„Já mám výhrady k tomu celému projektu té daně. Mně nevadí to, když se jeden podnik ozve, protože nikdo neplatí rád vysoké daně. Ale struktura té daně se mi nelíbí. Pochopil bych to u těch energetických firem, protože my všichni  platíme ty šílené ceny za energie. Ale u banky je to tak, že ony mají vyšší příjmy, jenže mají také vyšší výdaje, protože mají vyšší úroky na vkladech,“ upozornil k takzvané windfall tax Rusnok s tím, že banky potřebují také nějaké ekonomické rezervy na časy, až se jim bude dařit méně.

Pokud jde o odchod Energetického průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského z Česka, podle Rusnoka to bude ojedinělý případ.

Samek nabízel trochu jiný pohled. „Na jedné straně všichni cítíme, že stát potřebuje ozdravit veřejné finance, koneckonců to bylo jedno z předvolebních témat, ale na straně druhé si vláda i nadále vypouští finanční rybníček,“ vymezil se proti kabinetu Petra Fialy (ODS).

Jednu poznámku pronesl i na adresu Daniela Křetínského. „Přece nás v Evropě školí o tom, že existuje něco jako společenská odpovědnost podniků, takže pokud někdo v dané zemi vydělává a působí, tak by tam měl také platit daně.“ Upozornil také, že banky působící v Česku mají řadu let „pěkné zisky“. „A ty zisky jdou do ciziny,“ dal se slyšet Samek.

Havránek mu tady dal za pravdu. A přidal vlastní pohled na windfall tax. „Já se obávám toho, že zisky z té daně budou mnohem menší, než vláda uvažuje. Je totiž otázka, jaké budou mít banky v příštích letech zisky. Kdyby se ta daň týkala i letošního roku, tak by ta situace byla jiná,“ upozornil Havránek. Míní však také, že „o moc líp windfall tax zařídit nešlo“.