Na serveru časopisu The Atlantic vyšlo dlouhé zamyšlení nad vývojem vakcíny proti koronaviru. Autor článku si myslí, že ačkoliv jednou vakcína přijde, tak virus tu v populaci zůstane, avšak dojde ke skončení pandemie. „Vakcína by mohla zmírnit závažné případy, mohlo by to usnadnit život s covidem-19,“ psala Sarah Zhang.
Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19?Anketa
Autorka psala, že pět měsíců po začátku pandemie koronaviru se všechny naděje uchylují k hypotetické vakcíně proti této nemoci. „A tak vznikl refrén: Možná budeme muset zůstat doma – dokud nebudeme mít vakcínu. Zavřeme školy – dokud nebudeme mít vakcínu. Nosme masky – ale jen dokud nebudeme mít vakcínu. Během měsíců trápení tato mantra nabídla malý záblesk naděje. Normální život je na druhé straně, a my musíme jen počkat – dokud nebudeme mít vakcínu,“ psala Zhangová v časopise.
Média prý velmi často píšou o tom, že prvotní zkoušky vakcíny slaví úspěch, či že ta či ona vakcína postoupila do dalšího kola testů či, že výsledky klinického testování ukazují slibné výsledky. „Vakcína pravděpodobně nezpůsobí, že nemoc zmizí. Rozhodně život okamžitě nenavrátí do normálu,“ psala Zhangová. Navíc prý bude problém s výrobou a logistikou vakcíny.
Dobrou zprávou je však to, že vědci a experti si myslí, že nakonec vakcína vznikne a koronavirus nebude dalším HIV. Vědci vyvíjejí od rekordně krátké doby od objevení viru 165 kandidátních vakcín. Do třetí fáze testování na lidech se doposavad dostalo šest vakcín, avšak další přibývají každým dnem.
Fotogalerie: - Odpůrci LGBT u Pirátů
Zde je možné vidět přehled vývoje jednotlivých vakcín.
Autorka dále popisuje jednotlivé fáze. Tou úplně první je preklinické testování, které neprobíhá na lidech. Dále následují tři fáze testování na lidech, jež se liší množstvím lidí, kteří klinické testy podstupují. Prý jsme sice pět měsíců od propuknutí pandemie – a přibližně dalších pět měsíců do chvíle zavedení bezpečné vakcíny.
Samotné vakcíny jsou dle Zhangové způsobem, jak zaktivovat imunitní systém bez onemocnění. „Může to být provedeno oslabenými viry, inaktivovanými viry, proteiny viru, virovým proteinem naroubovaným na neškodný virus nebo dokonce jen mRNA, která kóduje virový protein,“ popsala dále. Prozatím se prý i málo ví o dlouhodobém účinku koronaviru na imunitní systém. „Imunita vyvolaná vakcínou má však tendenci být slabší než imunita, která vzniká po infekci. Vakcíny se obvykle podávají jako vpich přímo do svalu. Jakmile vaše tělo rozpozná cizího vetřelce, vzroste imunitní odpověď, například produkováním dlouhotrvajících protilátek, které cirkulují v krvi,“ popsala.
Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?Anketa
U respiračních virů to však funguje dle ní jinak. Koronavirus je právě respiračním onemocněním. Takové nemoci infikují dýchací systémy a pronikají do lidského těla skrz sliznice v nosu a krku. Přestože očkovací látky vyvolají protilátky v krvi, tak jich nevyvolají příliš ve sliznicích, což prý znamená, že pravděpodobně nezabrání viru vniknout do těla. To však neznamená, že by očkování bylo k ničemu, ale může pomoct ochránit tkáně a orgány hluboko v těle, například plíce, čímž se zabrání infekci před zhoršením.
„Hlavním přínosem očkování bude prevence závažných onemocnění,“ sdělila profesorka Kanta Subbarao z WHO. Vakcína proti koronaviru pravděpodobně nedosáhne toho, co vědci nazývají „sterilizační imunitou“, která zcela předchází nemocem.
Dle článku však lze zlepšit efektivnost vakcíny, a to tím, že se vstříkne oslabená infekce přímo do nosu. Tím se zabývá například vakcína FluMist. Problém této strategie je však to, oslabená infekce je pouze oslabená, virus tedy žije. „Nechceme stříkat koronavirus do lidských nosů, dokud si nebudeme absolutně jisti, že se jedná o virus, který se nemůže šířit z člověka na člověka a že nemůže někoho ohrozit,“ zdůraznila ředitelka projektu pro výzkum a vývoj vakcín na Marylandské univerzitě Kathleen Neuzilová. „Pouze to zabere čas,“ dodala.
Fotogalerie: - Splouvání Moravy
Vakcína proti koronaviru bude tedy spíše podobná vakcíně proti chřipce, než proti dětské obrně. Nemůže být tedy 100% účinná, dle regulí musí mít nejméně 50% účinnost. „To samozřejmě není ideální, ale je to lepší než nula procent,“ řekl Walter Orenstein, výzkumný pracovník očkovacích látek na Emory University.
Problémem pro úspěšnou vakcínu je i to, že je spousta lidí, kteří již nyní odmítli možnost se nechat očkovat. „Budeme v situaci, kdy se někteří lidé budou zoufale snažit získat vakcínu – a někteří se budou bát vakcíny. A mezi nimi bude pravděpodobně spousta lidí, kteří jsou trochu obojí nebo si nejsou jisti,“ řekl Michael Stoto, výzkumník veřejného zdraví na univerzitě v Georgetownu. Bude tedy prý potřeba věc řádně odkomunikovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: tle
