Dílo Edwarda Gibbona pochází z roku 1775. Autor v něm popsal základní příčiny pádu starověkého římského impéria. "Co to jen připomíná?" ptá se Havlík a vyjmenovává závěry, ke kterým britský historik došel. A ačkoli to na svém blogu nezmiňuje explicitně, je patrné, že svojí otázkou naráží na současné poměry v Česku, které vykazují stejné znaky.

Vzorem jsou populisté a pokrytci

Gibbon mezi příčiny rozpadu římského impéria zahrnuje například to, že valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací, že senioři jsou zanedbáváni a lidé pečují více o domácí mazlíčky než svoje staré rodiče. Stejně škodlivým faktorem pro společnost je prý i to, že tradiční role otců jako živitelů rodiny je zanedbávána a množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

Havlík vidí paralelu s dnešní dobou i v tom, co Gibbon popsal jako stav, kdy lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a tak zvané celebrity. Negativní roli hraje podle Gibbona, kterého Havlík cituje, i rostoucí daňové zatížení obyvatelstva, klesající úroveň vzdělání a růst státního dluhu.