Je to v háji: Rychetský a spol. rozhodli. Není jak pořádat volby. Je veselo

03.02.2021 9:21

Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Vyhověl tak stížnosti skupiny senátorů kolem hnutí STAN. Předseda tribunálu Pavel Rychetský, který je autorem nálezu, jej představí v 10 hodin. Předsedové malých stran se radují, že končí diskriminace. Ovšem podle ombudsmana Stanislava Křečka tak dostávají volby „flákanec“. Sociolog Hampl dokonce vyzývá, aby se Ústavním soudem nikdo neřídil. A europoslanec ODS Jan Zahradil připomíná, že radost z tohoto rozhodnutí budou mít hlavně komunisté, sociální demokrati a Tomio Okamura. Nikoliv koalice.

Je to v háji: Rychetský a spol. rozhodli. Není jak pořádat volby. Je veselo
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Soudce zpravodaj Pavel Rychetský

Ústavní soud shledal protiústavním zvýšené kvórum pro tvorbu koalic. Zrušil tak ustanovení volebního zákona, které stanovuje speciální pravidla pro kandidující koalice.

Ústavní soud rovněž souhlasil s námitkou, že menší strany jsou diskriminovány ustavením volebních obvodů podle krajů, v kombinaci s přepočtem hlasů na mandáty. I tuto část volebního zákona Ústavní soud zrušil.

Zrušení se bude týkat už letošních podzimních voleb. To v praxi znamená, že poslanci a senátoři musí v mezidobí přijít s novým systémem přepočtu hlasů na mandáty. V opačném případě nebude 8. a 9. října jak volit.

Z rozhodnutí má už radost proopoziční komentátor Martin Schmarcz. „Zemanovi vydírání nevyšlo,“ uvedl.

Senátoři STAN požadovali zrušit rozdělení České republiky na čtrnáct volebních obvodů, kopírujících kraje. Zakládalo podle nich nespravedlnost, protože v menších krajích menší strany často nedosáhly ani na jeden mandát. Ta navíc byla umocněna užitím tzv. D´Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty, která zvýhodňovala vyšší volební zisky oproti nižším.

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10467 lidí

Návrhu na zrušení volebních krajů však ústavní soud nevyhověl. „Podle jeho názoru je dostačující zrušení dalších prvků techniky volební reprezentace, které byly obsaženy v § 48 a 50 volebního zákona, což umožní zákonodárci přijmout novou systémovou nápravu volebního systému i bez toho, aby se změnil počet nebo struktura volebních krajů,“ stojí v tiskové zprávě, která k nálezu vyšla.

„Pokud má být základem poměrného zastoupení vyjádření poměru voličské podpory jednotlivých kandidátních listin v rámci Poslanecké sněmovny, nelze bez opory v Ústavě rozdělit volební území na různě velké volební jednotky, neboť to může uplatnění poměrného zastoupení deformovat. Poměrnost zastoupení nelze podle Ústavního soudu měřit jen podle volebních krajů, kde je nyní poměrnost zajištěna v neprospěch menšiny, ale podle výsledku voleb do Poslanecké sněmovny jako celku. Relativní rovnosti tak musí být dosaženo v rámci celé republiky, a to jak z hlediska rovného přístupu k voleným funkcím, tak i tím, že voliči v každém kraji musí mít stejnou možnost ovlivnit celkový výsledek volby,“ stojí dále v nálezu ÚS.

Kromě toho se senátoři domáhali ještě zrušení 5% vstupní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nárok na poslance by podle nich měly mít i strany s nižším volebním ziskem. To však Ústavní soud odmítl a odkázal na svou dřívější judikaturu.

„Účelem voleb není pouze závazné zjištění názorů voličů, ale i ustavení komory Parlamentu, která bude způsobilá plnit všechny funkce zákonodárného sboru v podmínkách parlamentní demokracie. Roztříštěnost mnoha politických stran, neschopných zajistit sněmovní většinu, by plnění těchto funkcí mohla znemožnit,“ vysvětlil.

Není to zásah do organizace voleb

Pokud jde o zrušení uzavíracích klauzulí pro koalice, Ústavní soud zdůraznil, že pochybnosti o tomto ustanovení byly už když se volebním zákonem zabýval v roce 2001 po ústavní stížnosti prezidenta Václava Havla. Po dvaceti letech užívání se podle Ústavního soudu ukázalo, že „tato umělá regulace koalic neplní svůj smysl, neboť může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná“.

Ústavní soud odmítl námitky, formulované například prezidentem Zemanem, že by zásah do volebního zákona pouhých 9 měsíců před již vypsanými sněmovními volbami byl zásahem do organizace těchto voleb. Nález uvádí, že kandidátní listiny se podávají až v srpnu 2021 a do té doby nelze hovořit o „změně pravidel v průběhu hry“. Pokud by se volby konaly ještě podle starých pravidel, snížilo by to prý legitimitu nově zvolené Poslanecké sněmovny.

Poslanci teď budou muset do srpna najít shodu na nových volebních pravidlech, zejména na způsobu, jakým se budou hlasy voličů přepočítávat na mandáty.

„Je úkolem zákonodárce najít cestu. Ústavní soud může pouze hodnotit její cíl, směr, kterým se k němu zákonodárce vydal, jeho intenzitu a dodržení ústavních pravidel,“ uzavřel Ústavní soud svůj nález, vyhotovený soudcem Janem Filipem.

Proti nálezu vypracovala minoritní nesouhlasné stanovisko čtveřice ústavních soudců, kteří hlasovali proti. Jde o místopředsedu soudu Jaroslava Fenyka a soudce Ludvíka Davida, Josefa Fialu a Radovana Suchánka.

Radost opozice, temná proroctví

Na nově nastalou situaci už postupně reagují jak političtí představitelé, tak komentátoři. Ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že rozhodnutí respektuje. „Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde ministerstvo vnitra představí možné alternativy řešení,“ informoval na Twitteru.

Taktéž předseda lidovců rozhodnutí ÚS respektuje, vede prý k narovnání pokřiveného prostředí, aby voliči v menších krajích nebyli diskriminováni. KDU-ČSL je připravena vést konstruktivní jednání s ostatními stranami, aby bylo nalezeno řešení, řekl. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský rozhodnutí dokonce vítá.

„Dnešní rozhodnutí ÚS dalo za pravdu všem nespokojeným voličům z voleb, že dosavadní systém byl diskriminační a porušoval Ústavou garantované právo rovnosti hlasů. Teď je díky práci senátorů šance to změnit. Jsme připraveni na rychlé společné jednání zástupců všech parlamentních stran,“ řekl předseda STANu Vít Rakušan.

Vyjádřil se i předseda Pirátů Bartoš, který kvitoval, že Ústavní soud tak narovnal podmínky. Nicméně to, že tak Ústavní soud rozhodl zrovna na začátku kampaně, považuje za nešťastné, i když řešitelné. „Jsme připraveni společně se Starosty jednat tak, abychom mohli rychle doplnit volební zákon a volby se mohly řádně konat. Věřím, že ve Sněmovně i Senátu najdeme rychlou shodu, první schůzka má proběhnout již v úterý,“ informoval. A doplnil další důležitou informaci. Na koalici Pirátů a STANu se tím prý nic nemění.

„Volební zákon se upravoval, aby se znevýhodnily menší strany. Částečnou nápravu a spravedlivější podmínky proto vítám. Rozhodnutí však mělo být rychlejší,“ řekla předsedkyně TOP 09.

 

 

Komentátoři si všímají také dlouhé cesty Pavla Rychetského. „Napadá mě, že kdyby Pavel Rychetský jako vicepremiér Zemanovy vlády v roce 2000 volební zákon nevyjednával, v Senátu jej nehájil a jako senátor pro něj nehlasoval, ušetřil by si o 20 let později dost práce,“ poznamenal Jindřich Šídlo, komentátor SeznamZpráv.

„Pan Rychetský jako šéf Ústavního soudu dnes UKLÍZÍ svou práci v éře opoziční smlouvy. Byl vicepremiér Zemanovy vlády, když se ČSSD a ODS dohodly na spolupráci, aby změnou volebních pravidel zašlapaly malé strany...“ připomínal Josef Kopecký z Práva a přidal se i Michal Půr z Info.cz: „Historie je nesmírně zábavná. Pavel Rychetský a spol. dnes zrušili úpravu, kterou přijala vláda, v níž byl Pavel Rychetský vicepremiérem.“

A rýpl si i nyní už bývalý poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek: „Velký den Pavla Rychetského: Jako místopředseda Zemanovy vlády pro legislativu zpracoval a prosadil před 20 lety novelu volebního zákona. Na návrh Václava Havla Ústavní soud část zákona zrušil. Dnes v roli předsedy Ústavního soudu Dr.Rychetský definitivně potvrdí, že tenkrát jednal protiústavně.“

„Proč takto zásadní rozhodnutí o volebním systému Ústavnímu soudu trvalo tři a půl roku a přichází osm měsíců před termínem voleb?“ ptal se politolog Miloš Gregor.

Množí se negativní reakce. Ombudsman Stanislav Křeček tvrdí, že tímto dal Ústavní soud volbám „flákanec“. Ještě dál zašel sociolog Petr Hampl: „Na rozhodnutí ústavního soudu může být jediná rozumná odpověď. Prostě ho ignorovat. A od této chvíle ignorovat všechno, co ústavní soud řekne.“ Podle něj tento přestal předstírat neutralitu a současně s tím i úctu k právu, Ústavě a základní morálce.

„Proč bychom se měli rozhodnutí takového soudu podřizovat? Kolik policistů má ústavní soud? Kolik má vojenských jednotek? Moc ústavního soudu se vlastně opírá o jediný pilíř - o premiérovu zbabělost. Myslíte ale, že premiér Bartoš ten soud respektovat bude? (pokud dostane z ciziny jinou instrukci),“ ptal se.

„Rozumím tomu správně, že ano? Z rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení d’Hondtovy metody přerozdělování mandátů se radují zejména

- v ulici Politických vězňů (pokud tedy komunisté přelezou 5 %)
- v Lidovém domě (dtto)
- u Tomio Okamury

Protažený obličej pak bude mít nejen A. Babiš, ale i koalice PirSTAN a koalice SPOLU. Tak zas jednou děkujeme Ústavnímu soudu, stejně jako v roce 2001 a 2013,“ ozval se uštěpačně europoslanec Jan Zahradil.

„Mám zásadní obavy o příčetnost soudců Ústavního soudu,“ vyjádřil se krátce ústavní právník Pavel Hasenkopf.

„Všichni, kdo tleskají rozhodnutí Ústavního soudu, prosím do fronty za tu partu, která tleskala přímé volbě prezidenta a pak se děsí, co se to vlastně stalo,“ doporučil Tomáš Jirsa z Info.cz.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jav

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Tupé škrty! Ne, neurážejte!“ V Partii posadili ke stolu Schillerovou a Stanjuru. Co věta, to hádka

12:59 „Tupé škrty! Ne, neurážejte!“ V Partii posadili ke stolu Schillerovou a Stanjuru. Co věta, to hádka

„On tady pan Stanjura řekl: Dali jste lidem moc peněz, a měli jste zvýšit nezaměstnanost,“ vypálila …