Slovo „taxonomie“ původně znamenalo klasifikaci informací či dat. Třeba v biologii se používá „taxonomie organismů“.
V žargonu Evropské unie ale toto slovo obnáší „klasifikaci udržitelných aktivit“. Tedy hodnocení jednotlivých lidských činností z hlediska dopadu na životní prostředí. „Zařazení do taxonomie“ znamená, že daná technologie byla shledána udržitelnou.
Vše je výsledkem závazků EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a už do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Hlavním cílem taxonomie udržitelných aktivit je signál pro investory. Dotýká se finančních trhů i podniků, z nichž některé již nyní mají povinnost nefinančního reportování. „Cílem taxonomie EU je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality,“ píše se na oficiálních stránkách. A taky je vodítkem pro státy, jak upravit legislativu.
Pokud některá technologie nebude „zařazena do taxonomie“, bude to pro ni znamenat velmi negativní nálepku a zdvižený prst pro všechny, kdo by do ní chtěli investovat.
Zatímco například u obnovitelných zdrojů je zařazení do udržitelné taxonomie nepochybné, naopak třeba uhlí nebo ropa jsou v pozici zcela beznadějné. Existují však dvě technologie, které jsou „na hraně“ – jednou je plyn a druhou jaderná energetika.
O ní se spory vedou dlouhodobě. Pro některé ekologické aktivisty je červeným hadrem, v řadě zemí právě protesty proti jaderným elektrárnám stály u zrodu zelených hnutí. Pro země, které nemají přírodní podmínky pro masivní nasazení obnovitelných zdrojů, jako je třeba Česká republika, je ale jaderná energetika alespoň dočasně téměř jediným řešením, jak si zajistit energetickou soběstačnost.
Ta se stala velmi vzývaným heslem zejména po ruské invazi na Ukrajinu a zjištění míry závislosti některých zemí EU na ruském plynu. Německo považovalo plyn za přechodnou surovinu do světa obnovitelných zdrojů (dokonce pro to v němčině vzniklo nové slovo „gas brückentechnologie“), ovšem nyní se pro příští zimu s nemalou pravděpodobností rýsuje černá vize zavřených kohoutků, a v debatách se proto stále častěji hovoří o „energetické bezpečnosti“. Ta se týká jak topení, tak elektrického proudu.
Psali jsme:
Čeští politici vyjadřovali naději, že za těchto podmínek nebude EU riskovat a jadernou energetiku, která je stabilní, výkonná a za normálních okolností bezpečná, do taxonomie zařadí.
„Zatímco Andrej Babiš odsouhlasil Green Deal bez jakýchkoliv připomínek, nyní se povedlo vyjednat velký posun od původního návrhu. Za to patří můj dík všem diplomatům, politikům a úředníkům, kteří se na jednáních podíleli a odvedli velký kus práce. Je to důkaz, že pokud vhodně zvolíme vyjednávací taktiku a máme jasno v tom, co chceme, může být náš hlas v Evropě konečně slyšet,“ psal premiér Petr Fiala na začátku února, když zařazení jádra do „taxonomie“ doporučila Evropská komise.
Nyní ale návrh přišel do parlamentu a nadšení rychle ochladlo. V úterý návrh projednávaly dva klíčové výbory – hospodářský a pro životní prostředí – a ty zařazení jádra mezi ekologické zdroje odmítly.
Pro usnesení, zamítající taxonomii pro jádro, hlasovalo 76 poslanců z obou výborů, proti 62. Hlasování nadšeně přivítal francouzský zelený europoslanec David Cormand: „Velké vítězství pro životní prostředí.“
Právě Zelení se měli snažit své kolegy poslance přesvědčit, že podpora plynu a jádra je pro životní prostředí škodlivá a sníží vyhlídky na splnění obou klimatických cílů EU. V podobném duchu měli přesvědčovat i poslanci ze socialistické frakce.
Nyní se jejich aktivita přesune na další poslance, kteří budou o zařazení do taxonomie rozhodovat na plénu za tři týdny.
Kudla do zad
ParlamentníListy.cz oslovily české europoslance s dotazem na jejich hlasování a prosbou o vysvětlení, co se to vlastně v úterý odehrálo. Zařazení jádra do taxonomie totiž předtím skutečně podpořila i Evropská komise.
Alexandr Vondra, který se hlasování jako člen výboru pro životní prostředí přímo účastnil, k němu napsal: „Pevně doufám, že Evropský parlament jako celek nebude následovat nešťastné hlasování zelených radikálů ve výboru.“ Dodejme, že bizarní zážitky se zelenými radikály ve výboru pro životní prostředí jsou poměrně častou náplní Vondrova facebooku.
Podle Vondry je jaderná energie naopak jediným způsobem, jak EU může splnit své ambiciózní klimatické cíle. Stejně tak budou na přechodnou dobu třeba i plynové elektrárny.
„V naší situaci musíme respektovat realitu. Klimatická neutralita a energetická bezpečnost jsou v hustě osídlené EU pouze s obnovitelnými zdroji nereálné. Snaha odradit od investic do jaderné energetiky nám způsobí celou řadu dalších problémů,“ varuje bývalý český ministr.
Ještě ostřeji se vyjádřil jeho kolega z ODS Jan Zahradil: „Toto rozhodnutí je nepochopitelné, katastrofální a vráží nám nůž do zad,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz. Pro zvrácení hlasování je podle něj třeba udělat cokoliv, tato věc je natolik zásadní, že v ní „zelení fanatici“ nesmějí zvítězit. Pokud by jádro nebylo zařazeno mezi „čisté“ zdroje, mohli bychom jej samozřejmě dále rozvíjet, ale naše energetická nezávislost by byla mnohem dražší.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
A do třetice z ODS europoslanec Evžen Tošenovský: „Je to sice jen hlasování výboru, ale považuji to za zelenou pitomost. Zvláště v dnešní době, kdy se energetika stává skoro válečným nástrojem. Snad tato hloupost neprojde plénem europarlamentu,“ věří český zástupce.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová pro ParlamentníListy.cz vysvětlovala: „Zařazení jádra jako čistého zdroje energie se vyjednávalo dlouhé dva roky a nakonec se našel křehký kompromis. Bohužel část parlamentu a zejména Zelení, kde jsou čeští Piráti, ho nechce akceptovat.“ Pohnutky jsou podle europoslankyně zvolené za ANO čistě ideologické, ale bohužel se může podařit jimi vrátit celý proces na začátek.
„To je ale pro mne nepřijatelné,“ zdůrazňuje. Česko podle Charanzové má jádro jako součást energetického mixu a je zcela správně, že tomu tak je. „Ceny energií stoupají rapidně nahoru a potřebujeme zajistit energetickou bezpečnost pro naše občany,“ dodala. Proto věří, že česká vláda bude s europoslanci jednat a podaří se jí dosáhnout úspěchu.
Rovněž europoslanec z klubu Evropské lidové strany Tomáš Zdechovský je nepříjemně překvapen. „Očekával jsem, že kolegové budou uvažovat racionálně a zohlední možnosti všech členských států, protože ty podmínky pro získávání energie z přírodních zdrojů jsou jednoduše rozdílné,“ dodal lidovec. Bohužel podle něj opět zvítězila zelená ideologie nad rozumem.
V mezidobí před hlasováním pléna chce udělat vše pro to, aby jádro bylo zařazeno mezi bezemisní zdroje energie. Česká republika podle něj na jádro a jeho využití spoléhá a vyřazení z taxonomie by jí to velmi zkomplikovalo.
Europoslanec Ondřej Knotek, který za hnutí ANO sedí v liberální frakci Renew Europe, ale upozorňuje, že pro hlasování pléna není úterní rezoluce úplně relevantním vyjádřením sil. Výbory podle něj hlasovaly společně a ve výboru pro životní prostředí, který je z principu vůči jádru naladěn negativněji, je více členů, což se projevilo i v hlasování. „Důležité je, jak dopadne hlasování na plénu EP v červenci. Tam to ale nebude pro odpůrce jádra a plynu snadné, musí získat absolutní většinu 353 hlasů,“ upozorňuje Knotek, který věří, že se tak nestane.
Případné odmítnutí i v plénu by podle něj byl velmi špatný signál pro členské státy ze střední a východní Evropy. Stále by ale podle něj ještě mohla do věci vstoupit Evropská komise s novým přepracovaným návrhem.
Peksa: Už žádné platby do Putinova Ruska
Pro ParlamentníListy.cz poskytl vyjádření i europoslanec Mikuláš Peksa, který se Zelenými sdílí europarlamentní frakci. Podle něj se hlavní politická bitva vede o plyn, nikoliv o jádro. „Hodně lidí se ale nevzdalo představy dalších nákupů ruského fosilního plynu, takže to chtějí mít posvěcené tím, že ho prohlásí za ekologicky čistý,“ vysvětluje. Podle Peksy je to ale „pokračování politiky budování Nord Streamů“, které nás nejen stahuje do podřízenosti vůči Rusku, ale navíc je i nesmyslné.
Pokud jde o jádro, Peksa si myslí, že do takto drahé technologie se investoři příliš nepohrnou tak či tak. „Jaderné technologie jsou obecně příliš nákladné, takže zájem investorů příliš nepřitahují,“ vysvětluje.
Nebezpečí závislosti na Putinovi ovlivní i jeho hlasování na plénu. „My dlouhodobě voláme po tom, aby se omezily evropské platby směrem do Putinova Ruska, a to se týká i budoucích investic do fosilního plynu,“ připomíná. Navíc už od podzimu jsou prý schválené alternativy jako bioplyn a syntetický plyn.
Ve skutečnosti podle Peksy jde hlavně o to, aby se „investiční peníze udržely v Evropě“. A aby se za ně vybudovaly zdroje, které nám budou dodávat energii bez ohledu na Rusko. Cpát peníze do dalších plynovodů na východ je podle něj sebevražedný nesmysl, o kterém Mikuláš Peksa doufá, že neprojde.
Hynek Blaško z SPD naopak upozorňuje, že Evropský parlament již před několika lety schválil jádro jako perspektivní zdroj energie. On sám tehdy hlasoval pro tento návrh a svůj postoj nezměnil.
I Veronika Vrecionová z ODS na plénu zařazení jádra mezi zelené zdroje podpoří. „S rozhodnutím výborů v otázce taxonomie nesouhlasím,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz.
Podle Kateřiny Konečné, europoslankyně a předsedkyně KSČM, bohužel „velká část poslanců stále žije v chimérách o tom, že jedině obnovitelné zdroje nás zachrání před změnami klimatu“. Ona se jim prý, o ve své frakci Levice, stále snaží vysvětloval, že bez jádra, ale ani plynu, se neobejdeme.
„Ale je to marné, a to i přesto, že ceny energií i v důsledku masivního prosazování obnovitelných zdrojů neúměrně rostou,“ popsala svou zkušenost.
Vynětí z taxonomie podle ní prakticky znamená, že na danou technologii by vám banka neměla dát úvěr a možná ani pojišťovna by vám ji neměla pojistit. A to by se naší ekonomiky dotklo velmi podstatně. „Z hlediska možnosti České republiky rozvíjet jadernou energetiku a doplňovat energetický mix v rozumné míře o zemní plyn by se jednalo o významnou komplikaci,“ varuje. Jedinou šancí jak to obejít by podle Konečné bylo, že by vláda garantovala úvěry a pojištění ze státních prostředků.
„Doufám, že plénum Evropského parlamentu bude mít více rozumu a usnesení nebude přijato. Jinak to bude další z řady usnesení, kterým Evropská unie páchá energetickou sebevraždu,“ obává se Kateřina Konečná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
