Hned v úvodu Švejnar mluvil o tom, že je problém, že jsme za uplynulých třicet let nebyli schopni postoupit dál. Tlaky na zvýšení mezd jsou prý tak přirozené a produktivita práce je obdobná, ne-li vyšší než na Západě. „Firmy raději platí méně než více, protože jsou pod tlakem investorů, aby generovaly co největší zisk,“ shrnuje Švejnar. Podniky prý již delší dobu tvrdí, že nemají dostatek lidí, ale přesto mají velkou averzi vůči tomu, aby zvedly mzdy.
Na firmy prý doteď nebyl dostatečný tlak. Na Západě, kde je tlak vyšší, je také podle Švejnara dělba mezi platy a ziskem vyšší. Podobné problémy však prý narůstají za posledních dvacet patnáct let i ve zbytku světa.
Švejnar se shoduje s tím, že v období, kdy je silná konjunktura, je lepší, když je rozpočet v přebytku, a v období, kdy je recese, by vláda měla více utrácet, aby nahradila propad soukromé sféry. Nyní jsme ovšem prý v odlišné situaci, jelikož jsou nízké úrokové míry. „Takže se opravdu vládě daří snížit dluh ze čtyřiceti na třicet procent HDP čili si vedeme mnohem lépe, než kdyby byla úroková míra vysoká. V tom smyslu má vláda mnohem větší manévrovací prostor,“ říká. Čtyřicet miliard je podle Švejnara v poměru k dluhu či k HDP „malá částka“.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
