Ve stavu klinické smrti se česká sociální demokracie rozhodla změnit politický kurz a překvapivě se vydala – doleva! Není obvyklé, aby se rozhodnutím partaje, která notoricky prohrává volby a s preferencemi kolem 2 % živoří na periférii, zabývali politici a média, jako by se jednalo o významnou politickou událost. Vysvětlením budiž, že politika je u nás natolik vychýlena doprava, že se už ani pravicový volič necítí komfortně. Chce si ve volbách vybírat a cítí se ošizen, že není z čeho. Levice nikde, všichni jsou napravo. A liší se pouze v tom, že jedni jsou napravo za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet.

Problémem sociální demokracie je, že se ze strany sociální stala stranou liberální. Coby strana vzorně systémová se podílela na všem, co se tady po listopadu 1989 dělo. Sociální demokraté mají nehynoucí zásluhu na vybudování kapitalismu. Udržovat kapitalismus v chodu už ale lze i bez systémových sociálních demokratů. Všichni zpozorněli až ve chvíli, kdy si tito za předsedkyni zvolili Janu Maláčovou. Je to signál, že sociálním demokratům konečně došlo, že nikdy nebudou volbou městských liberálů, jakousi „new labour“. Ve vzduchu visí otázka: Osmělí se s novým vedením k něčemu nesystémovému?