Mění se nějak za současné vládní koalice z vašeho pohledu přístup k životnímu prostředí?

Pokud jde o resorty životního prostředí a dopravy, což jsou naše hlavní oblasti zájmu, tak například na internetu ministerstva dobrovolně zveřejňují informace o smlouvách. Ovšem zásadní přístup k tomu, aby se veřejnost mohla účastnit připomínkování dopravních staveb, zůstává na stejné úrovni. A v případě řešení dvou chybějících území do Natura 2000 si naopak myslím, že rozhodovaly politické a ekonomické – a ne ekologické – důvody, takže ministr životního prostředí byl při jednání slabý nebo spíš neviditelný.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek jako jediný v historii dostal dvakrát anticenu Ropák. Je to opravdu takový environmentální zloduch?

Z vlády se opravdu z hlediska životního prostředí Jan Mládek zcela vymyká. Má samozřejmě z hlediska svého resortu za úkol preferovat byznys a ekonomické aspekty víc než environmentální hlediska. Ovšem v roce 2014 se stal Ropákem za to, že hyperaktivně předložil několik koncepčních materiálů včetně zrušení limitů těžby v severních Čechách, ale také za propagaci jaderných elektráren a snižování podpory obnovitelných zdrojů energie. Rok nato ty koncepce prosadil, zvláště když vláda prolomila ty limity, které platily od roku 1991. Přitom se na nich tehdy mj. jako na „odstřihu“ od komunistického režimu shodli občané, vláda i byznys, takže vznikla křehká společenská rovnováha a záruka, že se u nás už nebudou rušit obce a ničit příroda. Současná vláda v tom i kvůli Mládkovi selhala. Proto dostal dvakrát Ropáka právem. Došlo totiž k zásadní celospolečenské změně náhledu na věc a vrátili jsme se tím před listopad 1989, kdy platilo, že papaláši nahoře rozhodují a ti dole musí poslouchat. Mládek v tomto vyčnívá a jeho myšlení o rozvoji navazuje na komunistický přístup.

Prezident Zeman také ochránce přírody dokáže rozčílit…