála barevná revoluce, hrozilo by, že se něco takového může nakonec přelít i do jeho země, míní proto, že pokud dojde k Lukašenkově pádu, bude se Putin snažit, aby tamní pozici opět obsadil někdo nakloněný ruské sféře vlivu.
Hovořilo se i o ruském opozičním vůdci Alexeji Navalném, jenž ve čtvrtek zkolaboval na palubě letadla z Tomsku do Moskvy. Politik je nyní v bezvědomí hospitalizován v nemocnici v Omsku, kde mají lékaři podezření na metabolickou poruchu, zároveň se však hovoří i o možnosti, že byl Navalnyj otráven, tamní lékaři dosud z rozborů žádnou látku nezjistili, možnost otravy však také nevylučují.
Pro Navalného přiletěl letoun, který jej má přepravit do Berlína, lékaři transport s ohledem na stav politika zprvu zakázali, později však vydali stanovisko, že je Navalnyj stabilizovaný a bude schopen převozu.
Fotogalerie: - Putinovo Rusko
„Travičská historie je půdou pro spekulace, informace, proč Navalnyj zkolaboval, nemáme,“ řekl k případu Kroupa s tím, že se spekulace o otravě množí zejména kvůli nepříliš světlým osudům dřívějších kritiků Putina.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
