WHO ovšem střílí vedle i v případě řady dalších problémů trápících světovou populaci. Často postupuje přímo v rozporu se zjištěními a doporučeními národních zdravotních regulátorů i předních světových kapacit. Velmi dobře to ukazuje přístup WHO k řešení neinfekčních nemocí souvisejících s životním stylem. Jde zejména o konzumaci alkoholu, tabáku a sladkých potravin, kdy Světová zdravotnická organizace nastavuje nedosažitelné cíle založené na nepřesvědčivých nebo slabých důkazech.

Dobrým příkladem je boj s obezitou úzce spjatý s vysokým příjmem cukru. Ten se mnozí lidé pokoušejí nahradit používáním umělých sladidel, aby tak snížili svůj kalorický příjem. V této souvislosti WHO letos v květnu vydala pokyny proti používání všech náhradních sladidel, přičemž dospěla k závěru, že mohou existovat „potenciální nežádoucí účinky dlouhodobého užívání“, včetně „zvýšeného rizika cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních chorob a úmrtí“. Přitom WHO ve své tiskové zprávě tvrdila, že tato doporučení jsou založena na „systematickém zkoumání“ dostupných důkazů. Zároveň se ale lze v plné zprávě dočíst, že tyto důkazy jsou „nízké až velmi nízké jistoty“. I proto se okamžitě objevily hlasy odborníků, které závěry ženevských úředníků zpochybňují.