„Nejprve jsem se z úst vysokých zástupců státu – prezidenta, premiéra, některých ministrů a poslanců nevyjímaje – dozvěděl, že jsem lump, vyžírka a 'solární baron'. A před několik dny přišel 'trest'. Státní aparát navrhuje brutální snížení hranice ziskovosti, dokonce pod úroky svých vlastních dluhopisů. Pro moje podnikání je tento návrh zničující. Reálně nebudu schopen splácet bankám a tedy nebudu ani schopen nadále provozovat svou elektrárnu. Přitom jsem se nezměnil, nic jsem neprovedl a nadále plně respektuji zákony naší země a chovám se zodpovědně,“ popisuje majitel elektrárny.
Toto není jen jeden příběh, není to naříkání jednoho vlastníka solární elektrárny, současná situace se týká tisíců podnikatelů z této oblasti. Neudělali chybu, jen důvěřovali státu a vložili své prostředky, aby mu pomohli naplnit cíl v obnovitelných zdrojích. Fakt, že se na minimu projektů někteří politici také 'svezli' se však zapsal negativně na celém oboru. Dnes je běžné označení solární baron a slušný podnikatel si nemůže dát v hospodě pivo, aniž by slyšel urážky kvůli věcem, na které nemohl mít vliv.
V současné době je struktura vlastníků solárních elektráren diametrálně jiná než v době, kdy se rozhodovalo o státní podpoře do této komodity. Z více než 80 procent jde již o nové vlastníky, kteří solární elektrárny koupili od původních vlastníků. Je tedy jasné, že netransparentních provozů zásadně ubylo, jde reálně o jednotky připadů z celkových 28 tisíc licencí a je úkolem policie a soudů, aby tyto případy prošetřily a případně odsoudily. Kriminalizovat a postihovat celý sektor nedává smysl.
Naopak noví vlastníci investovali do fotovoltaiky na základě objednávky státu. Neměli žádné neveřejné informace, postupovali v souladu se státními instrukcemi, dodrželi všechny pravidla. Mnoho let jsou terčem nechutných politických a mediálních ataků, které z nich udělaly solární barony a jejich podnikání dostalo nálepku tunelu. Přitom dělají jen to, co si stát objednal: vyrábí čistou elektřinu, která pomáhá šetřit naše zdraví a krajinu, ve které žijeme.
Vláda má geniální plán: Podnikejme zadarmo
Vláda koncem dubna na svém jednání na poslední chvíli změnila novelu zákona o podporovaných zdrojích. Změny mají nejtvrdší dopad na solární elektrárny, pro které by jejich přijetí znamenalo bankrot v přímém přenosu. Ty tam jsou sliby minulých vlád na podporu produkce čisté eletřiny, díky které fotovoltaika pomohla ušetřit 2,5 milionu tun hnědého uhlí a vylepšit tak životní prostředí.
Vláda navrhla, aby se podpora u solárních elektráren snížila podle vnitřního výnosového procenta (výnosnosti projektu) na pouhým 6,3 procent, což je významně méně než obvyklý úrok bankovních úvěrů, kdy tyto projekty vznikaly. Návod, jak by takový zásah mohly firmy přežít, už žádný z ministrů nepředložil. Stejně tak vláda neporadila, jak banky budou sanovat nesplacené úvěry v odhadované výši několika desítek miliard.
Vládě vůbec nedochází, že většina provozovatelů má fotovoltaiku jako svůj druhý byznys. Majitelé středních i větších fotovoltaických elektráren jsou ve většině případů současně také zemědělci, majitelé pekáren nebo třeba strojaři. Jejich základní podnikání ve většině případů ohrozila virová epidemie. A teď přichází stát s hrozbou, která je může definitivně dorazit. V této zoufalé situaci, kdy by jim přestalo fungovat veškeré podnikání, by nebyli schopni dostát ani svým závazkům vůči zaměstnancům a subdodavatelům.
Z neznámých důvodů vláda neměřila stejně i ostatním tzv. zeleným zdrojům. Například bioplynovým stanicím dovolila výnosnost projektů na téměř dvojnásobné úrovni proti solárním elektrárnám, a to konkrétně 10,6 procent. Zřejmě by bylo příliš jednoduché připomenout, že několik bioplynových stanic vlastní skupina Agrofert.
Tento rozdílný přístup je také v příkrém rozporu s právem EU, konkrétně s článkem 6 aktuálně platné Směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, kdy se členským státům zakazuje retroaktivně zasahovat do podpory obnovitelných zdrojů energie, ledaže je to nezbytně nutné z hlediska zachování pravidel státní podpory EU. Lze tak očekávat složitou situaci státu při případných arbitrážích.
Výprodej solární energetiky
Chyby v regulaci rozvoje obnovitelných zdrojů udělal stát, to koneckonců přiznává i ministr Havlíček. Politici měli tehdy dát jasná pravidla, kolik má v daných letech vzniknout nových elektráren. Pokud ale chce stát dnes měnit pravidla hry a rušit garantované podmínky, za kterých projekty vznikly, měl by dát podnikatelům šanci, aby ze solární energetiky vystoupili, zachránili si tak svou pověst a často i střechu nad hlavou. Ministerstvem průmyslu a obchodu navržená změna totiž může znamenat, že jim banky kvůli osobnímu ručení za dosud nesplacené úvěry seberou vše, co mají.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
- BPP
- Trvale pověřený řízením ministerstva dopravy
- místopředseda vlády
Pokud Andrej Babiš a Karel Havlíček nezapomněli své zkušenosti z podnikání, měli by rozumět hrozbám, jakým kvůli jejich rozhodnutí solární sektor bude čelit a měli by provozovatelům nabídnout, že si stát jejich solární elektrárny koupí za férovou cenu a následně si je bude provozovat sám. Podobně jako to chtějí garantovat ČEZu v případě plánované dostavby nového bloku v Dukovanech.
Jinak může mít devastace podnikatelského prostředí, kterou by tento návrh způsobil nejen v oboru obnovitelných zdrojů, nepochybně masivní soudní dohru. Tuzemské i arbitrážní žaloby na stát určitě přijdou, signály jsou jasné.
Česko se ještě může vyhnout poškození pověsti u zahraničních investorů. Řada z nich již kroky české vlády, narušující garantovatou podporu, zaznamenala a začínají mít oprávněnou obavu o další investice v Česku. Což je stav, kterým může vláda potopit oživení ekonomiky po drtivém propadu během pandemie koronaviru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Barbora Richterová
