WHO ovšem střílí vedle i v případě řady dalších problémů trápících světovou populaci. Často postupuje přímo v rozporu se zjištěními a doporučeními národních zdravotních regulátorů i předních světových kapacit. Velmi dobře to ukazuje přístup WHO k řešení neinfekčních nemocí souvisejících s životním stylem. Jde zejména o konzumaci alkoholu, tabáku a sladkých potravin, kdy Světová zdravotnická organizace nastavuje nedosažitelné cíle založené na nepřesvědčivých nebo slabých důkazech.
Dobrým příkladem je boj s obezitou úzce spjatý s vysokým příjmem cukru. Ten se mnozí lidé pokoušejí nahradit používáním umělých sladidel, aby tak snížili svůj kalorický příjem. V této souvislosti WHO letos v květnu vydala pokyny proti používání všech náhradních sladidel, přičemž dospěla k závěru, že mohou existovat „potenciální nežádoucí účinky dlouhodobého užívání“, včetně „zvýšeného rizika cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních chorob a úmrtí“. Přitom WHO ve své tiskové zprávě tvrdila, že tato doporučení jsou založena na „systematickém zkoumání“ dostupných důkazů. Zároveň se ale lze v plné zprávě dočíst, že tyto důkazy jsou „nízké až velmi nízké jistoty“. I proto se okamžitě objevily hlasy odborníků, které závěry ženevských úředníků zpochybňují.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Dalším příkladem politiky WHO je její přístup k nízkoalkoholickým nápojům. Organizace jako škodlivé odsoudila nápoje s nízkým obsahem alkoholu i jejich alternativy, které alkohol neobsahují vůbec, například bezalkoholická piva. Argumentuje tím, že jejich konzumace může „normalizovat“ kulturu alkoholismu. Proti tomu ale význam nízkoalkoholických nápojů potvrdila například nedávná studie Cambridgeské univerzity, která konstatovala, že lidé nakupující tyto alternativy podstatně snižují spotřebu alkoholu. To podporují čísla, například ve Velké Británii prodej piva bez alkoholu nebo s nízkým obsahem alkoholu vzrostl od roku 2016 o 30 procent, protože lidé ve věku 18–24 let se alkoholu stále více vyhýbají. Jeden z autorů studie, Gareth Hollands, k tomu poznamenal: „Supermarkety obvykle nabízejí širší sortiment alkoholických nápojů než jejich nealkoholických alternativ. Naše výsledky naznačují, že pokud by většinu nabídky tvořily tyto nealkoholické nápoje, lze očekávat výrazné snížení nákupu alkoholu.“
Jako další můžeme zmínit přístup WHO k bezdýmným alternativám cigaret. Přestože v uplynulých letech přibylo důkazů, že tyto nikotinové výrobky jsou méně rizikové než klasické hořící cigarety, tak Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) sjednaná pod záštitou WHO označila tyto alternativní výrobky za „zrádné“ a obvinila je z „podkopávání stávajících opatření ke kontrole tabáku“. Zároveň FCTC a WHO oslavují země, které zavedly zákazy nových výrobků. Adriana B. Marquizo, vedoucí sekretariátu FCTC, dokonce letos v červnu na téma bezdýmných alternativ prohlásila: „Neexistuje žádný vědecký výzkum prokazující, že jsou zcela bezpečné. Mohly by být bezpečnější než hořící tabákové výrobky, ale to neznamená, že jsou dobré. Například skok z 10. patra budovy je pravděpodobně bezpečnější než skok z 45. patra, ale pravděpodobně byste stejně skončili mrtví.“
Skoncovat s kouřením je natolik obtížné, že jen zlomek kuřáků to skutečně trvale dokáže. Zbytek z nich by měl tedy dle paní doktorky Marquizo nejspíš zůstat stále odkázán na cigarety, přestože jsou k dispozici výrazně méně škodlivé alternativy. Přitom je zcela jasně prokázáno, že největší následky jsou v případě kouření spojeny právě s vdechováním kouře z hořících cigaret. Takže slovy doktorky Marquizo – buď přestaňte nebo prostě umřete na následky kouření.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný