Myslím, že hezký výklad podává kniha Chvála nacionalismu, která před pár měsíci vyšla v češtině, napsal ji izraelský filozof. A on tam vysvětluje, že jsou dva způsoby, jak se dívat na svět. Jeden pohled je takový, že svět je rozdělen do národních států a v rámci těch národních států, které jsou samostatné, lidé si tam nějak pomáhají, hádají se spolu. A každý z těch států si to řeší po svém, má svoje pravidla.
A potom je ten druhý pohled, což je pohled impéria. Ten říká, že celý svět má být podřízen jednomu impériu, třeba římskému nebo sovětskému, nebo klidně americkému, to je jedno, a že dokud nebude celý svět podřízen tomu impériu, tak že nenastane mír, nenastane spravedlnost, vlastně to znamená, že jestli se nějací lidé snaží být samostatní, brání té krásné světové spravedlnosti a nezbývá než vést válku proti každému místu, které je ještě samostatné, které je nacionalistické, dokud nebude celý svět podřízen tomu impériu, a pak budeme všichni šťastní,“ zmínil Hampl.
„Idea moderních národů se objevila až v 19. století. A až také v 19. století se formoval rasismus. Ještě v 18. století lidé neznali rasy v našem slova smyslu. I když vnímali, že lidé jsou trochu jiní, tak prostě ta myšlenka ras tam ještě nebyla,“ dodal Hampl. „Nakonec máme na vybranou, jestli přemýšlet národnostně, nebo rasisticky. Někteří lidé více přemýšlejí v kategorii rasy, někteří v kategorii národa. Nakonec stejně každý člověk dříve či později, ať chce, nebo nechce, inklinuje k jednomu, nebo k druhému. Vemte si, kolik lidí, takových těch globalistických intelektuálů, opravdu je protinárodnostních a protinárodních, a jak snadno přecházejí na tu myšlenku protibělošského rasismu,“ zmínil Hampl.
Řeč byla i o konfliktu na Ukrajině. „To, jak zkouší Ukrajinci, jaké oběti přinášejí, jak je ten národ zničený, to je vidět, že se nehraje v jejich zájmu. Ale ti lidé, kteří jsou třeba Ukrajinci a sedí někde v Londýně, z jejich pohledu je to supervýhodné, protože oni dostávají různé zajímavé nabídky a jsou za hrdiny,“ podotkl Hampl.
Fotogalerie: - Ruský šrot na Letné
„Myslím, že bychom byli překvapeni, jak málo Američany rusko-ukrajinský konflikt zajímá. Američany zajímají ceny benzínu. Když jde o nějakou politickou záležitost, tak je třeba velice zajímá jižní ochrana hranice s Mexikem. Když jde o nějakou velkou zahraničněpolitickou záležitost, tak je zajímá Čína. Ale to, že někde u Dněpru dva druhy Rusů se tam zabíjejí mezi sebou, to opravdu pro ně není nějaká věc číslo 1 ani věc číslo 2, já dokonce v amerických komentářích občas narážím na termín ruská občanská válka. Tedy, že Rusové si tam něco vyřizují mezi sebou. Samozřejmě, Američané na tom mají nějaký zájem, to nikdo neskrývá, rádi, aby vyhrála americká strana, ale aby to pro ně bylo velice důležité, to rozhodně není,“ zmínil Hampl.
„Já si nemyslím, že jsou to dva druhy Rusů. Ve chvíli, kdy se lidé cítí být národem, což se Ukrajinci cítí být národem, tak prostě je to jiný národ, a my nemusíme zkoumat, jestli teda nějak etnicky nebo jazykově, jestli je to spojeno, nebo není – prostě stačí, že se ti lidé cítí být národem. A Ukrajinci – mnoho Ukrajinců – se v tuto chvíli cítí být jiným národem, než jsou Rusové. Ale rozumím tomu, že z pohledu Američana, pro kterého jsou všichni Slovani, všichni mluví jakýmsi skororuským jazykem, všichni jedí stejný boršč, že to je pod jeho rozlišovací schopnost,“ dodal Hampl. A zároveň zmínil, že my bychom se do toho klidně mohli dostat jako další druh Rusů.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
