Následně pak konstatuje, co svým konáním Putin získal. 

„Vyděsil budoucí defektory – tedy ty, kteří by chtěli z jeho služeb sběhnout na Západ. Podobně jako to Kreml udělal v roce 2006 se svým bývalým zaměstnancem Litviněnkem, tentokrát je to jen násobně brutálnější provedení,“ píše Janda.

Všímá si i toho, že většina unijních států vyhostila jen 1 až 4 ruské zpravodajce. „Přestože pro nás v Evropě je to důležitý symbol jednoty mezi skupinou spojenců, prakticky to nemá reálný dopad na ruské zpravodajské sítě. Tam téměř o nic nepřišel. Jiné je to v USA (60) a UK (23), kde došlo k důraznému zásahu. Jenže kontinentální Evropa je až na pár výjimek měkká a téměř se odmítá reálně bránit,“ podotýká Janda. 

„Putin tlačí různé oligarchy, aby sebe a svůj majetek přesunuli ze Západu domů do Ruska – aby je Kreml mohl kontrolovat a ukrást jako to už uděal v minulosti. Tato chemická operace zákonitě vyvolá britský protitlak. Britové už začínají vyšetřovat rozsah špinavých ruských peněz v Británii. Výsledkem určitě bude, že část z nich bude z Británie vytlačena. Někteří určitě utečou jinam, ale Putin třeba některé z nich získá zpět do Ruska, což chce,“ píše také Janda a zmiňuje i skutečnost, že Kreml získal další mobilizační potenciál pro domácí publikum a Putin opět ukázal i to, které státy prakticky stojí na jeho straně. 

„Celkově lze říct, že společné vyhošťování ruských zpravodajců – byť většinou ve velmi symbolickém počtu – bylo určitě dobrým krokem, byť symbolickým,“ napsal Janda a rozebral, co by putinovskou diktaturu skutečně bolelo.