Následně pak konstatuje, co svým konáním Putin získal.
„Vyděsil budoucí defektory – tedy ty, kteří by chtěli z jeho služeb sběhnout na Západ. Podobně jako to Kreml udělal v roce 2006 se svým bývalým zaměstnancem Litviněnkem, tentokrát je to jen násobně brutálnější provedení,“ píše Janda.
Všímá si i toho, že většina unijních států vyhostila jen 1 až 4 ruské zpravodajce. „Přestože pro nás v Evropě je to důležitý symbol jednoty mezi skupinou spojenců, prakticky to nemá reálný dopad na ruské zpravodajské sítě. Tam téměř o nic nepřišel. Jiné je to v USA (60) a UK (23), kde došlo k důraznému zásahu. Jenže kontinentální Evropa je až na pár výjimek měkká a téměř se odmítá reálně bránit,“ podotýká Janda.
„Putin tlačí různé oligarchy, aby sebe a svůj majetek přesunuli ze Západu domů do Ruska – aby je Kreml mohl kontrolovat a ukrást jako to už uděal v minulosti. Tato chemická operace zákonitě vyvolá britský protitlak. Britové už začínají vyšetřovat rozsah špinavých ruských peněz v Británii. Výsledkem určitě bude, že část z nich bude z Británie vytlačena. Někteří určitě utečou jinam, ale Putin třeba některé z nich získá zpět do Ruska, což chce,“ píše také Janda a zmiňuje i skutečnost, že Kreml získal další mobilizační potenciál pro domácí publikum a Putin opět ukázal i to, které státy prakticky stojí na jeho straně.
„Celkově lze říct, že společné vyhošťování ruských zpravodajců – byť většinou ve velmi symbolickém počtu – bylo určitě dobrým krokem, byť symbolickým,“ napsal Janda a rozebral, co by putinovskou diktaturu skutečně bolelo.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



