"Aktivní politika zaměstnanosti podporuje na trhu práce lidi, kteří mají ztížené podmínky. Jsou to třeba ženy po rodičovské dovolené, lidé nad 50 let a tak dále. V tuto chvíli tu nevyvstává žádná potřeba, abychom si udělali speciální kategorii 'azylant'," uvedla Marksová. Úřady práce podle ní mezi uchazeči o místo žádné rozdíly nedělají, azylantům poskytují stejné služby jako ostatním zájemcům o zaměstnání.
V Česku mohou žadatelé o azyl začít pracovat až 12 měsíců poté, co začalo jejich azylové řízení. Pak mohou požádat krajskou pobočku úřadu práce o povolení k zaměstnání a najít si místo. Podle některých neziskových organizací by se lhůta měla zkrátit, a to na tři měsíce. Lidé tak neztratí pracovní návyky, rychleji se naučí česky, seznámí se s místními a mohou si i rozšířit kvalifikaci. Podle expertů je práce pro úspěšnou integraci klíčová.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
sledujte náš YouTube kanál ParlamentníListy TV. Děkujeme.



