Pirátka zkusila diskutovat s motoristou Turkem o autech. Takto to dopadlo

Úvodní otázka směřovala na Zuzanu Klusovou. S čím chce jít do Evropského parlamentu? „Moje téma je jasné, pocházím z Karvinska a to, co mě přivedlo nejdříve k občanskému aktivismu a potom i k politice před těmi 12 lety, je de facto uhlí. Já jsem se tehdy snažila zabránit tomu, aby kvůli těžbě uhlí byla nenávratně zničena další obydlená část města Karviné. To uhlí se jako téma prolíná vlastně politikou nebo tím mým angažmá v politice doposud. To znamená právě zelená dohoda, ekologie. To, jakou platíme cenu za těžbu surovin a podobně, To je právě moje téma. A víme, že Karvinsko na té těžbě nerostného bohatství nezbohatlo, že je to region, který je na tom dlouhodobě nejhůř z celé České republiky. A právě k nám do Moravskoslezského kraje má přijít nebo přijde 19 miliard z fondu spravedlivé transformace. To jsou peníze, které nám Evropská unie právě dává na to, aby se regiony, jako je Karvinsko, Mostecko, Sokolovsko, dokázaly dobře poprat s odchodem od uhlí a aby to nedopadalo na běžné lidi. To je právě téma, které mě zajímá, protože za mě se ty peníze nerozdělují dobře. Zatím nevedou k tomu, co je skutečný smysl Green Dealu, a to není jenom zlepšit životní prostředí, ale právě ruku v ruce s tím i kvalitu života lidí v regionech. To je moje motivace, s čím já chci jít do evropských voleb - pomoci právě transformaci uhelných regionů, abychom to ustáli tak, aby to nedopadalo na obyčejné lidi," sdělila Klusová.

Celkově z fondu spravedlivé transformace má přijít více než 41 miliard, což je však částka pro všechny kraje. Je přerozdělování chyba EU, nebo je to chyba na české straně? „My se tady pořád bavíme bohužel o nějakém diktátu z Bruselu, ale za mě je většina těch chyb bohužel právě na vládě, případně na kraji. To, jak se ty peníze rozdělují, je z valné většiny právě na nás. My jsme ti, kdo určujeme, jak se ty peníze rozdělí. A tady bylo třeba učiněno rozhodnutí, že více než polovina z těch peněz půjde na tzv. strategické projekty, tedy obrovské projekty za miliardy, a na ty obyčejné lidi nebo malé a střední podniky zbylo už velmi málo. A to je třeba věc, kterou já dlouhodobě kritizuju a myslím si, že Evropská unie jasně říká, že heslo toho programu je nenechat nikoho vzadu. Ty peníze se měly rozdělovat úplně jiným způsobem a právě s důrazem na řešení třeba i těch sociálních problémů, na rekvalifikace zaměstnanců v těžkém průmyslu, na podporu rozvoje podnikání, hlavně malých a středních firem," dodala Klusová, jež je v současné době zastupitelkou kraje.

O své motivaci, proč chce jít do Evropského parlamentu, hovořil následně i Filip Turek. „Jdeme tam právě kvůli tomu, abychom tomuto zabránili, protože to je přesně přerozdělování nějakých peněz, které samozřejmě původně pochází od všech občanů v Evropské unii, od českých občanů. My tam jdeme především proto, abychom brzdili Green Deal. Bohužel lidé typu pan Vondra teď říkají, že Green Deal nejde zrušit, ale když si vezmu, že někdy minulý týden ještě hlasoval pro tzv. holandský chvat, že musíte otevírat dveře u auta jinou rukou, jinak dostanete pokutu. A on hlasoval pro. Tak se vůbec nedivím, že pokud jsou tam takoví diletanti, s prominutím, takže Green Deal je opravdu zakořeněn 50 předpisy tak tvrdě do struktury právního systému, že nejde úplně zvrátit. Pro mě osobně je úplně zásadní zvrátit zákaz aut se spalovacími motory, protože to považuji za úplně destrukční pro celou Evropu. Pak je to nějaká konstruktivní, realistická migrační politika. Nikdy se také nechceme vzdát práva veta a podobně, chceme nechat českou korunu. Green Deal považujeme za komplexní nebezpečí, které opravdu ovlivňuje v našich životech úplně každou sféru," řekl Turek.

Uhlí z Austrálie

„Green Deal, a i podobní aktivisté, jako je paní Klusová, mohou za to, že se netěží a že se nezpracovává uhlí a potom ho vozíme z Polska, ale vozíme některé druhy uhlí i z Austrálie. Samozřejmě s ekologií to nemá vůbec nic společného a je to trošičku pokrytecké. Stejně jako je pokrytecké chtít jít do europarlamentu s tím, že samozřejmě potom nepůjde ovlivnit, do jakého regionu ty peníze půjdou. Tato pokrytectví já vnímám v Evropské unii úplně plošně, vnímám je u Green Dealu, vnímám je i u problematiky uhlí, vnímám je i u těch kvót, o kterých se asi budeme bavit atd.," dodal Turek, proč se vlastně na Ostravsku podle něj netěží uhlí.

Klusová následně vinu na tom, že by se kvůli ní přestávalo na Ostravsku těžit uhlí, odmítla. „Faktem je, že největší riziko pro nás je dnes právě to, že neustále měníme pohled na věci, jako je Green Deal. Čína už 13 let dotuje elektromobilitu a všichni se dneska třepou strachy, že právě náš trh zaplaví ta levná elektroauta z Číny. Už dneska Čína je lídrem vlastně v obnovitelných zdrojích. Spojené státy i Čína mají cíl do roku 2050, Čína do roku 2060, dosáhnout uhlíkové neutrality. Celý svět k tomu směřuje a pokud my teďka jako Evropská unie po tolika letech a po tolika investicích couvneme z tak základní vize, tak si tím akorát podtrhneme nohy. My, co musíme udělat, je naopak: přestat o tom pořád diskutovat a prostě ve velkém investovat do těchto nových odvětví a snažit se zabránit tomu, aby za chvilku byly naše ulice zaplavené čínskými auty za 250 000, což se pravděpodobně stane. To, co tady říká pan Turek i ohledně třeba toho, že se dováží uhlí z Austrálie. Víte, proč se dováží uhlí z Austrálie, když OKD stále těží? Protože je prostě levnější, protože tam nejsou takové náklady na těžbu. My si chceme dál huntovat region, jako je třeba Karvinsko? Žádný z těch regionů, kde se těží uhlí, na tom není dobře. Tady to je prostě úplně jednoduchý, jasný důkaz toho, že to prosperitu nepřináší a že prostě ta těžba už nebude ani dál jako rentabilní. Vlastně ztráta toho území, rekultivace, to jsou prostě další desítky miliard tzv. negativních externalit, dopady na zdraví, to jsou prostě všechno věci, které nezaplatí ten těžař a zaplatíme to potom my všichni. Když samozřejmě odhlédnu od toho, že nám hrozí klimatická krize, právě kvůli lidem, kteří ji dodnes zpochybňují. Což teda kromě Motoristů sobě jsou snad jenom lidé, kteří věří v to, že země je placatá a samozřejmě Václav Klaus, toho bych zapomněla. Pro mě je smutné, že se vlastně o tom takhle ještě diskutuje a my bychom se měli bavit už jenom o tom, jak rychle, jakým způsobem do čeho investovat, ale ne diskutovat o tom, jestli vůbec," dodala Klusová.

„Samozřejmě, že v Austrálii není Green Deal, tak i s tou dopravou uhlí je samozřejmě levnější. Green Deal zasahuje úplně do všeho a emisní povolenky jsou to největší zlo, které chce ožebračit v podstatě úplně všechny běžné občany v České republice," reagoval Turek.

„Všeobecně ta cesta, že nahradíme alternativními zdroji energie velké elektrárny a jaderné elektrárny, je prostě blbost a plošně tohleto prosazovat po Evropské unii je sebevražda. S tou Čínou to jsou polopravdy nebo dezinformace svým způsobem, protože Čína produkuje asi pět milionů elektromobilů ročně. Když máte 1,5, miliardy aut na světě, je to opravdu zanedbatelné, a je to z toho důvodu, že ona celkově vyrábí velmi málo aut. V roce, kdy já jsem se narodil, tak vyrobila asi jenom 5300 aut, v roce 1985. To znamená, že Čína má všechny ty technologické zdroje, má všechna práva na těžbu v Africe nebo ne všechny, ale velkou část. Velkou část na těžbu na lithium v Jižní Americe. Výroba elektromobilů je extrémně, extrémně drancující prostředí," dodal Turek, že Čína má za poslední rok i rekordní počet uhelných elektráren. „Inspirovat se Čínou bych opravdu nechtěl. Číňani mají velmi chytře tu uhlíkovou neutralitu určenou na rok 2060. Když to budeme všechno chtít aplikovat dřív, tak oni nás mezitím absolutně kompletně skoupí. Mám docela mnoho příkladů, kdy už se to Číňanům povedlo a opravdu jako i všechny evropské automobilky, které jsou závislé na výrobě elektromobilů díky blbostem, jako je Euro 7 a podobně - a díky hlavně tomuhle plánu zrušit automobilový průmysl, který nás všechny živí, tak kvůli tomu bohužel už mnoho evropských automobilek má velké investice nebo přímo hlavní subdodávky jsou z Číny. Vlastně my tím dáváme všechno naše bohatství v Evropě, který máme, tak dáváme Číňanům," míní Turek.

Zákaz spalovacích motorů

Klusová se následně vyjadřovala k otázce, zda jsou nějaká nařízení, jež jí z Evropské unie vadí a byla by potřeba je změnit. „Já se přiznám, že mi vlastně docela dost vadí, že se to právě točí pořád kolem toho zákazu spalovacích motorů. Já, byť jsem samozřejmě pro zelenou transformaci a mám úplně opačný názor než tady pan Turek, tak musím říct, že prostě Green Deal je nějaká vize. Celková vize toho, jak transformovat ekonomiku, včetně decentralizace energetiky, toho, že lidé budou mít na svém domě, který bude skvěle zaizolovaný, tak budou mít prostě solární panely, tepelné čerpadlo, budou mít chytrý způsob řízení té domácnosti, který bude šetřit energií, že bude komunitní energetika. To prostě fakt není o zákazu spalovacích motorů a já jsem přesvědčená o tom, že to dopadne jako s Nokií. Nokia byla super evropská značka, špička mezi mobilními telefony v prodejích. Ale prostě zaspali dobu, taky nepochopili, že se ta doba prostě posouvá," zmínila Klusová.

„Kdyby se zrušil zákaz spalovacích motorů, to byste podpořila, nebo to by vám to tolik nevadilo?" zeptal se následně moderátor Klusové. „Z toho, co vím já, tak to byly samy automobilky, které chtěly mít prostě nějaký výhled jasný do budoucnosti. Po dlouhé době se dospělo tady k tomuhle konsenzu. Já věřím tomu, že v roce 2035 už takový zákaz nebude potřeba, protože se prostě přirozeně tím, jak se ten trh posune, už spalovací motory na benzin, naftu nebudou prodávat. Takže za mě by se měly spíš podporovat změny v ekonomice a já nejsem osobně příznivcem zákazů a regulací a myslím si, že ta cesta by skutečně měla jít trošku jinudy, pozitivní motivací a samozřejmě určováním nějakých pravidel. Pokud jako teď krátce po sobě přijmeme Euro 6 a Euro 7 a zároveň říkáme, že za chvilku mají spalovací motory končit, tak rozumím tomu, že mají automobilky problém se tomu tak rychle přizpůsobit, že to prodražuje vozidla, že to prostředí je politicky nestabilní a že to má negativní vliv na automobilový průmysl, který, ano, je pro nás pořád zásadní, to já vůbec nepopírám. Myslím si, že ale po tak dlouhé době, co jsme se konečně dohodli, by byla chyba to prostě celé vracet zase na začátek," dodala Klusová.

„Jak tu bylo to skvělé přirovnání k té Nokii, tak Apple měl svůj projekt elektromobilu, který před pár měsíci zrušil, protože nevěří v budoucnost elektromobility. Mercedes Benz před pár měsíci řekl, že v žádném případě v roce 2030 nemůže přejít na elektromobilitu a ne v roce 2035, protože Mercedes řekl, že s těmi normami Euro 6 Euro 7 už se jim úplně nevyplácí vyrábět auta. Samozřejmě ta elektromobilita je jednodušší na výrobu, ale bohužel je závislá na zdrojích. To přirovnání je prostě úplně zcestné. Asi ti lidé, co na Fakultě strojní říkají, že se to prostě nevyplatí a že to nejde a že to je nemožné, tak se v tom asi vyznají míň než tady paní kolegyně. Mně je to líto, všichni ředitelé automobilek, všichni lidé, kteří se odváží o tom něco nahlas říci, tak říkají, že elektromobilita je prostě nemožná. Není možné, aby ten počet aut, který oni budou vyrábět jako elektrických, aby nahradil ta auta, která tady máme, není to strategické. A k těm krásným domům, které popsala paní kolegyně, jako že tady budou domy, které budou dokonale zateplené a že budou soláry na střechách a tohle, to je samozřejmě vzhledem k cenám všeho prostě neproveditelné," sdělil Turek.

Řeč následně byla i o možnostech nabíjení elektromobilů. „V Norsku, tuším, 80 % vozů jsou elektromobily, ale zase se prostě hádáme o elektromobilitě. Já si myslím, že to skutečně nemá být to hlavní téma, že prostě klimatická krize fakt není o tom, že všechny auta se spalovacím motorem nahradíme elektromobily, ale navíc, prosím vás, v tom roce 2035 neskončí auta se spalovacím motorem. Tam přece dojde jenom k tomu, že se nebudou vyrábět nová. Je to za 11 let, za 11 let, dívejte se, jak se technologie mění, jak se to posouvá. To vůbec není pravda, že celá odborná veřejnost říká, že není možný přechod k elektromobilitě. Ten elektromotor je jednou tak účinný než spalovací motor, prostě má to spoustu výhod a lidé si elektromobily chtějí kupovat. To přece není o tom, jestli to řeknu já nebo pan Turek, prostě pokud lidé budou motivovaní jezdit elektroautem za 250 000, protože si ho nabijou třeba u Kauflandu, nebo si prostě část energie kompenzují tím, že právě si energii vyrábějí třeba na svém domku, tak to bude atraktivní, protože jsou nízké náklady na provoz a ta elektroauta budou zajímavá. A my jsme tady zapomněli říct jednu věc. Chceme teda být samostatní, to znamená decentralizovat energetiku a prostě se zbavit té závislosti na producentech ropy? Já si myslím, že to je právě super pro nás, že vy tu baterku do toho elektroauta vyrobíte jednu za dejme tomu, 10, 15 let a ty zdroje potřebujete na začátku. Pak pokud máte čistou energii a nemáte výfuk v té jako uhelné elektrárně, tak ta energie do toho je přece daleko čistší. Nešpiníte města, nemusí to nikdo čichat, kdo bydlíte tady u silnice. Já si myslím, že těch výhod je spousta a že není pravda, že elektroauta nemají žádnou budoucnost. A je to doložené tím, že se všude zvyšují prodeje," dodala Klusová, Turek se zatím ve studiu ošíval.

„Norsko je jedna z nejbohatších zemí na světě, která žije na ropě a prodává ropu dál, tak je pro ně výhodné dotovat vlastním lidem elektromobily. A jsou tam tak hloupé zákony jako třeba v Rakousku, že pokud máte normální auto, platíte extrémní daně, v Dánsku je to až 100 procent a samozřejmě za elektrické auto to není. Takže tam, kde jsou auta preferována, můžete se podívat na mapu světa, tam se prodávají, pokud jsou preferována, dotována nebo neplatíte extrémní daně za normální auta, tak ten rozdíl je propastní. Tam, kde dotována nejsou a kde si to lidé mohou kupovat, teda, pokud chtějí dobrovolně, jak říká paní kolegyně správně, tak tam ty prodeje jsou absolutně minimální. Já se fakt omlouvám, ale tohleto byl jeden nesmysl za druhým, ti konstruktéři, ti ředitelé těch automobilek to říkají jednoznačně, říkají to lidé na Strojní fakultě ČVUT v Praze. Není problém, abych paní poslal nějakou přednášku nebo nějaká data, nějaká čísla. Volvo konkrétně udělalo studii, kterou potvrdila teď i strojní fakulta, že emise výroby elektromobilu s celkovou životností versus emise výroby normálního automobilu plus jeho doprava jsou samozřejmě v průměru mnohem závažnější. A pokud teda přijmeme tu hru, že emise CO2 jsou ten největší strašák pro ekologii, tak oni říkají, že se to nevyplatí. Až u 220 000 km se elektromobil dorovná efektivitě dieselového motoru," dodal Turek, Klusová oponovala, že to není pravda.