Podle statistického úřadu Německa ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2023 stagnovala, zatímco inflace podle statistického úřadu v červenci vzrostla na prozatím 40leté maximum 7,5 %. Za nárůstem stojí zejména cena energií.
Německá centrální banka ještě v červnu předpovídala, že inflace v roce 2023 dosáhne 4,5 %, ale Nagel pro Rheinische Post uvedl, že růst cen bude pravděpodobně přesahovat i v příštím roce 6 %.
V souvislosti s hrozbou, kterou pro zemi znamená odstavení plynovodu Nord Stream, se hovoří o vážných hospodářských potížích a Německo, které je nyní dosti závislé na Rusku, se začíná nořit do stínu recese.
Fotogalerie: - Německé ceny
Přiznává to také sám Nagel. „Pokud by se přidaly další problémy s dodávkami, například v důsledku dlouhodobě nízké hladiny vody, ekonomické vyhlídky na druhou polovinu roku by se dále zhoršily,“ řekl s tím, že s „prohlubující se energetickou krizí se zdá být příští zimu recese pravděpodobná“.
Nagel také vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby pokračovala ve zvyšování úroků a snížila tak růst cen v zemi. „Vzhledem k vysoké inflaci musí následovat další zvyšování úroků,“ apeloval. Silný zásah ze strany ECB po vzoru České národní banky je přitom téměř vyloučený. Nejenže by centrální bankéři k výraznému navýšení sazeb odmítli zřejmě přistoupit kvůli obavám o následný vývoj hospodářství, ale především kvůli silným odlišnostem mezi zeměmi.
Zatímco Německo či státy severu eurozóny by byly pro utlumení inflace, zadlužené státy jihu Evropy o zvyšování úrokových sazeb příliš nechtějí slyšet a v případě předlužené Itálie si výrazný růst úrokové sazby ani nemohou dovolit bez rizika, že se nedostanou do bankrotu. Což je také důvod, proč ECB na svém posledním zasedání představila nový program nákupů dluhopisů, bez něhož by byl pro Itálii problémový jakkýkoli větší nárůst úrokových sazeb.
ECB se rozhodla v červenci ke zvýšení úroků poprvé od roku 2011 a zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta.
#Inflation in Germany could hit a 70y high of 10% in autumn amid Russia's natural-gas squeeze, Bundesbank says. https://t.co/XKhMyVUlcf pic.twitter.com/GkWT3WGWNn
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) August 22, 2022
Německé hospodářství přitom řeší velké problémy již nyní a kromě energetické krize a inflace jeho ekonomiku drtí slabé euro, které se od poloviny loňského roku propadá a je již pod paritou s dolarem. 1 euro již tak nemá hodnotu ani celého amerického dolaru a kleslo až na 0,9928 USD, tedy nejníže od roku 2002.
Jak poukazuje německý novinář Holger Zchaepitz, tak kromě hodnoty eura klesá i tržní kapitalizace německých akcií. Tržní kapitalizace všech německých akcií již klesla na 1,86 % světové tržní kapitalizace, což je čerstvé minimum.
Good Morning from #Germany, which continues to descend in global pecking order. Mkt cap of all German stocks has fallen to 1.86% of world mkt cap, fresh low. In addition to European energy crisis reason is weak Euro. It is below par w/Dollar. There are only 99.4 US cents for 1€. pic.twitter.com/3aUD14xfYJ
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) August 23, 2022
Zchaepitz zároveň ukázal i další růst ceny elektřiny. Ta se již v Německu během pondělka dostala na nad 700 eur za megawatthodinu a jen za den tak vyskočila o více než 25 %. „Tato úroveň je přibližně 14násobkem sezónního průměru za posledních pět let,“ poznamenává novinář.
OOPS! German benchmark electricity price jumped >25% on Monday to pass €700 per megawatt-hour for the first time. The level is about 14 times the seasonal average over the past five years. pic.twitter.com/gMQZkk7ncB
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) August 22, 2022
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
