Poslanec ČSSD vzpomíná na manželku Edvarda Beneše

04.12.2010 22:30

"Při vzpomínání a projevování úcty bývalému prezidentovi Edvardovi Benešovi, budovateli – prezidentu, který se zasloužil o obnovení české státnosti, nesmíme zapomínat na jeho celoživotní partnerku a první dámu Československé republiky – na paní Hanu Benešovou," uvedl ve svém komentáři poslanec Jan Babor.

Poslanec ČSSD vzpomíná na manželku Edvarda Beneše

S Edvardem Benešem se poznala v Paříži, kde oba studovali. Sňatek uzavřeli 10. prosince 1909.   Jméno změnila již při zasnoubení, protože Edvardu Benešovi vyvolávalo jméno Anna vzpomínky na někdejší ne příliš šťastnou lásku. Po svatbě sdílela s manželem život příjemný i nepříjemný - doma i v exilu. Když Edvard Beneš odešel v roce 1915 do emigrace, byla Hana Benešová doma vězněna v letech 1915 a 1916 za spolupráci s odbojem. Po zvolení Edvarda Beneše prezidentem Československé republiky v roce 1935 se výrazně angažovala v humanitární oblasti.

Po mnichovském diktátu v roce 1939 odešla s manželem do exilu nejprve do USA a poté do Velké Británie. V prvních poválečných letech byla předsedkyní Československého červeného kříže. Svým kultivovaně reprezentativním vystupováním a citem pro protokolární povinnosti vytvořila v našich podmínkách vzor „první dámy republiky". Po smrti Edvarda Beneše 3. září 1948 žila v ústraní střídavě v Sezimově Ústí a v Praze na Loretánském náměstí. Když 2. prosince 1974 zemřela, její pohřeb se konal 7. prosince 1974 v naprostém utajení ve strašnickém krematoriu v Praze.

Poslanec a radní Tábora za ČSSD Jan Babor ve svém komentáři na adresu Hany Benešové uvedl: "Pro Táborsko a jeho obyvatele je Hana Benešová osobností, která je hodná naší úcty a kterou dodnes ctíme. A můžeme tiše zavzpomínat také u několika budov, které jsou s jejím životem spjaty. Vezmeme-li to chronologicky, pak Hana (v té době ještě Anna) chodila do první třídy ve škole na Parkánech, která byla později na její počest přejmenována na Dívčí školy Hany Benešové.

Zde také trávila se svým manželem nejkrásnější chvíle devětatřicetiletého společného života, a za tu dobu se zde vystřídaly desítky osobností veřejného i politického života. Často sem ovšem po Benešově smrti zajížděla také dalších šestadvacet let. Pamětníci na ní vzpomínají jako na příjemnou starou paní ve světlých šatech a tmavých brýlích, která žila v ústraní, přesto při náhodných setkáních nešetřila dobrým slovem."

Čtěte celé znění:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tan

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

14:05 „EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

„Migrační solidarita je falešná a ďábelská hodnota,“ vzkázal právník Robert Kotzian ministru vnitra …