Chcete, aby Babiš vedl ANO do parlamentních voleb jako lídr a kandidát na premiéra?Anketa
Nic nenasvědčuje tomu, že by na Ukrajině hrozilo příměří. Podpora NATO Kyjevu zjevně není taková, aby Ukrajinci porazili Rusy, ale umožňuje Ukrajině oddálit porážku. Zda se jedná o válku do posledního Ukrajince, anebo se bude válčit i po té, co už bojeschopní Ukrajinci dojdou a NATO je nahradí z vlastních zdrojů, to nám politici neříkají. Vojáci ovšem s tou druhou možností počítají. Dojde-li k válce mezi NATO a Ruskem, profesionální armáda podle náčelníka generálního štábu stačit nebude a bude třeba mobilizovat. Rusové už mobilizují, protože situaci si vyhodnotili tak, že na Ukrajině už s NATO bojují.
Když politik vyvěsí bilboardy, že nezatáhne zemi do války, dostane za uši, že straší občany válkou. Když náčelník generálního štábu řekne, že je nutné, aby se do obrany zapojila celá společnost, nejen armáda, dostane za uši, že to netakticky prozrazuje před volbami. Jenomže voják je realista, nepočítá s mírem. Je mu jasné, že ve válce budeme cílem a o naši bezpečnost se budeme muset postarat sami, nikdo to za nás neudělá.
Je na čase začít brát válku vážně v tom smyslu, že s politiky, které máme, se jí nevyhneme a s vojáky, které dnes máme, a především nemáme, ji nemůžeme vyhrát. Kde se za této situace bere fascinace válkou, militantní rétorika médií toužících po vítězství nad nepřítelem a oslavujících hrdiny v předem prohraných bitvách? Jak se stalo, že nevadí smrt? Odpověď bude ve střídání generací, které mír vnímali jako cosi cenného, nesamozřejmého, generacemi, kterým mír nic neříká.
Moje generace má důkladný vojenský výcvik. Ve válce se zabíjejí nepřátelé a my jsme se naučili, jak se to dělá. Proto asi jsme byli pacifisté. Mluvím o době, kdy jsme měli politiky, se kterými nehrozila válka, přestože jsme byli armáda, která by ji vyhrála. Dnešní, militantní generace, které postupně získaly vliv v médiích, politice, v akademických či kulturních institucích, ale ovládly i Evropský parlament, mají nakročeno do pořádného maléru.
Fascinace válkou, spojená s potřebou nepřítele, jež našla svůj aktuální výraz v touze Evropanů zničit Rusko, je programem generací, kterým chybí důkladný vojenský výcvik. Je to sen lidí, kteří nevědí, jak se to dělá, když je ve válce třeba zabít člověka. Nesvedou rozebrat a složit samopal, ani odjistit a hodit granát. A už vůbec nejsou připraveni na to, že ve válce mohou přijít o nohu, anebo o život.
Dnes si už nikdo nevzpomene, že původním důvodem evropské integrace byl mír. Šlo o nápad, že Němci a Francouzi se nebudou zabíjet, když spolu budou podnikat a obchodovat. Podle této logiky se s Rusy budeme zabíjet proto, že pro nás nebylo dost dobré s nimi podnikat a obchodovat, a tak jsme si na ně vycvičili a vyzbrojili Ukrajince... Nemá cenu to mladým vysvětlovat. Začnou šermovat evropskými hodnotami. Právem se bránit. Nutností čelit zlu…
Až po válce, nikdy ne před ní, se ukáže, že o žádné hodnoty nejde, že ve válce jde vždycky jenom o tři věci: O život, o smrt a o peníze.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Ivan Hoffman
