Místopředseda rozhlasové rady žaluje na své kolegy. Když si to s ním chtěli vyříkat, zdrhnul

9. 6. 2019 5:20

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se bude na svém jednání v příštím týdnu zabývat „podnětem“ místopředsedy Rady Českého rozhlasu Jiřího Vejvody. V něm tak trochu fušuje zákonodárcům do řemesla, když navrhuje, aby se v budoucnu změnil systém volby do mediálních rad. Proč?

Místopředseda rozhlasové rady žaluje na své kolegy. Když si to s ním chtěli vyříkat, zdrhnul
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vzpomínkový pietní akt při příležitosti 71. výročí Pražského povstání a konce druhé světové války před budovou Českého rozhlasu

Anketa

Okrádá vás Andrej Babiš?

17%
hlasovalo: 26811 lidí
Kvůli výrokům Vítězslava Jandáka, který se na dubnové veřejné schůzi rozhlasové rady jadrně ohradil proti drsným mediálním útokům na svoji osobu, především ze strany publicisty Jiřího Černého, jenž v rozhovoru pro denikn.cz prohlásil: „Z téhle party (rozhlasové) nevěřím nikomu ani slovo. A rozhlasová rada, ve které je Vítězslav Jandák a podobné kreatury?“

Vejvoda v dopise senátorům na základě vlastních zkušeností z poslední doby klade otázky, zda jsou dosavadní průběh i samotný systém voleb do mediálních rad natolik vhodné, aby podobným, ne-li zásadnějším problémům dokázaly předcházet. Apeluje proto na společenskou odpovědnost, která by měla při volbě do těchto rad dávat přednost kandidátům s patřičným vzděláním a odbornou profesní kariérou. Kandidátům, které nominovaly dlouhodobě ověřené a úctyhodné instituce. „Druhý podnět je systémový. Domnívám se, že o členech Rady ČT a Rady ČRo by měly rozhodovat v poměru 50:50 obě komory Parlamentu ČR, tedy jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Ve větším počtu a širším spektru volitelů by se mohlo lépe naplnit ustanovení příslušných zákonů o veřejnoprávních médiích, které konstatuje, že v těchto dvou Radách mají být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy,“ navrhuje Vejvoda.

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám skoro 61 procent voličů, účast ve druhém kole těch senátních byla přes 16 procent.   

Jiří Vejvoda se od Jandákových výroků distancoval až po pěti dnech po konání dubnové veřejné schůze, a to dopisem Syndikátu novinářů, v němž svoje mlčení vysvětluje tím, že „byl v šoku“. K napsání ho možná ponoukl bývalý šéf rozhlasové stanice Vltava Petr Fischer, na svém twitteru po zmíněné schůzi 26. dubna napsal: „Že je p. Jandák hulvát a kulturně limitovaný se ví, ale že proti jeho agresivním výpadům vůči J. Černému a dalším důrazně neprotestují předsedkyně rady Dohnálková ani rádoby solidní Jiří Vejvoda ani profesor dermatologie Arenberger, je na pováženou.“ Petr Fischer má „dlouhé prsty“ v kulturně-mediální frontě, Jiří Vejvoda se živí také jako moderátor festivalů a podobných akcí. Právě z tohoto důvodu se na poslední veřejnou schůzi rozhlasové rady nedostavil.

Vejvoda byl v minulosti od různých osob obviněn ze spolupráce s bývalou Státní bezpečností. Podle České televize například v 90. letech žaloval na písničkáře Pepu Nose. Muzikant nynějšího místopředsedu Rady označil za osobu úkolovanou StB, za bezectného člověka a lokaje minulého režimu. Soud nakonec rozhodl ve Vejvodův prospěch. Mimo jiné dělal tlumočníka někdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi. Vystupoval také jako svědek ve zinscenovaném procesu proti Nosovi, který byl v roce 1981 souzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Toho se měl dopustit tím, že si nechal od pořadatelů koncertů proplácet cestovné za jízdu automobilem, ač ve skutečnosti jezdil hromadnou dopravou. V seznamech lovce estébáků Petra Cibulky dodnes Jiří Vejvoda figuruje jako důvěrník pod krycím jménem „Vodnář“

Otec Vítězslava Jandáka za války pracoval pro britskou rozvědku a získával strategické informace. Vyšetřovalo ho gestapo, skončil na Pankráci. Po válce pracoval jako zástupce ředitele ochranky prezidenta Edvarda Beneše. Po únoru 1948 musel místo opustit, v 50. letech se podílel na obnovení ilegální organizace Akademická legie. Tajná policie jej sledovala a v roce 1960 doma zatkla, když našla zbraně na pozemku rodinného domu v Krči, v němž Vítězslav Jandák dodnes bydlí. Ve svých třinácti letech zažil uvěznění otce a následně existenční potíže rodiny. Otec byl v tajném procesu odsouzen na pět let. Trest si odpykával v tajné věznici StB v Minkovicích u Liberce. Vítězslav chtěl být právníkem, ale to u syna politického vězně nepřicházelo do úvahy. Později vystudoval herectví.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tomáš A. Nový

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vaše generace vnímá demonstrace jako samozřejmost... Schillerová nadzvedla ze židle Tvarůžkovou z ČT. Ta začala soptit

22:04 Vaše generace vnímá demonstrace jako samozřejmost... Schillerová nadzvedla ze židle Tvarůžkovou z ČT. Ta začala soptit

V době před hlasováním o nedůvěře vládě se ministři ČSSD rozhodli zatím zdržet podpory návrhu státní…