Řepka hned v úvodu připomněl, že v komunálních volbách můžeme volit stranu jako celek, stranu a jiné kandidáty nebo kandidáty napříč všemi politickými stranami. V pořadu také jasně zaznělo, že volič má právo zaškrtnout přesně tolik kandidátů, kolik je křesel v zastupitelstvu příslušného města. A pokud zaškrtne např. jen dva, řekněme z pětadvaceti, ostatní jeho hlasy, které mohl přidělit, propadnou.

Je to složitý systém?

Švec k tomu navíc dodal, že přidělené hlasy jsou v prvé řadě hlasy pro stranu, i když se může zdát, že jde o preferenci osobností. „Proto, aby někdo přeskočil na kandidátní listině na první místo, musí získat více než 10% hlasů oproti průměru kandidátky,“ prozradil politolog. Desetiprocentní hranice byla dřív nastavena i ve sněmovních volbách, ale postupně se snížila na pět procent. U komunálních voleb v tomto ke změnám nedošlo.

Zjednodušeně lze říci, že na menší obci je snazší tzv. vytáhnout kandidáta nahoru. V pořadu také zaznělo, že pokud volič nevyužije všechny své hlasy a ještě některé z nich rozdělí mezi více stran, svůj hlas rozmělní. Řepka k tomu poznamenal, že z pohledu úřadu nejde o nijak složitý volební systém, připomněl, že systém komunálních voleb opakovaně chválil i prezident Miloš Zeman.“Ten volební systém je složitější z pohledu toho, co všechno se děje s tím hlasem,“ kontroval Švec. Znovu poukázal na to, že voliči hlasují primárně pro stranu a sekundárně pro kandidáta, ale obecné mínění bývá opačné.