Chcete Víta Rakušana za prezidenta republiky?Anketa
Při kolečku pohovorů adeptů na ministry nové vlády s prezidentem Zemanem se nejvíce čekalo na jeho setkání s Janem Lipavským, navrženým na post ministra zahraničí. Došlo k němu v úterý a Lipavského mediální výstupy poté nedopadly pro něj nejlépe. O to více zesílily spekulace hraničící téměř s jistotou, že právě on je tím člověkem, kterého prezident nechce jmenovat za ministra. A mnoho lidí se ani prezidentovi v této věci nediví.
Budoucí vládní pětikoalice si však zatím trvá na tom, že jmenováni mají být všichni ministři. Pokud prezident Miloš Zeman nejmenuje ministrem zahraničí Jana Lipavského, respektive jednoho z navržených kandidátů na ministry, bude premiér Petr Fiala dle svých slov nucen podat kompetenční žalobu, „aby se navždy vyjasnilo, jaké jsou pravomoci prezidenta a premiéra v této věci“. Na jak dlouho by to oddálilo jmenování vlády, kdyby premiér Fiala trval na Lipavském, neboli jak dlouho může vyřešení kompetenční žaloby trvat? zeptaly se PL.cz právníka Zdeňka Koudelky. „Jak dlouho by to trvalo, nevím, protože žádná taková věc nebyla Ústavním soudem řešena ve sporu mezi premiérem a prezidentem. Ústavní soud jedná někdy velmi rychle a někdy velmi pomalu, podle toho jak se mu chce. Bude záležet na jeho subjektivním vidění,“ domníval se.
V tomto případě se však dá předpokládat, že by Ústavní soud chtěl jednat rychle. Jak dlouho by to trvalo v tom případě? „Když bude chtít jednat rychle, může to být ve dnech, v týdnech. Nevylučuji, že může jednat rychle a bude chtít vyhovět předsedovi vlády, protože Pavel Rychetský má špatné vztahy k prezidentu republiky. Značná část ústavních soudců byla jmenována na návrh Pavla Rychetského. Myslím si, že Miloš Zeman si jmenoval protizemanovský Ústavní soud,“ vysvětlil právník.
Psali jsme:
Má však Petr Fiala ještě nějakou jinou možnost, když si chce trvat na navržených ministrech bez výjimky, aby zvrátil případné rozhodnutí prezidenta některého z nich nejmenovat? „Právně si to vynutit nemůže jinak, bez podpisu prezidenta se nikomu jmenovací dekret na ministra nedoručí a nevydá a i kdyby vyhrál svoji při u Ústavního soudu, tak to ještě neznamená, že by se tomu prezident musel podvolit,“ objasnil a jmenoval případy z minulosti, i když se netýkaly ministrů. „Václav Klaus odmítl jmenovat jednoho kandidáta na soudce. Bylo to z důvodu nízkého věku. Ten zažaloval prezidenta u správního soudnictví. Nejvyšší správní soud řekl prezidentovi, že by měl vydat rozhodnutí a vlastně ho jmenovat do funkce. Prezident to neučinil. A ten dotyčný dodneška není soudcem,“ upozornil. Zdá se tedy, že když se prezident zasekne, nikdo s ním nehne. Jsou tu i další případy ve sporu jmenování profesorem. „Ty se také vlečou. Konkrétně docenta Fajta, bývalého ředitele Národní galerie. Ten se soudí už několik let a profesorem stále není,“ doplnil Koudelka.
Fiala by mohl podat i ústavní žalobu na prezidenta. Ale to by se musel dohodnout s Babišem nebo Okamurou
Pro Petra Fialu by bylo asi nejschůdnějším řešením nechat si najmenovat vládu a Lipavského dočasně nechat zastoupit někým jiným a čekat na to, jak dopadne kompetenční žaloba. „Je to jedno z možných řešení. Možné je i to, že Petr Fiala odmítne sestavit vládu, když mu nebude vyhověno stoprocentně. Takže je to předmětem nejenom právní, ale i politické úvahy,“ konstatoval. Pokud by však toto Petr Fiala učinil, tak se vlastně vzdává možnosti vládnout. Dá se předpokládat, že po vyhraných volbách vládnout chce.
Nezdá se to příliš pravděpodobné, ale teoreticky by v takovém případě mohl prezident Zeman jmenovat jakéhokoliv premiéra s jakoukoliv vládou, i kdyby šla proti Poslanecké sněmovně, tedy že by v ní nezískala důvěru. „Už se to stalo v roce 2013, kdy byl jmenován Jiří Rusnok. Vláda důvěru nezískala. Vládla něco přes půl roku,“ připomněl. Může tedy vláda bez důvěry vládnout, jak dlouho chce prezident? „Ano. Teď koneckonců máme taky vládu bez důvěry, protože byly nové volby do Poslanecké sněmovny. Vládne vláda Andreje Babiše a ta měla důvěru staré Poslanecké sněmovny. Nikoliv té nové,“ objasnil.
„Profesor Fiala může – kdyby prezident nerespektoval rozhodnutí Ústavního soudu – hrozit prezidentovi a vynucovat si, aby se podvolil tím, že by chtěl podat ústavní žalobu na prezidenta přes Senát a Poslaneckou sněmovnu. Ale k tomu potřebuje ústavní třípětinovou většinu. Petr Fiala by se tedy nejdříve musel domluvit s Andrejem Babišem nebo Tomiem Okamurou. A to nevím, jestli by se s nimi na tom domluvil,“ zapochyboval na závěr Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
