„Je to tragédie jak Rusů, tak Ukrajinců,“ předesílá při své analýze krize na Ukrajině bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček s tím, že Rusko je největší slovanský národ a Ukrajinci druhý největší.
„Vztah by měl být něco takového jako mezi Čechy a Slováky. Oni žili ve společném státě, my jsme žili ve společném státě. Měli jsme dlouho ideologii tzv. čechoslovakismu. My, na rozdíl od Rusů, jsme uznali, že Slováci nejsou Čechoslováci a chtějí být samostatní. Mají svůj samostatný stát a k ničemu je nenutíme. Nenutíme je např. obnovit Československo. Ruské vedení tohoto vnímání není schopno,“ dodává a připomíná slova Vladimira Putina, že největší katastrofou 20. století byl rozpad SSSR.
„Napsal kdysi článek, kde zpochybňuje právo Ukrajinců na sebeurčení, že jsou nezávislý národ. Vidím to jako tragédii Rusů i Ukrajinců. Od Kyjevské Rusi žili vlastně spolu, nyní za Vladimira Putina, nejenže se oddělili státoprávně, oddělila se i církev. Takže v zájmu Rusů a Ruska by mělo být mít s nimi přátelské vztahy. Teď si druhý největší slovanský národ znepřátelili na několik generací dopředu. Mezitím pokračuje úpadek i Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Vidím v tom zoufalé pokusy Vladimira Putina situaci zvrátit. Ale to nejde,“ míní Rouček.
Psali jsme:
Helmy působí samozřejmě divně
Co podnikne Putin?Anketa
„Všechny státy NATO Ukrajině pomáhají, některé vysloveně zbraněmi, jiné jako Česká republika dají dělostřelecké granáty, Německo dodá polní nemocnici. Helmy působí samozřejmě divně v celém kontextu problémů. Celá aliance si ale přeje, aby došlo k diplomatickému řešení konfliktu a aby nedošlo k válečné eskalaci, která v omezené lokální míře probíhá na Donbasu už od roku 2014,“ popisuje Rouček.
Na vyhrocení atmosféry by podle něj nevydělal nikdo, ani Rusko. „Aby obsadilo tak velkou zemi, kde je snad čtyřicet milionů evidentně protiruských? Ukrajince znám. Jsou schopni přejít do podzemí a vést partyzánskou válku proti okupantům. Nevydělalo by na tom Rusko ani my. Nejrozumnější by byla deeskalace napětí. Sednout si k jednomu stolu a hledat přijatelná řešení. Válka nepomůže nikomu,“ říká Rouček.
Sankce nikdo nechce, ale pokud Rusko zaútočí...
Česká vláda ve středu souhlasila, že Ukrajině daruje přes 4 tisíce dělostřeleckých granátů za více než 36 milionů korun. Debatuje se o sankcích. „Je shoda názorů napříč celým západním společenstvím. Sankce nikdo nechce, ale pokud by Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, museli bychom nějakým způsobem reagovat. V tom je shoda. Nikdo si nepřeje, aby k tomuto kroku došlo. Proto se opakují snahy v nejrůznějších formátech jednat a hledat přijatelné řešení,“ říká Rouček.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský pojede na Ukrajinu. „Je to dobrý nápad. Nepojede sám, ale také se slovenským ministrem a s rakouským ministrem zahraničí. Rakousko je zajímavé a důležité v této věci, protože jak víme, není členem Severoatlantické aliance, je vojensky neutrální. Ale leží mu na srdci vyjádřit podporu Ukrajině a má zájem na tom, aby se situace uklidnila a řešila,“ komentuje Rouček.
Psali jsme:
V Severoatlantické alianci zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek NATO i na Slovensku. Lipavský to vítá.
„Tohle je samozřejmě zase reakce na ruskou akci. Samozřejmě zvlášť země, které sousedí s Ruskou federací, jako jsou pobaltské státy, Polsko a koneckonců i Rumunsko a Bulharsko, mají obavy. My máme štěstí, že nesousedíme ani s Ruskou federací, ani s Ukrajinou, tak jednotky nepotřebujeme. Ale pokud jsou na ruské straně hranice připraveny statisíce vojáků, nemůžeme nechat hranici otevřenou a doufat, že nedojde k nejhoršímu. Polsko, Slovensko atd., samo i v rámci aliance, by se bez silnější vojenské přítomnosti nebyly schopné ubránit. To je vedlejší efekt ruského hromadění vojsk. I z toho důvodu je potřeba situaci neeskalovat a najít trvalejší řešení,“ říká bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
Fotogalerie: - V Sudetoněmeckém muzeu
Rusko chce působit dovnitř i ven jako světová velmoc
Pokud jde o společnou obranu, hlavní roli hraje Severoatlantická aliance. „Druhá věc je, že Rusko chce jednat se Spojenými státy a nechce jednat s Evropskou unií. I když např. francouzský prezident i instituce EU by si přáli, aby do toho byla zapojena Evropská unie. Rusko to nechce, ale chce, aby jeho partnerem byly USA. A to z důvodu, aby jak dovnitř ruské společnosti, tak navenek Rusko neustále působilo jako světová velmoc, jako za dob Sovětského svazu. Nejraději by vše řešilo jen se Spojenými státy, aby měl Vladimir Putin pocit a mohl ho dávat najevo, že Rusko je pořád supervelmoc,“ říká Rouček.
Rouček zdůrazňuje, že máme štěstí, protože jsme ve středu Evropské unie a nemusíme mít obavy, které sdílejí státy, které s Ruskem sousedí. „Kdyby došlo opravdu k vojenskému konfliktu, k válce, nikdo nedokáže odhadnout následky. I tvrdé sankce by měly na nás dopad. Kdyby Rusko bylo dotlačeno do kouta, například tím, že by bylo finančně odstřiženo od světových bankovních toků, dojde k reakci. Rusko je závislé na Evropě a Západu, ale i Západ včetně České republiky je závislý na Rusku, hlavně pokud jde o plyn. Pokud přestane téct plyn, během měsíce máme obrovskou krizi. Stejně tak budou v krizi Rusové, pokud se přeruší finanční toky,“ shrnuje Rouček.
Psali jsme:
„Evropa je na Rusku závislá a Rusko je závislé na Evropě. 75 % zahraničních investic v Rusku pochází ze zemí Evropské unie. Když si dáme tohle všechno na stůl, měl by převážit rozum a mělo by se přejít k normálním vztahům. Samozřejmě, Rusko nebude chtít být nikdy členem NATO nebo Evropské unie, na to je Rusko příliš velké. Ale mít normální sousedské vztahy, to je v zájmu nás všech,“ dodává.
Na závěr přidává tento komentář:
„Ani v dobách nejstudenější studené války nedošlo k podobné situaci, jakou zažíváme dnes, že se hrozí sankcemi a přerušením dodávek plynu. Dodávky plynu začaly již od počátku 70. let a neustále se zvedaly. A to v dobách studené války a Sovětského svazu. I tehdy, když existovaly dva úplně protichůdné systémy, mířily na sebe atomovými zbraněmi, přesto určitá důvěra byla.“
Situace je teď vyhrocená; přesto se řešení nabízí. „Doufám, že by mohlo dojít k něčemu podobnému jako v roce 1975, když byla v Helsinkách uspořádána konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě. Sednout si ke stolu a vytvořit něco podobného pro situaci, kterou máme dnes, pro 21. století,“ uzavírá Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Daniela Černá
