„Jak ovládnout lidí a stát?“ pokládá na úvod řečnickou otázku Pavel Černocký. A hned si na ni také odpovídá. „Metody jsou různé, ale nejefektivnějšími jsou pomluvy, manipulace a hlavně ovládnutí televize a hlavních médií vůbec. Soudruh Lenin to viděl jako elektrifikaci a ovládnutí filmu,“ říká. A pokládá další otázku. „Jak došlo k ovládnutí státu u nás?“
Podle Černockého jsme byli až do roku 2000 v podstatě standardní demokracií. „A pak to přišlo,“ upozorňuje publicista a velmi rázně vypočítává. „Osmašedesátníci a jejich pohrobci se rozhodli, že televize patří těm, kdo v ní pracují. Dědicové soudruha Kantorka a dítka socialismu zaveleli do boje. Zazněl výstřel z Aurory a Adam Komers s Rumlem, Pilipem a Buzkovou spustili, s Unií svobody v zádech, útok na Kavčí Hory. A „spacáková revoluce“ se podařila. Legálně zvolený ředitel, profesionál Jiří Hodač byl odstraněn a mladí revolucionáři zvítězili. Ale jak známo, revoluce požírají svoje děti. Vůdcové povstání, jako Komers, byli rychle odstraněni….“
Dvořák, Moravec a politici se „schváleným postojem“
„Jaká je situace dnes?“ zamýšlí se dál Pavel Černocký a svůj pohled na veřejnoprávní televizi dále přibližuje. „Už dvacet let ovládá ČT parta lidí dosazená Čtyřkoalicí a jejími následovníky z TOP 09, kdysi silné, ale dnes už umírající strany. Vděčné vedení zpravodajství zve neustále do vysílání Kalouska a jeho nadšenou, poněkud trapnou, následovnici Pekarovou. Naopak třeba Tomio Okamura, předseda důležité parlamentní strany, už nebyl celých šest let pozván do ‚vlajkové lodi‘ zpravodajství, do pořadu Otázky Václava Moravce.
Situaci u nás i ve světě komentují osvědčení matadoři liberalismu z Respektu, z Newyorské university v Praze, a zkrachovalí, neúspěšní politici, kteří ale zastávají ten „správný‘, schválený postoj,“ vypočítává.
A s razancí dodává. „Všemu tomu velí ředitel Dvořák, nestoudný člověk, který se neštítil vstoupit do KSČ, těsně před jejím koncem v roce 1989. Televize rozhazuje peníze, financuje mizerné filmy a staví ‚vosí hnízda‘ pro svého prominentního moderátora. Navíc má tu drzost, že neváhá zveřejnit platy zaměstnanců prezidentské kanceláře… ale platy Moravce a dalších svých prominentů pečlivě tají a odmítá zveřejnit. Prostě ‚chucpe‘...“
Psali jsme:
Oblíbený komik, zkrachovalý bohoslovec Minář
„Jen naivní divák si nepovšimne, že srdce vedení zpravodajství bije pro TOP 09, pro stranu Pirátů, a miluje Rakušana, který se pokouší zachránit si spojenectvím s Piráty kůži,“ kroutí hlavou Černocký.
A připomíná: „Zformovala se nám i druhá, obskurní koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ta je ovšem s velkou pravděpodobností odsouzena k neúspěchu. Pokud by dosáhla na kýžených 15 %, to by asi musel opravdu pomoci Pán Nejvyšší. Novou stranu chce ale založit i ten oblíbený komik, zkrachovalý bohoslovec Mikuláš Minář.“
Nový „třídní nepřítel“. A volby v USA?
„A tak se vracím na začátek,“ říká Černocký. „Kdo ovládá Českou televizi a Český rozhlas, může manipulovat veřejným míněním a volebním výsledkem. ČT24 ignoruje Trikolóru, zcela demokratickou stranu SPD prezentuje ústy svých poplatných respondentů jako extremisty a téměř fašisty, a na milost bere částečně jen ČSSD a KSČM. Stejně jako vedení Zelenkovy ČST vytváří po orwelovsku obraz nového ‚třídního nepřítele‘, tedy Ruska a Číny. K tomu slouží ‚neviditelné provázání ČT, Respektu, Šafrova projektu Forum24 a agentury CVVM. Navíc si televize pořídila ‚vlastní‘ agenturu KANTAR, která pilně manipuluje průzkumy veřejného mínění,“ zvedá prst publicista.
A dodává: „Způsob, jakým ČT komentuje volby v USA, je opravdu úsměvný. Prostě kopíruje stanoviska a komentáře CNN, zjevně antitrumpovské hlásné trouby. Kde je objektivita? Naše masmédia se očividně zapojila do boje za ‚Nový lepší svět‘ pod vedením Soroše a jeho liberálních, milionářských, bankéřských spojenců,“ domnívá se dlouholetý novinář.
„Povstali ‚noví bojovníci‘. Hodlají se bít za nezávislé a objektivní zpravodajství ČT. Co to je, ta nezávislost? No přece to, co si myslí uzurpátoři ‚veřejnoprávního‘ média. Vše ostatní je špatně... My jsme přece ti nositelé jediného, správného světového názoru. Toho liberálního, multikulturního, LGBT názoru... a kdo nejde s námi, jde proti nám. Ale to už jsme tu přece jednou měli, ne? Je něco shnilého v Království českém…“ podotýká Černocký.
Psali jsme:
autor: David Hora
