Kecy na Štaidla. Za minulý režim. Po tomto splasknou. Proč? Dvě jména

01.02.2021 10:27

O víkendu s covidem zemřel skladatel Ladislav Štaidl, proslulý hity Karla Gotta jako Trezor nebo Kávu si osladím. Každý na něj vzpomíná trochu jinak. Člen RRTV Vadim Petrov na jeho štědrost. Marketér Jakub Horák už mu skoro odpustil jeho politickou neangažovanost. Na tu vzpomínal i bývalý hudebník Pavel Černocký. Jednou se skladatele zeptal na jeho výrok o „klidu na práci“. „Já to myslel úplně jinak a oni to zneužili a zkreslili,“ vyjádřil se skladatel a prý řekl, ať mu zarytí antikomunisté vlezou na záda. Po internetu se v tom kontextu šíří zajímavý fakt: Mezi umělcovy přátele patřil někdejší disident a ministr Jiří Dienstbier st. či jiný chartista, herec Pavel Landovský.

Kecy na Štaidla. Za minulý režim. Po tomto splasknou. Proč? Dvě jména
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vyznamenaný Ladislav Štaidl
reklama

O víkendu Česko přišlo o další významnou osobnost předrevoluční hudební scény, hudebního skladatele a textaře Ladislava Štaidla. Proslul zejména jako autor hitů Karla Gotta, nicméně úspěchy slavil také jako kapelník vlastního orchestru, který koncem 70. let dvakrát vyhrál kategorii skupin v anketě Zlatý slavík. Zemřel v 75 letech. Dle deníku Blesk byl Štaidl hospitalizován 7. ledna, zemřel 31. ledna.

Anketa

Chcete Prymulu zpět coby ministra zdravotnictví?

29%
58%
hlasovalo: 10444 lidí

O tom, kdo byl Ladislav Štaidl, mluvil například člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov. Pro Štaidla dělal v pořadu Na výsluní dramaturga. „Scénář si psal sám a naučil se ho zpaměti. Mluvil pak na můj vkus trochu šroubovaně, ale rozhovory vedl v němčině, angličtině a v ruštině. Když na to přišlo i ve slovenštině,“ chválil jazykové schopnosti skladatele.

„Byl to talentovanej, úspěšnej, sečtělej a chytrej chlap, měl v sobě noblesu chlapce ze Šrobárky. Zažil šedesátky, uměl si poradit v sedmdesátkách i osmdesátkách, v devadesátkách začal dělat business mimo showbyznys,“ popsal Štaidlovu podnikavost a dodal, že se Štaidl vyznal i v ženách a uměl se rozejít tak, že o něm nemluvily zle.

Byl prý i štědrý, ale nedával to znát. „Když jsme se poznali, zeptal se, kolik ti je? 30? A to nejsi ještě bohatej a slavnej... Nedávno jsme byli na večeři, ptal jsem se ho, jak to dělal, že byl tak úspěšněj, odpověděl: ‚Vždycky jsem se obklopoval lidmi, kteří byli chytřejší a lepší než já...‘ Večeři platil on a já jsem říkal, tak ale příště já. Odpověděl: ‚Jasně, myslíš, že ji budu platit já?‘ Kecal, bral na večeři celej štáb a platil vždycky za všechny...“ popsal Petrov. A na závěr dodal, že se Štaidl viru obával a byl opatrný, protože tušil, že jeho léčbou rakoviny oslabený organismus by ho nemusel zvládnout.

Trochu jinak na Štaidla vzpomínal marketér Jakub Horák. Ten vyjádřil upřímnou soustrast synovi známého skladatele. „Štaidl a tyhle lidi, ti si nikdy nedělali nějaký starosti s okolím. Jeli si svůj showbyz, psali super písničky, vydělávali prachy, šukali zpěvačky, mělo to velkou šťávu. Když se koukám, jakou šťávu má to, čím se angažujou mladý lidi dneska – například to, že jede tvrdá internetová anketa, že na budovy Prahy 7 je málo zeleně – už jsem mu téměř nakloněnej tu neangažovanost v sociálních otázkách i přes to Televarieté, co nás všechny, co jsme poslouchali Visáče, tak sralo, odpustit,“ srovnal marketér a popřál, ať Štaidl odpočívá v pokoji.

Dle ČT byl Štaidl označován za „normalizačního umělce“. Podepsal Antichartu, ovšem na seznam spolupracovníků StB se dle svého vyjádření dostal bez svého vědomí. Právě na diskusi o spolupráci s StB upozornil bývalý hudebník Pavel Černocký. Se Štaidlem naposledy mluvil na nejmenovaném festivalu a zeptal se na slavný výrok o „klidu na práci“, zda mu tento klid kazili chartisté.

„Ale kdepak. Já to myslel úplně jinak a oni to zneužili a zkreslili. Já jim to nemohl říci napřímo –  Dejte mi pokoj, vy bolšáni, já chci psát a ne politizovat... a doufal jsem, že to kamarádi pochopí. Pochopili to, ale ti zarytí antikomunisti to pak použili po roce 1989 proti mně. Ale ať mi vlezou na záda,“ řekl dle Černockého skladatel.

Což odpovídá Štaidlovu předchozímu vyjádření: „Ve straně jsem nebyl, tajné policii jsem nic nepodepsal, ale přesto jsem po revoluci z branže dobrovolně odešel. To se ukázalo prozíravé, protože v podnikatelské oblasti, díky genům po tátovi, jsem dosáhl ještě větších úspěchů než v showbyznysu.“

Jak dokládají články o Štaidlovi, kamarádi zřejmě skutečně pochopili. V roce 2003 křtil Ladislav Štaidl svou knihu Víno z hroznů. A na křtu se objevili i disidenti, signatáři Charty 77 Pavel Landovský a Jiří Dienstbier starší. „Znám se s Láďou ještě z dob, než jsem odešel do Vídně. Tehdy byla v Praze jen jedna parta, teď jich je snad sto padesát,“ komentoval svou návštěvu herec Pavel Landovský, kterého StB donutila k emigraci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

90. léta? Kradlo se, až se hory zelenaly a krucifixy bledly. Je tu další dobrodružství kriminalistiky

13:50 90. léta? Kradlo se, až se hory zelenaly a krucifixy bledly. Je tu další dobrodružství kriminalistiky

DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY ROBERTA ŠLACHTY (VII. díl) Na oddělení kriminální služby probíhaly, tak…