OSN tvrdí, že se Česko k uprchlíkům chová nepřijatelně. Průzkumy ale zároveň ukazují, že většina populace by zde uprchlíky nevítala právě s velkým nadšením. Toho využívají i extremisté. Na ty si podle Ministerstva vnitra musíme dávat pozor, a to nejen na pravicové extremisty z platformy Islám v ČR nechceme, ale také na levicové extremisty, kteří často reagují tím, že pořádají sbírky na uprchlíky. I tady bychom měli být podle Mareše obezřetní. „Neexistuje něco jako jediný správný pohled na uprchlíky. Je to velmi citlivá otázka a i zde je dobré být obezřetný,“ konstatoval Mareš.
Zároveň nelze říci, že vše, co zveřejnil Blok proti islámu či Islám v České republice nechceme, byly nepravdy. I tady najdeme pravdivé zprávy, upozornil Mareš. Pokud jde o levicové extremisty, vidíme více proudů. Část levice uprchlíky vítá, ale politici, kteří se kloní k Rusku, před migrační vlnou varují. Tvrdí, že tuto krizi vyvolal dekadentní Západ a Rusko nás zachrání.
Pokud jde o kritiku OSN vůči Česku, k tomu se Mareš nechtěl příliš vyjadřovat, protože zprávu prozatím nečetl. Platí ostatně, že Maďarsko či Slovensko se chovají stejně. A jiné země zase porušují dublinské dohody, což má za následek, že se uprchlíci dostanou i k nám.
Prezident nastavuje zrcadlo...
Debata o uprchlících, jak u nás zatím probíhá, je sice velmi pestrá, ale zatím se nedá říct, že by se nějaká skupina snažila extremistickými výroky změnit politické zřízení v Česku, takže se zatím diskuse drží v mezích.
Pravdou je i to, že některé výroky prezidenta Zemana jsou na hraně, ale tady je třeba dodat, že hlava státu své výroky v průběhu času korigovala. „Na druhé straně je legitimní hledat hranici mezi radikálním islámem a demokratickým islámem. Nedávno pro ParlamentníListy.cz pan prezident řekl, že říká věci na rovinu, a varoval před vznikem uprchlických ghett, jak je známe ze Západu. V tom mu Mareš dal za pravdu. Prezident podle jeho názoru nastavuje zrcadlo těm západním politikům, kteří si nechtějí připustit problematické stránky migrace.
Host České televize dal částečně za pravdu také analytikovi Petru Robejškovi, že část evropských elit je odtržena od reality. „Ale i v řadách elit najdete různé názory,“ upozornil. Nelze například říci, že každý, kdo chce pomáhat uprchlíkům, představuje odtrženou evropskou elitu. Zkritizoval ale německou kancléřku Angelu Merkelovou. „Jednání kancléřky Merkelové mi přijde slušně řešeno zvláštní. Nelze říci, že nekonzistentností svých postojů pomohla k řešení uprchlické krize. Spíše naopak,“ posteskl si.
Do budoucnosti nehledí s optimismem
Evropští politici selhávají v působení proti tlaku radikálního islámu. Je třeba řešit i podhoubí tohoto problému, a to se zatím příliš nedělo. Donedávna v Evropě volně působily i organizace, které prosazovaly zavedení práva šaría v radikální podobě a mají více svobody než např. pravicoví extremisté. Nedostatečně politici postupují také právě proti vzniku oblastí, kam se později bojí chodit i policisté. „Proto do budoucnosti nehledím s optimismem, protože neexistuje politická vůle k řešení těchto problémů.“
Existuje tu prý dvojí metr na pravicový extremismus a muslimský extremismus. U druhého zmíněného se často přehlíží postupná radikalizace určitých skupin. „V současné době vidíme určité přehlížení radikalizace ze strany státního aparátu,“ upozornil také. I kvůli tomu tu máme problémy, které bobtnaly po celá desetiletí. „Je třeba vymáhat právo tam, kde je porušováno,“ zdůraznil v závěru Mareš s tím, že otázka radikalizace různých táborů ve společnosti nemá jednoduché řešení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
