Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorkou následujícího textu, který vyšel 29. ledna 2018 v anglickém originále, je Judith Bergmanová, komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute. Pro českou verzi Gatestone Institute ho přeložila Iveta Racková a ParlamentníListy.cz ho publikují v plném znění.
Téměř všechny členské státy Organizace spojených národů začátkem prosince 2018 podepíší na slavnostním ceremoniálu v Maroku nezávaznou dohodu, která učiní z migrace lidské právo.
Konečné znění dohody s názvem Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, i když oficiálně nezávazné, „přináší do globální agendy téma migrace. Bude to referenční bod pro nadcházející roky a přinese skutečnou změnu ...“ říká zástupce Švýcarska v OSN Jürg Lauber, který společně se zástupcem Mexika vedl práci na dohodě.
Je ironií, že jen málo zemí má tak restriktivní podmínky pro vstup do země, jako právě Švýcarsko. Pokud si přejete ve Švýcarsku zůstat déle než tři měsíce, musíte mít nejen „povolení k pobytu“, ale „ve snaze omezit přistěhovalectví ze zemí, které nejsou členy EU / ESVO (Evropské sdružení volního obchodu), švýcarské orgány zavedly přísné roční limity počtu povolení k pobytu a pracovních povolení, která se udělují cizincům“.
Tato těžko dostupná povolení k trvalému pobytu se nepřekvapivě stávají zdrojem příjmů, jelikož si je „bohatí cizinci kupují“. Na druhé straně, dohoda OSN uvádí: „Uprchlíci a migranti mají nárok na stejná všeobecná lidská práva a základní svobody, které musí být vždy respektovány, chráněny a splněny.“ (Preambule, oddíl 4)
Migrace musí být podporována, umožňována a chráněna
Je třeba zdůraznit, že tato dohoda není o uprchlících, kteří prchají před pronásledováním, nebo o jejich právu na ochranu podle mezinárodního práva. Místo toho dohoda propaguje radikální myšlenku, že migrace – z jakéhokoli důvodu – je něco, co musí být podporováno, umožňováno a chráněno. Očekává se, že téměř všechny členské státy OSN s výjimkou Spojených států, Rakouska, Austrálie, Chorvatska, Maďarska a možná i České republiky a Polska smlouvu podepíší.
OSN popřela, že by se migrace měla stát lidským právem. „Otázka, zda se jedná o záludný způsob, jak začít podporovat ´lidské právo na migraci´, není správná. Tohle v textu není. Neexistuje žádný zlověstný projekt, který by to podporoval,“ řekla nedávno zvláštní zmocněnkyně OSN pro mezinárodní migraci Louise Arbourová.
Není v zájmu OSN připustit, že dohoda podporuje migraci jako lidské právo. Až do nedávné doby se o tomto tématu téměř vůbec nemluvilo. Rozsáhlejší diskuse by mohla celý projekt ohrozit. Znění dohody, jak je zdokumentováno níže, nicméně nezanechává žádné pochybnosti, že podpisem dohody se migrace skutečně stane lidským právem.
Signatáři musí spustit webovou stránku pro zájemce o migraci
Dohoda je rozdělena na 23 cílů, na kterých signatáři zřejmě chtějí pracovat. Například cíl číslo 3 předpokládá podporu a umožnění migrace hned několika způsoby. Signatářské státy se zavazují:
„Spustit a propagovat centrální a veřejně přístupnou národní webovou stránku, která zpřístupní informace s cílem informovat migranty o možnostech legální (zákonné) migrace, jako jsou například imigrační zákony a imigrační politika, vízová povinnost, formality žádostí, poplatky a konverzní kritéria, požadavky pro získání pracovního povolení, požadavky na odbornou kvalifikaci a způsoby jejího posuzování včetně posuzování platnosti zahraničního vzdělání, možnosti odborné přípravy a studia, jakož i životní náklady a podmínky.“
Jinými slovy, dohoda předpokládá, že státy mají nejen otevřít své hranice pro migranty z celého světa, ale měly by jim také pomoci při výběru a volbě země tím, že jim poskytnou zevrubné informace o každé zemi, v níž si přejí se usadit.
Příchozím se musí dostat poradenství o právech a povinnostech
Předpokládaná úroveň služeb k usnadnění migrace je rovněž vysoká. Země jsou vyzývány k:
„Vytvoření otevřených a snadno přístupných informačních míst na příslušných migračních trasách, kde migranti budou moci najít podporu a poradenství v citlivých oblastech týkajících se dětí a genderové tématiky, informační místa by měla nabízet možnost komunikovat s konzulárními zástupci země původu a zpřístupnit příslušné informace, jako jsou informace o lidských právech, základních svobodách, vhodné ochraně a pomoci, možnostech a cestách legální migrace a možnostech návratu, to vše v jazyce, kterému dotyčná osoba rozumí.“
Psali jsme:
Jakmile migranti dorazí na místo, které si zvolili, signatářské země se zavazují:
„Poskytnout nově příchozím migrantům cílené, genderově ohleduplné, citlivé s ohledem na děti, přístupné a detailní informace a právní poradenství o jejich právech a povinnostech, včetně dodržování národních a místních zákonů, získávání pracovních povolení a povolení k pobytu, registraci na úřadech, přístup ke spravedlnosti při podávání stížností pro porušování práv, a také i přístup k základním službám.“
Všechny kultury jsou rovnocenné a musí být stejně respektovány
Migranti jsou zjevně občany nového světa, ve kterém se musí všechny země snažit pomoci každému, kdo se z jakéhokoli důvodu rozhodl cestovat a usadit se. Hranice mohou teoreticky existovat, ale OSN – sestávající se z téměř všech vlád světa – tvrdě pracuje na tom, aby v praxi zmizely.
Podle dohody musí také být migrantům „umožněno úplné začlenění a sociální zapojení“ v jejich nových zemích (cíl 16). Což mimo jiné znamená, že země musí:
„Podporovat vzájemnou úctu ke kultuře, tradicím a zvyklostem jak cílové společnosti, tak i společnosti odkud migrant pochází, za pomoci sdílení a uplatňování osvědčených postupů v oblasti integrační politiky, programů a činností, včetně způsobů, jak prosazovat přijetí rozmanitosti a diverzity a usnadnit sociální soudržnost a začlenění.“
Všechny kultury jsou rovnocenné a musí být stejně respektovány. To podle všeho znamená, že například tradice mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM), se kterou se setkají téměř všechny ženy v Somálsku, musí být uznávána v Londýně a Paříži jako tradice hodná „vzájemné úcty“ stejně jako v Mogadišu.
Hostitelská země má usnadnit přístup k důstojné práci
Dohoda dále vypočítává práci, kterou musí státy zahájit, aby mohly přijmout migranty. „Měly by se rozvíjet národní politické cíle, které se týkají začleňování migrantů do společnosti, včetně integrace na trhu práce, sjednocení rodin, vzdělávání, zabránění diskriminace a v oblasti zdravotnictví.“ Navíc by hostitelská země měla usnadnit „přístup k důstojné práci a zaměstnanosti, pro kterou jsou nejlépe kvalifikovaní, a to v souladu s místními národními požadavky trhu práce a vzdělávání (nabídky dovedností)“.