„Vrátili jsme se ke kořenům, které si v tomto roce připomínáme, to znamená vznik první samostatné Československé republiky. Ke kořenům, které tehdy nastavil Masaryk s Benešem a Štefánikem, ke kořenům svobodné demokratické země, která respektuje nějaké hodnoty, řídí se zásadami humanismu. I když musím říct, že dnes po téměř třiceti letech od změny v roce 1989 si nejsem úplně jistý, že jsme se k těm kořenům dostali nebo že se jich dostatečně držíme,“ uvedl v reakci na otázku o transformaci republiky po roce 1990 bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel na besedě v centru Pant v Ostravě.
Popisoval, že následný vstup do NATO a do EU byl pak přirozeným důsledkem té změny, a byla to jediná spolehlivá cesta, nejen jak zajistit naši bezpečnost, ale i prosperitu. Hovořil také o tom, jak se na nás dívali ostatní, když jsme do Aliance vstupovali. „Byli jsme ti divní chlapíci z Východu,“ poznamenal generál s tím, že trvalo dlouhou dobu, než nás začali brát jako rovnocenné partnery. Popisoval, že dřív jsme byli zvyklí poslouchat povely z Moskvy a hlásit splnění úkolu, a najednou jsme dostali prostor.
Na dotaz moderátora také odpovídal na otázku, jak se na nás dívají spojenci dnes i s ohledem na to, že platíme méně, než bychom měli, a máme v republice politiky, kteří naše závazky zpochybňují. „Nechci na politiky házet bláto, to určitě ne. Ale... Pomohl bych si příkladem. Často se schováváme za to, že jsme malá, nevýznamná země, o které rozhodují ostatní a že náš hlas stejně nikdo nebude poslouchat. Tak trochu jsme se naučili lavírovat, abychom nemuseli dát najevo svůj názor,“ popisoval generál s tím, že absolvoval řadu setkání diplomatů a měl možnost vidět jednání jiných i menších států. Mnohdy přišli se stanoviskem, které pak budou složitě před voliči obhajovat. „U nás ještě máme v této oblasti co dohánět. Bude zapotřebí více politiků, kteří budou schopni někdy i nepopulární názor za prvé si obhájit před voliči, za druhé jít s ním na trh do mezinárodního prostředí a případně pro něj získat podporu,“ dodal.
„Některá historická břemena, která si s sebou neseme, nás staví do nedospělé role“
A víme, jakou roli vlastně máme hrát ve světě? „Vnímám to trošku jako nedospělost národa,“ zmínil také generál s tím, že jsme dlouhou dobu žili v totalitě. „Některá historická břemena, která si s sebou neseme, nás staví do nedospělé role,“ uvedl. Při příležitosti sebereflexe v rámci výročí 100 let od vzniku našeho státu bychom se měli s některými skutečnostmi vyrovnat. „Utvrzujeme se v řadě mýtů,“ podotkl. „Příliš si idealizujeme první republiku, přestože v první republice byly kořeny problémů osmatřicátého, máme omluvu pro osmatřicátý rok, protože nás zradily velmoci, my jsme v tom vlastně byli nevinně, máme omluvu pro osmačtyřicátý rok a pro smíření se s tím, jak rychle přišla komunistická strana k moci. Dokážeme si najít omluvy pro rok 1968 a tím se tak trochu zbavujeme odpovědnosti za naši historii. Sto let je dobrá příležitost k tomu, abychom si jasně řekli, co bylo dobře, co bylo špatně, a dokázali se s tím srovnat.“ Od toho bychom se měli odrazit, vystupovat v mezinárodních organizacích s jistou sebedůvěrou a sebeútou a pustit se do něčeho, co dává smysl.
Psali jsme:
Se zkušeností prvního Středoevropana na nejvyšším postu v NATO hovořil o pověsti armády a její roli. Zmínil, že v roce 1918 sehráli legionáři podstatnou roli. „Nebýt legionářů, tak samostatné Československo nevzniklo.“ Připomněl účast našich vojáků v odboji a jejich nasazení v zásadních operacích. Zmínil, že armáda byla vždy podřízena politickým rozhodnutím. „Dávat armádě za zlé, že jsme se museli pokřivit, by nebylo fér,“ což ilustroval na historických zkušenostech. „I v roce 1989, kdy byla situace emotivní a vzrušená, zazněly hlasy, že by armáda měla vystoupit na ochranu režimu,“ podotkl. Podle generála je potřeba vidět limity armády, pokud má zůstat armádou demokratického státu. Zmínil aktuální důvěru 70 až 80 procent. „Vojáci dělají vše pro to, aby si respekt zasloužili,“ konstatoval.
Beseda s generálem Petrem Pavlem v Ostravě. Foto: Daniela Černá
Největší výzvou pro něj byl kontakt s politických prostředím ostatních zemí, protože vojáci mají jiný pohled na situaci než politici. Vojáci přijdou s řešením, které nemusí být politicky přijatelné, a naopak. V souvislosti s upozorněním moderátora na studia, která absolvoval, generál Pavel reagoval: „Dříve panoval názor na vojáky a dodnes ho mnozí rádi používají, že voják je prostě zelený mozek, který umí pochodovat a křičet na vojáky v základní službě a tím to končí. Musím říct, že tato představa je dnes už hodně lichá. Drtivá většina dnešních vojáků má za sebou systém přípravy podle nových měřítek a kritérií. Všichni prošli vzděláním minimálně na území České republiky a ve většině případů na území našich partnerů.“
Rusko nepřijede s obrněnými divizemi, ale…
Upozornil na to, že Aliance je obranná, takže i do budoucna se bude snažit odstrašit jakoukoli agresi tím, že bude demonstrovat, že je schopna se efektivně bránit a tím předejít útoku. „V rostoucí míře bude muset reagovat na hrozby nevojenského charakteru. Mnohokrát, když mluvím o tom, že vnímám Rusko jako hrozbu, mnoho lidí mě za to pranýřuje... Vždycky se snažím vysvětlit, že tím nemyslím, že by Rusko stálo s obrněnými divizemi připraveno na hranicích, aby nás mohlo přepadnout. Ale je naprosto prokazatelné a je proto množství důkazů, že Rusko a v menší míře i Čína intenzivně zpravodajsky, informačně u nás působí. Snaží se nejen rozmělnit naše vnímání toho, co je ještě přípustné,“ vysvětlil s odkazem na anexi Krymu. Nebezpečnost vidí v plíživém charakteru ohrožení, které nemusí každý vnímat.
Generál Petr Pavel. Foto: Daniela Černá
V průběhu besedy zmínil, že naše jednání v různých směrech jsou spojené nádoby. „Jestli někdo bude tvrdit, že můžeme klidně dělat byznys s Ruskem a s Čínou, a že to nějak nesouvisí s tím, jaké zastáváme hodnoty, není to tak úplně pravda,“ podotkl. „Měli bychom mít na paměti, kde jsme, kam patříme a kam chceme patřit a tomu přizpůsobit s kým a jakou úroveň vztahů máme,“ podotkl. Zdůraznil, že tím neříká, že bychom měli s uvedenými zeměmi přerušit kontakt. „Byl jsem v Alianci mnohokrát považován za příliš nakloněného Rusku, na rozdíl od Česka, kde jsem zase považován za toho, kdo straší Ruskem. Byl jsem zastáncem toho, abychom s nimi vedli dialog. Vždycky jsem říkal, že když s nimi nebudeme mluvit, tak ani nebudeme vědět, jak vlastně uvažují, co si myslí a jak hodnotí spoustu věcí,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
