Nechybělo ani několik studentů a pedagogů, evidentně podporovaných vedením „modré strany“.
Představení známých protagonistů
K Pavlu Žáčkovi Benda uvedl toto: „V roce 1989 jsme se potkali v okamžiku, kdy se dávala dohromady Stuha a demonstrace 17. listopadu. Pak se stal šéfredaktorem Studentských listů, tehdy hlavního informačního média pro studenty a o studentech. Pak ještě několik let vycházely pod Respektem jako oficiální noviny. Poté pracoval na Úřadu vyšetřování zločinů komunismu, a když jsme se zpět vraceli v roce 2007 k moci, se stal prvním ředitelem Úřadu pro studium totalitních režimů, a dnes je poslanec.“
Přítomní pak obsáhle informovali o svých aktivitách kolem 17. listopadu.
Na Národní to „přepískli“, aneb stovky zraněných
Poté Petr Fiala zdůraznil: „Pro mne byl Čalfa pochopitelný do voleb v roce 1990. Od nich byl pro mne jako reprezentant Občanského fóra nepochopitelný. A do jisté míry se na to tak dívám i dnes!“
Žáček pak informoval, jak fungovaly bezpečnostní složky a zejména Státní bezpečnost 17. listopadu a krátce poté. „To, co rozhodlo, bylo několik momentů. Jednak to byla povolená akce a přišla tam sociální slupina, která by jinak na nepovolenou akci nepřišla. Komunistická moc podcenila přípravu na zásah, byl to jiný druh opatření než proti zakázané akci. Další věc je, že nakonec zasáhli a díky tomu, že ten takticky nezvládnutý zásah byl proveden až na Národní třídě, kde bylo to naše jádro, a oni potřebovali vyhrát a udělali to tak brachiálně, že udělali uličky a zmlátili tam stovky, přes tisíc lidí takovým způsobem, který nebyl povolený – údery přes hlavu, páteř. Dodnes jsou mezi námi účastníci demonstrace, kteří mají trvalé následky. Pak to nahlásili standardně, ale nebyla to pravda. Uvedli nadřízeným a komunistickým orgánům menší počty zraněných. Protože v té době přivezli do nemocnic pár lidí, protože většina se bála to hlásit,“ vysvětloval bývalý studentský vůdce.
Fotogalerie: - Proti vládě pod záštitou KSČM
„Většina studentů přišla domů od krve, ale bála se to hlásit. Komise Občanského fóra má nahlášeno více než 500 zraněných a sama to komentovala, že to je spodní hranice. Státní moc tvrdila komunistické věrchušce, že se nic neděje, že to zvládá, že to není nic dramatického.“
Fámu o smrti Martina Šmída vypustil podle Žáčka do světa Petr Uhl – to radikalizovalo vývoj a pomohlo urychlit už tak horečné dění. „Když přišly komunistům jejich děti domů, zmlácené z Národní třídy, tak už si říkali, že se bijí i naše děti.“
U nás byl režim z nejtužších
Žáček souhlasil: „Mohu potvrdit na základě studia svého fondu, v souvislosti s tím, že nyní vyšly rozhovory a vzpomínání s generálem Lorencem, kde on uvádí verzi, kterou je nutné zpochybňovat. Že StB zajistila sametovost, že nedošlo ke konfliktu a že to je jejich příspěvek do transformačního procesu. A to je úplně absurdní... On měl pod sebou 80.000 mužů z řad bezpečnostních složek – z řad ministerstva vnitra republikového i krajských správ, které byl ochoten nasadit, včetně Pohraniční stráže, VB a tak dále, a určité opatření bylo i na armádě, kdyby to bezpečnostní složky nezvládaly,“ uvedl nynější poslanec.
Konspirace? Nikoliv! Nikdy! Nesmysl!!
V nastalé diskusi muž středního věku obsáhle citoval zprávu, že vývoj situace ve střední a východní Evropě by nemohl proběhnout bez souhlasu obou velmocí. Poté vytkl přítomným: „To tady příliš nezaznělo. Když tu byla zmínka o Gorbačovovi, tak víme, že v době, kdy padal blok socialistických států, tak vždy tam předtím došlo k výměně kádrů, kromě Rumunska. Manželka Gorbačova Raisa pak vedla Sorosovu organizaci OSF v tehdejším Sovětském svazu. Co se týká dřívější doby, i tehdy takzvaná renomovaná média šířila dezinformace. Když je tedy byla schopné šířit tehdy, nevím, proč by je nemohla šířit i dnes.“
Žáček na to reagoval slovy: „Klíčové bylo vyjednávání mezi čtyřma očima mezi Václavem Havlem a Mariánem Čalfou, jestli on zvládne komunistický klub ve Federálním shromáždění. Schwarzenberg v té době nehrál žádnou roli, ten ještě v Československu nebyl. A dohoda Západ–Východ? Já si myslím, že taková nebyla, každý měl jiné představy o tom, co se bude dít. Gorbačov byl ochoten kontrolu nad východním blokem zeslabit nebo dokonce pustit. Nechat režimy ve vlastní šťávě, ať se dorazí samy. Nemůžeme v tom ale vidět, že Bush jako představitel nejmocnějšího státu světa viděl střední a východní Evropu stejně. Obě strany však evidentně chtěly mírové řešení. Jediný případ mimo bylo Rumunsko, nad kterým Sověti neměli takovou kontrolu a tam vztah společnosti, armády a Sekuritate byl jiný než u nás,“ uvedl studentský vůdce a bojovník proti komunismu.
Fiala tvrdě zareagoval: „To vaše vystoupení by se dalo interpretovat jako příklon k teorii spiknutí. Doufám, že jste to tak nemyslel, protože to bych radikálně odmítl. Já tomu nevěřím a většinou je to úplný nesmysl... V té chvíli západní mocnosti respektovaly výsledky Jalty a akceptovaly to, že země střední Evropy včetně Československa patří do mocenského zájmu Sovětského svazu. To změnil Reagan, který vyvíjel tlak na SSSR, že Jalta neplatí. V době Gorbačova, kdy Sovětský svaz nikdy nestačil Západu – technologicky a v podstatě ani ekonomicky, tak mu přestal stačit i v oblasti zbrojení. Začal mít obrovské ekonomické potíže a musel z toho ven,“ konstatoval předseda ODS.
„U Gorbačovova vedení je zjevné, že už nechtěli do střední Evropy zasahovat – ne všichni, určitě tam byly síly, které by rády pokračovaly. Podle mne i kdyby někdo z KGB připravoval nějaké změny, tak by to podle představ muselo nechat do podoby reformního komunismu 1968 a dál ne. Já jsem se nejvíce bál, a byl jsem velmi radikální, pravicový a antikomunistický, a to jsem pořád, že ten listopad skončí v polosocialismu a že to skončí v nějakém roce 1968. Byl jsem příjemně překvapen, že lidé vůbec nechtěli nějaké třetí cesty a rady a tak. A že to šlo velmi rychle směrem ke kapitalismu a k normální demokracii. Realita to naštěstí vedla jiným směrem,“ odpověděl profesor Fiala za potlesku auditoria.
Ukažme si na něj – estébák, a dnes sedí v Parlamentu
Pán z Obrody pak upozornil: „Když jsme byli zadržovaní a šacovaní 27. října, tak jeden ten „hodný“ estébák byl pan Jiří Valenta, dnešní úspěšný poslanec KSČM.“
A muž z Obrody pokračoval: „Zajímavé je, že oni už věděli, že to je všechno v čudu a šlo jim o to, co s těmi estébáky vy a my uděláme. Měli strach! … Byl strach do té doby, než přišla Škodovka na náměstí a přivedl to tam dnešní hejtman (Josef Bernard, pozn. aut.), který kráčel v čele průvodu.“
Žáček reagoval: „Děkuji za tu informaci, ledacos se mi vysvětlilo se soudruhem Valentou. Netušil jsem... věděl jsem o jeho hluboké konzervativnosti směrem do minulosti, ale že měl takové pozadí, to jsem nevěděl.“
„Důstojník StB!!“ hlasitě na to Baxa.
Fotogalerie: - Etický kodex ODS
Muž z Obrody žaloval dále: „Chodil, jako mladíček s dlouhými vlasy na koncerty a práskal lidi.“
„Ano, ano, důstojník StB!“ vykřikoval Baxa.
„Se mnou chodil na gymnázium, a mne odmítl sledovat,“ připojil se major v záloze, vojenský veterán MUDr. Marcel Hájek. „Já to vím ze svého svazku, odmítl mne, protože věděl, že bych mu nevěřil.“
Děkujeme, děkujeme!!
Dalším diskutujícím byl aktivní učitel, kterého na začátku akce popleskával po ramenou primátor, bývalý středoškolský učitel Baxa: „Vzhledem ke svému věku bych vám všem tady chtěl poděkovat. Mně bylo v den, kdy to bylo na Letné, tak jsem sfoukával na dortu čtyři svíčky... Jsem rád, že většinu svého života mohu trávit ve svobodné společnosti. Když učím dvanáctileté, třináctileté děti, tak je pro ně rok 1989 pravěk. Jako dějepisáře mě to štve, ale na druhý straně jsem šťastný. Chci za to strašně moc poděkovat, protože kdyby to skončilo na poloviční cestě, tak vzhledem k osudu mého dědy, který byl v Jáchymově, tak nevím, zda bych se ještě někam dostal,“ uvedl učitel.
Psali jsme:
Kopni si do Dubčeka
Dal pak dotaz: „Alexandr Dubček, podepsaný pod pendrekový zákon, kde bral v roce 1989 odvahu, že se chce vrátit, když věděl, že byl miláčkem národa a pak podepsal ten zákon a chtěl být prezidentem? A předseda vlády? Dnes se k listopadu vyjadřuje kdekdo, ale Marián Čalfa mlčí. Asi záměrně, protože mu to udělalo celkem hezkou kariéru. On je možná oslím můstkem úspěchu jiných, třeba právě současného předsedy vlády, toho jejich přechodu. Měl by promluvit! Někdo by měl s Čalfou mluvit!“
Fiala jako by o Čalfovi nechtěl slyšet: „Když jste tu zmiňovali toho plzeňského komunistického poslance Valentu, tak dnes je to v Poslanecké sněmovně tak, že když se zmíní zločiny komunismu, tak větší část pravicové opozice to vnímá pozitivně, ale většina Sněmovny ne. Když komunisté zmíní údajné zločiny devadesátých let, tak mají potlesk. Dnes je ta situace taková, že my se máme omlouvat?! A oni jsou v pořádku! Tak se to vyvinulo! Je to šílené, nevěřil bych tomu, že něco takového zažiji. To neznamená, že nemáme demokracii, svobodu projevu... ještě pořád máme. Ale jsou tu nesmírně varovné signály. A to nebezpečí nejde primárně od komunistů, ty známe a víme, jací jsou,“ varoval naléhavě; spokojeně však dodal: „Já jsem si mohl realizovat všechny moje sny ve svobodné společnosti a celý svůj produktivní věk žiji ve svobodě.“
„Nebudu se vyjadřovat k Čalfovi, o tom nic nevím, ale řeknu si své k Dubčekovi,“ pokračoval profesor Fiala. „On nejenže selhal v období po srpnu 1968, ale on vlastně selhával i v rámci jakéhokoliv odporu k husákovskému komunismu. Nebyl vůbec aktivní, nezapojoval se, přestože jeho jméno zůstávalo z různých důvodů pro část společnosti pojmem. Já jsem tedy vychován v rodině, která ten osmašedesátý nějak moc nebrala. Pro řadu lidí to byl ale symbol, ale on s tím vůbec nepracoval. Proč se v roce 1989 tak najednou objevilo jeho jméno, bylo proto, že si většina lidí jej spojovala s rokem 1968, neznali souvislosti, a Dubček byl pro ně symbol, a Havel ne. Havla znaly desítky tisíc lidí, ale nebyla to většina společnosti. Třeba v Kroměříži, když jsem si pověsil fotku Havla do pracovny, tak moji vysokoškolsky vzdělaní kolegové vůbec nevěděli, kdo to je!“ byl téměř v šoku Fiala.
Podle Fialy lidé v prvních fázích revoluce vyzvedali vysoko Dubčeka. „Ale pak viděli, že by to byl strašný omyl, a že cesta, která byla zvolena s Václavem Havlem, byla správná.“
Benda si přisadil: „Ale i v OF se muselo bojovat, že to bude Havel, který chodí ve vytahaném svetru a ráčkuje, byly hlasy, že je to buržoazní synek. A Císař, Dubček, který ještě v létě 1989 odmítl Sašovi Vondrovi podepsat Několik vět, protože se bál do poslední vteřiny a věřil tomu, že bude tím mužem, který v rámci komunistického hnutí bude představovat reformu, která změní komunistickou stranu, nedá možnost nikomu jinému... Havel sice byl pro někoho v sedmdesátých letech umělec. Ale tím to začínalo a končilo.“
Marián Čalfa – šedá eminence, nebo veliká osobnost?
Žáček pokročil dále: „Marián Čalfa je dnes v nevýhodné pozici. Předtím vysoký komunista, pak přeběhl, položil stranickou knížku, pomáhal transformovat Československo na velmi výrazné exekutivní pozici. Převedl řadu komunistů na tu ‚druhou stranu‘, a ti se chovali stejně jako on, který byl schopný administrátor, jenž učil všechny ostatní. Pak šel do privátní advokacie. A dnes mu vyčítají, že byl zrádce, a že pomohl ‚Havlům‘. Podívejte se, jak dopadl Gorbačov! To je dnes v Rusku sprosté slovo, na něj se nahlíží jako na toho, který zavinil pád sovětského bloku. Tak menším, možná o hodně menším nositelem, je Čalfa nositelem změny. A je zrádcem komunistů, kteří do něj investovali. Asi napsal paměti, ale neodvážil se je nikdy vydat. On o tom nerad mluví, odmítá rozhovory i od historiků. A snad po jeho smrti to jeho rodina umožní, aby se to vydalo, protože tam budou jistě velmi zajímavé věci, o kterých ví jen on,“ konstatoval bývalý studentský vůdce.
To už nevydržela žena středních let z davu: „Je škoda, že o Mariánu Čalfovi tak málo víte, protože od prosince loňského roku ho máme v představenstvu Plzeňské teplárenské a byl schválen předsedou představenstva člověkem, kterým je významným členem vaší strany.“
Její připomínka však zůstala bez jakékoliv odezvy a reakce.
Vzor jedině v Německu
Mladý muž se svěřil přítomným: „Je mi líto, že se u nás dekomunizace nepovedla tak, jako denacifikace v Německu. Představa, že by NSDAP byla v parlamentu a vláda by se ucházela o její podporu, tu naštěstí není. Vnímáte paralelu, že se zaplnila Letná a že se dnes strany bojí přihlásit k tomu, že se znovu možná zaplní Letná. Přijde mi, že demokracie, která se zlepšovala a osekávala, se osekává, a mám z toho strach.“
Benda reagoval slovy: „Zpočátku jsem myslel, že by bylo správné komunisty zakázat, ale čas na to nikdy nebyl. Ani v OF nebyla vůle, a už jsme měli před očima Rumunsko, kde zastřelili Ceausesca, zakázali slavně komunistickou stranu a šéfem vlády a státu se stal Ionescu, jako zakladatel Fronty národní spásy. Ceausescův pobočník! My jsme si říkali – není to nejlepší nápad, protože se fakt rozlezou všude. A jestli se pak vyčítalo, že ódéeskou prošlo asi čtyři nebo pět komunistů, ti by se spočítali na prstech.“
Muž v auditoriu docela hlasitě zavrčel: „Cože??“
Jsme celkem dobří komunistobijci
„V řadě právních řádů v různých zemích... Tak míra dekomunizace v České republice byla absolutně největší v celé východní Evropě včetně Německa,“ pokračoval Marek Benda. „Soudní rehabilitace, to bylo čtvrt milionu rozsudků zrušených ze zákona. To nebyla kontinuita právního řádu. Přijaly se restituce, lustrační zákon. Jsou to desítky zákonů, které se udělaly, a nikdo jiný v zahraničí to neudělal. Procesy po druhé světové válce nevedly Němci, ale vítězné mocnosti... Tady jsme už i za lustrační zákony dostávali z Rady Evropy, z mezinárodních organizací práce jsme dostávali masivně vynadáno, co to děláme, že používáme kolektivní vinu a všechny tyto řeči. Bohužel se Západ nepokládal za vítěze studené války nad komunismem. Západ měl pocit, že zvítězila liberální demokracie. Díky množství neomarxistů, kteří tam seděli, nám v tom ještě bránili,“ uvedl poslanec za ODS.
Fotogalerie: - Kongres ODS v Ostravě
Fiala si zas posteskl: „Podařil se zákon o zločinnosti komunistů, ale současně je tu strana, která ve svém názvu nese jejich název. To já považuji za chybu. A pak se děje to, že minulost je zlehčována, relativizována – tu máme komunisty, tady běží komunistický seriál, tam zpívá zpěvák z té doby, probíhá mediální masáž, lidé vzpomínají na mládí, idealizuje se to. A už jsme v situaci, že se relativizuje režim, který byl prokazatelně zločinný. Režim, který nejen zavíral lidi a postihoval je fyzicky, ale milionům bral naději, možnost realizovat talenty, a to zapomínáme. A s tím se nehodlám smířit,“ uvedl bojovně Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ach, ta média... Pobaltí a Ukrajina – náš vzor!
„Podle mého začínají selhávat média. Kdysi se psalo o hrstce ztroskotanců, která se o něco snažila. A dnes čtu v médiích, která určitě nejsou probabišovská, že v politice to umí jen Babiš se Zemanem a všichni ostatní selhávají, nic nedokážou, všichni jsou špatní. A že mají jednotné téma Antibabiš. A nechte jim klid na práci. A už to běží, ale přitom to vůbec není pravda. Když nebudeme mít možnost vést rovný politický souboj v médiích, která jsou nezávislá, tak budeme mít problém se svobodou a demokracií,“ zpražil sdělovací prostředky předseda ODS za potlesku přítomných.
Fotogalerie: - Nové vedení pražské ODS
Žáček na to: „Podívejme se, kde jsou komunisté. Ukrajina, bývalá součást Sovětského svazu, která byla drcena mnohem více než naše satelitní státy, tak tam komunisté nejsou. Baltské země. A naproti tomu Rusko, Čína, Kuba, Severní Korea. Do čela se u nás dostalo hnutí ANO, jedním z nich, který nejenže byl součástí stranické nomenklatury, ale měl vazbu i na Státní bezpečnost, tak jako by omilostnil komunisty z té éry a oni mu dnes dávají důvěru, a zvedl zbytky KSČM, jejíž elektorát vysál a oni za něj ty věci říkají. Když se tady rozčilujeme nad soudruhem Valentou, tak Babiš a spol. jim umožnili prostor... a taky on říká, že kolem 17. listopadu bylo všechno špatně...“ konstatoval bývalý studentský vůdce. „V devadesátých letech si nabral peníze a dělal si kšefty, aby nás školil o demokracii, aby jeho resty a dluhy z devadesátých let... protože má vliv na korunu. A to je třeba řešit a porazit ho ve volbách. A divím se, že média, svobodnější média než ta jeho, si toho nevšímají a že lidé v nich přistoupili na rétoriku, kterou on a komunisté tady šíří.“
Marek Benda na závěr připomněl, že v případě 17. listopadu jde o největší svátek republiky.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Václav Fiala
