Indoktrinace dětí. Jako v časech básniček o Leninovi. Norské fondy. Hovoří dětský psychiatr, kterému udělali peklo kvůli Gretě

25.08.2020 17:27

Hostem pořadu Kupředu do minulosti, moderovaného Martinou Kociánovou, byl psychiatr pro děti a dorost Jaroslav Matýs. Za to, že děti se chovají, jak se chovají, a mají priority, jaké mají, mohou hlavně rodiče, kteří je nenaučili životním prioritám. „V rámci politické korektnosti a lidské nekorektnosti se děje to, že se omlouvá něco, co v minulosti bylo nemyslitelné,“ poznamenal Matýs. Téma se týkalo i indoktrinace mládeže a vstupu státu do výchovy dětí. Děti se opět učí podobné básničky jako kdysi: „Lenin – maják, Lenin – zvon, Lenin – maják, Lenin – zvon, Maják – zvon, Lenin.“ V USA plánují politici zrušit policii a její dosavadní působnost přidat psychoterapeutům a sociálním službám... A něco podobného mají i u nás prosazovat Norské fondy.

Indoktrinace dětí. Jako v časech básniček o Leninovi. Norské fondy. Hovoří dětský psychiatr, kterému udělali peklo kvůli Gretě
Foto: Petra Vavrečková
Popisek: MUDr. Jaroslav Matýs, psychiatr pro děti a dorost

Psychiatr pro děti a dorost Jaroslav Matýs byl hostem pořadu Kupředu do minulosti. Rozhovor navazoval na ten předchozí, kde odborník na psychické zdraví popisoval přístup k výchově dětí. Současný díl pořadu se točil kolem dětí a adolescentů agresivních.

Hned zpočátku Matýs poznamenal, že rodiče ztratili autoritu, jelikož autoritu ztratili ve společnosti snad již všichni. „V rámci politické korektnosti a lidské nekorektnosti se děje to, že se omlouvá něco, co v minulosti bylo nemyslitelné,“ poznamenal odborník. Prý je to však vinou rodičů, že se děti a dospívající chovají agresivně, jelikož vidí bez vysvětlení od rodičů například to, že na sociálních sítích kdekdo uráží a likviduje ty ostatní, kteří něčeho dosáhli. „A když to vidí děti, tak to ‚musí‘ být i doma,“ dodal Matýs.

„Ty dveře se otevřely obecně asociálními sítěmi... a taky v novinách, v médiích vidíte, že se beztrestně uráží a útočí se na člověka, který to psychicky neunese. Jak jsem uvedl v jednom článku, šikana na školách, kyberšikana, se postihuje... Proč se to nedělá u dospělých? Princip je úplně stejný,“ upozornil psychiatr.

Moderátorka podotkla, že tomuto počínání říkáme svoboda slova. „Můžu cokoliv o komkoliv říct. On to zase může říct o mně. A v okamžiku, kdy mám pocit, že mě poškodil na mých právech, tak to můžu řešit právní cestou,“ rozvedla svoji myšlenku.

Tato cesta je však dle Matýse tak těžká, že to nikdo nedělá, jelikož stát na to rezignoval a slušní lidi ustoupili.

Anketa

Podporujete mimořádnou dávku pro důchodce ve výši 5 000 Kč, kterou schválila vláda?

82%
18%
hlasovalo: 14611 lidí

Za to, že děti se chovají, tak, jak se chovají, a mají priority, jaké mají, mohou rodiče. „Nenaučili se, my je neučíme životním prioritám, které jsou důležité pro přežití. My jsme je naučili, že pro přežití musí mít mobil. Nemusí,“ zdůraznil odborník.

Sám prý ukládá po koronakrizi dvouměsíční „detoxifikaci“ těm dětem, jež byly většinu svého času každý den karantény na mobilu nebo tabletu. Prý pak děti zjistily, že se dá žít jinak. „Já jsem to dětem nařídil z moci úřední a rodiče se o mě opírali. Natočil jsem video, kde jsem řekl ‚elektronický feťák‘, protože to tak je, biologicky, ony to odložily... a najednou jsem zjistil, že i ten hnusný výraz ‚elektronický feťák‘ tak funguje u těch rodičů, že mají silný argument směrem k dětem... Ale říkám si – proč to musím dělat já, když to má být normální doma?“ podělil se o svoji zkušenost odborník na mentální zdraví mladých.

Současné děti tedy prý nejsou jiné, jen žijí v jiné době, kdy generace rodičů nastavila pravidla, že cílem života je bavit se a mít se dobře.

„Když se zajímám o mládež, a bavím se o ní třeba s kolegy, kteří učí na vysokých školách – zdůrazňuji, především přírodovědného nebo technického charakteru – tak mi velmi často říkají, že tam mají výborné studenty, že my sami jsme nikdy nebyli tak zodpovědní, cílevědomí. A jaké mají možnosti, jazyky, skvělé... A do toho mluvím se středoškolskými učiteli – a ti si rvou vlasy. A tak se chci zeptat, jestli se třeba rozvírají nůžky mezi dětmi, které jsou cílevědomé, schopné, šikovné – a zbytkem?“ zeptala se Kociánová.

Matýs odvětil, že takhle nad tím nikdy nepřemýšlel, ani to takto nikdy nerozlišoval. Prý však dostal nedávno pár mailů, kde mu rodiče popisovali, že původně těžce problémové a nezodpovědné děti odmaturovaly či odpromovaly. „Z těžké disociality najednou absolutně zodpovědný člověk. A tady bych chtěl říct, že to je o výchově, nejen o duševních chorobách, ADHD a úzkosti. Strašně důležité je prostředí, jak jej vede v krizovém období puberty, jestli dítě na této křižovatce půjde doprava, doleva, rovně nebo paralelně. Tam je klíčová role rodiny. Mám i děti z dětských domovů, které byly ve špatných rodinách, ale měly vzory v pěstounských rodinách,“ konstatoval psychiatr.

Moderátorka se ptala, zda jsme ještě „globálně“ schopni výchovy dětí, zda neztrácíme cestu, jak vychovávat své dítě? „Víme, co je správné, ale dokážeme to implementovat dětem, a navíc ještě vstoupit do výchovného konfliktu, když to ještě nechtějí vnímat?“ zeptala se.

Dle Matýse – ano, ale je třeba to „narazit“ na celospolečenskou rovinu, co se děje po světě, v Evropě, v Americe... Těžko lze vysvětlovat dítěti, co je správné, když vidí věci, se kterými rodiče nesouhlasí, ale mlčí. „Například, když někdo mlátí policistu na ulici. To se nedá vysvětlit tím, že proti něčemu demonstruje. To se těžko vysvětluje. Z pohledu dětí by měl být policista ochráncem zákona, spravedlnosti, ale když na sociálních sítích evidentně někdo ubližuje dítěti, nebo jeho rodičům, a beztrestně si chodí po světě, tak jak můžu dítěti ukázat, co je nesprávné, když ani toto základní rodič nemůže prokázat nebo prosadit. To je na tom nejhorší,“ popsal situaci. Slušní lidé by se měli přestat bát a měli by prosazovat správná řešení.

Dále se téma soustředilo na rostoucí roli státu ve výchově. Dle Kociánové rostoucí počet lidí začal namítat, že jim stát začal do výchovy zasahovat „zásadním způsobem“.

Matýs souhlasil. A uvedl příklad „rabovačky“ v Londýně v roce 2011, kde byla spousta mladých, a jeden rodič to okomentoval slovy: „Co po nás chcete, když nám vláda zakázala vychovávat naše děti.“ Toto je však prý již v celé Evropě. Stalo se to z toho důvodu, že děti jsou nedotknutelnou skupinou – nesmí se na ně „sáhnout“ a nesmějí se úkolovat, protože jsou to děti... Ale – je zapotřebí vrátit zpět klasické role, tak jak to příroda vymyslela, abychom přežili. „Dneska je situace, že ukázat dítěti, co je správné... v podstatě nemůžu, protože musím hrát dvojí roli. Doma – je to správné; a navenek – to nedělej,“ popisuje expert.

A došlo na klíčové téma – indoktrinace mládeže. Ve škole se dle moderátorky musí děti učit něco, co jejich rodiče nechtějí, a v Brně již vznikla skupina „Rodiče proti indoktrinaci školáků“.

Matýs se podivil, proč si to školy samy neohlídají. „Škola by měla být apolitická. Měla by mít výchovně vzdělávací roli – a ne postaru, jakousi ideologickou roli instituce politického školení. Já jsem to zažil, a stejně se to na mně podepsalo maximálně tak, že jsem věděl, co nechci. A dneska se to děje pod pláštíkem tzv.  humanitního přístupu k dětem, aby se prý zorientovaly v obrovsky těžkém, složitém světě,“ sdělil svůj názor.

Do toho se navíc nezřídka „nalepí“ skupina velice agresivních lidí, co jsou „oblečeni“ do údajně humanistických principů a cílů. To by však měl zastavit ředitel školy, neboť právě ředitel školy zodpovídá za to, co se ve škole děje.

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21523 lidí

„Co si s tím počít, když jsem rodič, a zjišťuji, že i v rámci občanské nauky mám na dítě čím dál menší vliv? A že mi dítě chodí domů, a tak, jako dříve děti ve školce recitovaly „Lenin – maják, Lenin – zvon, Lenin – maják, Lenin – zvon, maják – zvon, Lenin,‘ – tak dnes recitují jiné věci, které mi vadí úplně stejně, jako rodičům vadil Lenin,“ zeptala se moderátorka.

Psychiatr odpověděl, že existuje školní rada, na které by to mohl rodič otevřít, kde by mohl chtít, aby proběhlo setkání školní rady a vedení města, které je zřizovatelem školy a které by to mohlo zastavit. Prý však, když to nějaký rodič udělá, tak se hned z něj stane černá ovce, protože mlčící většina mu nepomůže. „A ti aktivističtí, kteří mají pod palcem pana ředitele, který může být přímo jejich členem, to prostě přes něj zlikvidují, a nemáte šanci to ani prokázat, takže dítě musí dát na jinou školu. A to je právě to, co by měla Česká školní inspekce nastavit jinak. Jestliže se porušuje nějaký princip, tak se to má narovnat – ale kdo to udělá, když aktivistické skupiny – a nechci být úplně zlý, možná v dobrém úmyslu – jsou mediálně činné, čímž jsou nebezpečné, takže všichni slušní utečou pryč...“ povzdechl si.

Řeč přešla na Norsko a Norské fondy. V Norsku to došlo tak daleko, že děti patří více státu než rodičům. Podobné věci se však, pozor, mají dít i u nás.

„Dostali jsme peníze z Norských fondů. Já jsem dlouho přemýšlel, proč Norsko dává bohaté zemi, České republice, peníze. A teď to je hypotéza, neříkám, že to tak je. Tyto peníze Norských fondů se mají použít na reformu psychiatrie, reformu sociálních služeb.

V Americe politici chtějí zrušit policii a její dosavadní působnost přidat psychoterapeutům a sociálním službám... Když to „přeložím‘ – když zrušíte policii, a vše dáte do rukou psychiatrie a sociálních služeb, tak to jsou ne služby sociální, to už jsou pak státní služby, které zabrání trestat. Není pak policista, který drží hranici. Tím zabrání tomu, abychom věděli, kdo je nemocný, protože všichni mají právo se rozhodovat. I duševně nemocný, což neříkám, že je zle, ale chybí regulace, co je ještě v rámci normy, a co je už za normou. Na druhé straně nikdo nebude nemocný, protože sociální služby mu pomůžou. Zrušíme policii a nebudeme nikoho trestat. To je asi celosvětový trend.

Se stejnou rétorikou pro duševní zdraví, jako ve Spojených státech, se přišlo i v ČR, kdy sociální služby prý  nahradí vše. V koronakrizi se jasně ukázalo, že psychiatry nebo medicínu ty sociální služby nenahradí, pokud nemám postaráno o zdraví nejen tělesné, ale i duševní. My budeme sanovat duševní poruchy po odeznění koronakrize, a psychiatrie je také v první linii, jen se o tom nemluví. Protože, kam půjde pacient? K chirurgovi s duševní poruchou, s úzkostí nebo s depresivní poruchou jít nemůže.“

„Měl jsem hned na začátku v ordinaci dvě schizofrenní děti. A kdybych nebyl v ordinaci, tak kam půjdou? To jsou věci, které si společnost vůbec neuvědomuje. My jsme nyní nafixovali sociální služby na epidemii infekce. A duševní zdraví, duševní nemoci nikoho nezajímaly. Pan profesor Höschl něco řekl. Já jsem udělal video. Dobíhat to v psychiatrii bude ještě po vlnách. Sociální služby nemůžou nikdy nahradit zdravotní péči. A když sociální služby nerespektují ani zdravotní péči, tak co se děje? No, vládnou i státu,“ popsal MUDr. Jaroslav Matýs.              

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Velká akce ČSSD. Když pustili Maláčovou na pódium, začalo to lítat. Schillerové muselo zvonit v uších

20:48 Velká akce ČSSD. Když pustili Maláčovou na pódium, začalo to lítat. Schillerové muselo zvonit v uších

Optimismus a očekávání dobrých volebních výsledků – v takovém duchu se nesla atmosféra startu horké …