„Jak už to u radikálních levicových hnutí bývá, k dosažení světového věhlasu nebyl nutný skutečný úspěch spočívající v ekonomickém a sociálním pozvednutí země a poskytnutí svobod vlastním občanům. Naopak. Kuba se postupně stávala zemí s upadající ekonomikou. Životní úroveň obyvatel stagnovala a hospodářství trpělo neustálými experimenty. Ty vyplývaly ze zoufalé snahy určit, jak má ta socialistická ekonomika vlastně vypadat a přitom fungovat. Jednou byly dolary jako platidlo legální, pak zase trestné. Zanedlouho byly opět v běžném oběhu. Soukromá restaurace chvíli povolená činnost, chvíli zločin. Poté zase přijatelná forma revolučního úsilí pracujících. Nezabíralo nic, ale bombastickému vychvalování ‚kubánského socialistického modelu‘ to nijak nebránilo,“ začala zostra exministr z časů vlády premiéra Václava Klause.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
