Nenahraditelná škoda, co stát nechal zaniknout. Profesoři Beran a Turánek tvrdě

22.6.2022 4:15 odp. | On-line

Dva profesoři před kamerou. Formát nového internetového pořadu Na rovinu s profesorem svedl tentokrát dohromady dva experty na epidemie, kteří byli za pandemie vláčeni bahnem. Snad i proto nyní varují před zakazováním názorů a vypínáním webů, stejně jako před tím, aby stát naslouchal jen některým názorům, jako tomu bylo za covidu. Neradostné bylo i vyprávění o tom, jak v této zemi dopadl výzkum infekčních chorob, kdysi světově uznávaný, za posledních třicet let.

Nenahraditelná škoda, co stát nechal zaniknout. Profesoři Beran a Turánek tvrdě
Foto: Screen Youtube
Popisek: Profesor Jiří Beran a profesor Jaroslav Turánek

Premiéry nového pořadu Na rovinu s profesorem se na webu Svědomí národa zúčastnili profesoři jak na straně respondenta, tak i tazatele. Otázky totiž kladl profesor Jaroslav Turánek. A jeho hostem byl profesor Jiří Beran, nejcitovanější český epidemiolog, který se ale za pandemie pro mnohé stal „antivaxerem“. Dokonce mu byla udělena anticena „Bludný balvan“ a též pro něj udělali zvláštní kategorii „Zlatý bludný koviďák“.

Ani profesor Turánek nebude mít na toto období hezké vzpomínky. Uznávaný výzkumník v oblasti veterinárního lékařství, mimo jiné spolutvůrce vakcíny proti borelióze pro zvířata, si musel od Jana Cempera z Manipulátoři.cz vyslechnout, jak je možné, že se jako profesor zapojuje do diskuse na serveru Novinky.cz. „Je známo, že diskuse na Novinkách patří mezi ty nejhorší na českém internetu,“ káral Cemper.

Tématem debaty byl celkový dopad infekčních chorob na lidstvo, ale třeba i skvělá tradice české imunologie a epidemiologie. A došlo i na to, co se v oboru i ve společnosti dělo v posledních dvou letech.

Profesor Beran prozradil, že oboru se věnoval ze všech stran, v terénu i akademicky, jako lékař v ordinaci i jako badatel.

Profesor Raška, legenda se smutným osudem

Infekce jsou podle něj závažným společenským fenoménem, který po celý vývoj historie lidstva musely řešit všechny společnosti a komunity. Tím se ustálily různé užitečné zásady, jak se v takových situacích chovat.

Druhým článkem poznání je cesta přenosu a třetím rozlišení infekčně vnímavých a nevnímavých. To platilo za morových epidemií ve středověku, stejně jako v roce 2020.

Důležitým zlomem byla vakcinace. První byla před více než sto lety vakcína proti pravým neštovicím. Upozornil, že chování v epidemiích a povinnost očkování byly předmětem jednoho z prvních zákonů, které v Československu podepsal prezident Masaryk. Ten byl docela přísný včetně sankcí za odmítnutí povinného očkování.

Hlavní úroveň pro obranu proti infekcím je společenská, i když se stále zlepšují medicínské možnosti obrany.

Turánek připomněl nepříliš zmiňované jméno Aloise Carla, který byl v Brně průkopníkem očkovacích kampaní. „On vlastně vytyčil základní principy vakcinační kampaně, především to, že je třeba vakcinovat hlavně chudé,“ připomněl profesor.

Beran připomněl princip „imunizace v ohnisku“, tam, kde se může šířit nejsnáze. Tento starý poznatek se dodnes uplatňuje při všech epidemiích, třeba i žloutenky nebo spalniček. Očkování vždy začíná od těch, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým.

Turánek dodal, že v Česku byla vždy imunologie i vakcinologie na vysoké úrovni. Jmenoval profesory Štercla nebo Ježka, který pracoval i pro WHO. Dnes takoví lidé chybí, podle Berana především z důvodů ekonomických. Tito lidé působili ve Státním zdravotním ústavu nebo ve výzkumném Ústavu sér a očkovacích látek. Po roce 1989 se ale v těchto ústavech výrazně snížil počet pracovníků. A tím bylo zastaveno předávání vědomostí a zkušeností a dnes je podle Berana tato instituce zdecimovaná.

Profesor Raška, světově významný expert na epidemii neštovic, měl smutný osud, ve kterém se promítl přehlíživý pohled politické reprezentace na odborníky a odborné problémy.

Beran vyprávěl jeho příběh ředitelce Státního zdravotního ústavu, který se přímo podílel například na likvidaci epidemie tyfu v Terezíně po válce a měl díky tomu zásadní poznatky o epidemiích. Světově uznávaný expert, který byl ředitelem divize ve Světové zdravotnické organizaci a vytyčil principy, které se uznávají dodnes. Vaz mu ale roku 1968 zlomila politika.

Po reálném zrušení ústavu nám chybí fundovaní odborníci, kteří by mohli jasně říci, jak postupovat za epidemie. „Místo nich tady vystupují lidé, kteří by chtěli k tématu hovořit, ale často o něm nevědí vůbec nic,“ vzpomíná.

Dnes slyší, že v Česku musíme vytvořit náš Institut Roberta Kocha, jaký mají v Německu. Jenže on už tu takový ústav byl a za vedení profesora Rašky byl mnohem známější, než Kochův institut.

Chybí odborníci, „experti“ tomu nerozumí

Absence odborníků vede i k tomu, že se mnozí lidé za odborníky mohou vydávat a není nikdo, kdo by jim fundovaně oponoval.

Další věcí, která tu kdysi fungovala a teď už ne, je vývoj a výroba očkovacích látek, která se také prakticky zlikvidovala. Proto podle Turánka nyní musíme řešit, kde a co draze nakoupíme a kolik miliard do toho zmizí.

Beran souhlasil. Tuto škodu už podle něj nepůjde nahradit, vybudovat výzkum na zelené louce nejspíš přesahuje rozpočtové možnosti ČR.

Jinak nám nezbývá, než být odkázáni na to, co zjistí jinde ve světě. Tyto informace navíc podle něj nevyužíváme příliš efektivně. Investice jsou často plošné tam, kdy by mohly být cílené.

Za pandemie třeba bylo jasné, kdo je rizikovou skupinou. Ale maximálně po půl roce bylo zřejmé, že ne každému hrozí smrtelný průběh nemoci. A přibývaly další informace, které tuto skupinu definovaly. „Na ně měla být směrována ta péče. A mně osobně velmi vadilo, že se opatření dělala jen plošně,“ protestoval profesor, který své názory neváhal prezentovat už během pandemie a schytával za to řadu urážek.

Nekompetence se projevovala i v tom, že jsme nebyli schopni se poučit ze světa, kde byly uplatňovány různé principy. „Kdyby tady fungoval ten ústav, tak by to samozřejmě nebylo možné, protože by tu byli odborníci, kteří by dokázali říct, že to takhle není možné dělat,“ myslí si profesor Beran.

Turánek si ale myslí, že peníze, které se tu rozfofrovaly, by na ústav stačily bohatě.

Pak se vrátil v odborné debatě v době covidu, kde podle něj sehrály roli i sdělovací prostředky, které některé názory jednoznačně potlačovaly. A propagovaly lidi, kteří s oborem neměli nic společného.

Podle Turánka bylo naše problematické řešení pandemie způsobeno špatným politickým vedením, které takové věci umožnilo. Včetně dopadu na ekonomiku, kde po vlně likvidací malých živností teď pociťujeme důsledky tehdejšího tisku peněz v podobě inflace.

Beran souhlasil, že máme velmi slabou garnituru politiků, která není ochotna přijít s odvážným řešením, dokonce ani není ochotna vyslechnout si celé spektrum názorů. Výsledkem je, že se vždy sestaví nějaká „odborná skupina“, do které proniknou často pofiderní experti, a těmi se pak politici zaštiťují, aby nemuseli nést za své rozhodnutí odpovědnost.

„Chybí nám odvážní politici,“ pokýval hlavou.

Výsledkem bylo, že jen testování mělo veřejné rozpočty stát čtyřicet až padesát miliard za rok. A to už zdravotní pojištění pocítí, přitom při rozumném přístupu mohly ty peníze být ušetřeny a investovány smysluplně.

A zopakoval, že skupina, kterou se vláda zaštiťovala, neměla s infekcemi téměř žádné zkušenosti.

Bill Gates varoval, že lidstvo čeká ještě horší epidemie. A to Turánka přivedlo k otázce na možný bioterorismus uměle vyrobenými viry, které dnes už lidstvo vyrobit umí a zvládne to téměř každý vysokoškolák.

Beran toto nebezpečí vnímá, ale na druhou stranu jej trochu uklidňuje, že si každý musí být vědom, že když vypustí takovouto zbraň, tak musí počítat s tím, že se vrátí a obrátí i proti němu. A to má odrazující efekt.

Stát má sloužit, ne vstupovat do diskusí

Profesor Turánek ale vnímá i problém médií, která vytvářejí nějakou fiktivní realitu a nastolují agendu, na kterou musí reagovat politici, občané i odborná veřejnost. Beran k tomu podotkl, že média jsou ekonomicky provázaná.

Navíc média musí honit sledovanost, a na tu nejlépe fungují negativní zprávy a senzace. Pozitivní zprávy se během posledních dvou let prakticky přestaly vydávat a podle něj tam běžnému uživateli chybí. „Takže lidé byli vystrašeni, vystresovaní a žili jen těmi problémy, které jim média předkládala,“ vzpomněl covidové časy.

„Já doufám, že to nebylo proto, že média chtěla sehrát negativní roli, ale že ten jejich zájem byl čistě ekonomický,“ věří profesor Beran.

Upozornil ale, že tento stres má závažné negativní dopady na lidské zdraví. Včetně toho, že se báli jít k lékaři a zanedbávali prevenci.

Média by podle něj měla přispět i k tomu, aby lidé více naslouchali odlišným názorům a respektovali jiné lidi. To se bohužel přestává dít a vede to k rozdělování společnosti.

„Není nic jednoduššího, než si vyslechnout názor a říci: Dobrá, je to váš názor, já ho respektuji, ale nesouhlasím s ním. Ale čas ukáže, kdo z nás měl pravdu,“ vyjevil svou představu. Nemá ale ani cenu se vracet triumfálně zpět ke dřívějším polemikám. I to neprospívá budování respektu k jiným názorům.

Účelem polemiky podle něj není kohokoliv diskreditovat.

„A také se mi nelíbí, že tu třicet let po revoluci má stát pocit, že musí vstupovat do diskusí mezi občany,“ pokračoval profesor Beran. „Jestliže tu lidé mají názor, který nekonvenuje současné politické garnituře, tak by to určitě nemělo vést k tomu, že jim tato politická garnitura jejich názory utne, že jim uzavře webové stránky,“ nechápe.

Stát jsme si podle profesora Berana vytvořili proto, aby pro nás pracoval, a ne aby vstupoval do debat mezi lidmi.

Vláda by měla odvahu lidem říci, že půjde tímto směrem a je to bude stát šedesát korun za kubík plynu. Ale neměla by jim vstupovat do toho, co si o jejím směru potom budou říkat. „Cenzura tady byla za komunismu,“ uzavřel.

Profesor Turánek vnímal za pandemie vedle epidemie covidu ještě epidemii nenávisti. Třeba proti neočkovaným. A on to vnímá jako symptomy totality, zakořeněné ve společnosti. A právě proto je podle Berana tak důležité, aby do veřejných debat nevstupoval stát.

„Stát je tady proto, aby nám dělal servis. A to nedělá,“ dodal skepticky.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

autor: jav

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Teroristé.“ Zelenskyj se snaží Rusku zatopit v USA

7:10 „Teroristé.“ Zelenskyj se snaží Rusku zatopit v USA

„Rusko se stalo největší teroristickou organizací na světě a tato skutečnost musí být uznána za práv…