Jaromír Soukup na úvod připomněl, že průměrná mzda není rozhodně mzdou všech. Dvě třetiny obyvatel si o ní mohou jen nechat zdát. Na 850 000 lidí je zatíženo exekucemi. Současná ekonomická situace obyčejných lidí není tak růžová, jak se zdá. Podle Soukupa žijí politici ve své bublině a netuší, jaké to je, žít od výplaty k výplatě. Mezitím si ale poslanci zlevňují jídlo ve sněmovních bufetech.
Ivan Bartoš se v úvodním slovu vrátil právě k absurdní kauze zlevnění jídel ve sněmovních bufetech a připomněl, že v předmětném výboru hlasoval proti zlevnění pouze zástupce Pirátů, poslanec František Elfmark. Poslanci by podle Bartoše měli reflektovat reálné ceny. „Podívejte, tam jsou daleko horší věci. Někdo má tři funkce: starosty, poslance a hejtmana…“ začal vypočítávat Bartoš. „No a je to na něj drahý, vidíte,“ vpadnul mu do řeči Soukup, za což byl odměněn smíchem z publika.
Jaromír Soukup se pak Romana Onderky z ČSSD zeptal na čerstvý výzkum CVVM, který straně přisuzuje 13 % preferencí. Kde bere sociální demokracie nové voliče, když je ANO pořád na 30 %? „Nevěřím na průzkumy, hlavně ne na ty, které se dlouhodobě neopakují. A tohle byl první průzkum, který nás zařadil na druhé místo. Máme k dispozici analýzu, kde se píše, že v parlamentních volbách nás nepřišlo volit asi 300 tisíc našich voličů. Měli v nás důvěru a ztratili ji. A ti zůstali doma, nevolili nikoho. A někteří odešli k různým politickým konkurentům. My o tyto voliče usilujeme a děláme všechno pro to, aby se k nám vrátili,“ řekl Onderka.
Fotogalerie: - Malíř Faltýnek
ANO je s 30 procenty víceméně na svém. Podle Ťoka není rozumné hodnotit volební průzkumy po necelém roce vládnutí. Situace se může v průběhu volebního období ještě výrazně změnit. Pak se Jaromír Soukup zeptal ministra dopravy na to, zda mu lidé během vládních výjezdů do krajů řekli něco, co nevěděl. „Nejde úplně o to, co mi řekli, nebo neřekli. Já si myslím, že je hrozně důležité s těmi lidmi mluvit. Oni chtějí být ujištěni, že s těmi dopravními projekty počítáme, že to myslíme vážně, že to nikdo nezastaví. Že se té silnice nebo dálnice jednoho dne dočkají,“ řekl Ťok.
Co říká na vládní výjezdy Tomio Okamura? „Já jezdím za voliči celoročně, každý týden. Pro mě je to standardní, takže říkám, že by to měla být standardní práce každého politika. Druhou věcí je, právě proto, že je vláda bez důvěry, tak vůbec nejsou do Sněmovny navrhovány žádné zásadní zákony, protože ví, že pro ně není politická podpora. Ať je to důchodová reforma, nebo přeskupení sociálních dávek,“ stěžoval si Okamura. Podle něj práce ve Sněmovně stagnuje. Předsedovi Pirátů Bartošovi vytknul, že jeho strana jako jediná navrhovala zvýšení počtu příplatkových funkcí, jako jsou šéfové výborů.
„Já použiji takovou oblíbenou sekernickou věc, co používá pan Okamura: Vy jste si to špatně nastudoval,“ vrátil Okamurovi jeho direkt Bartoš. „S tím návrhem přišel pan premiér v demisi Babiš.“ Jaromír Soukup se pozastavil na slovním spojením „premiér v demisi“. Nechápe, proč se takové spojení používá, podle něj s tím přišla Česká televize. „Od teď už nebude v demisi, ale stíhaný zůstává,“ přisadil si dobře naladěný Bartoš s poukazem na dnešní opětovné prezidentské pověření Andreje Babiše sestavením vlády.
Českem probíhá debata o zrušení karenční doby. Odebráním oněch nehrazených prvních tří dnů nemoci by se měla snížit nemocnost pracujících. Ta totiž aktuálně stoupá. „Třídenní karenční lhůta, která se před lety domluvila, byl mimořádný kompromis, který se těžce rodil,“ řekl Jan Bauer z ODS. Mrzí jej, že se věc objevila na jednání Sněmovny bez projednání v rámci Tripartity. Česká levice by si podle něj mohla najít jiné téma.
Nemocnost za rok 2017 byla vůbec nejvyšší od roku 2008. „Nejsem ten, který bude řešit zdravotnictví, ale vím jedno. Každý zaměstnanec v této republice platí zdravotní pojištění, aniž by to mohl jakkoli ovlivnit. Strhnou mu to na pásce a je vymalováno. Proč mají tito lidé být trestáni za to, že jsou nemocní? Proč mají tito lidé chodit v nemoci s chřipkou do práce a roznášet bacily dále? Proč máme trestat zaměstnance za to, že chodí do práce,“ ptal se Onderka. Pro ČSSD je problém nemocenské vlajkovou lodí.
Onderka následně dodal něco, co by šlo chápat jako výhrůžku směrem k hnutí ANO. Řekl, že pokud by ANO zaujalo ve věci zrušení karenční doby zamítavé stanovisko a bude tak na jedné lodi s opozicí, ČSSD ve vládě nebude. Onderka ale vzápětí odmítl, že by snad mělo jít o výhrůžku.
Ke slovu se dostal i lídr hnutí SPD, který zdůraznil, že strana je pro, aby se karenční doba zrušila. Nicméně je důležité také dbát na to, aby rozhodnutí příliš nezatížilo podnikatele. „Chceme, aby to proplácel stát. Aby se lidé nebáli onemocnět a v klidu tu nemoc vyleželi,“ uvedl přesvědčeně Okamura a kritizoval přebujelou byrokracii.
„Problém je, že když je vám špatně, většinou jdete do práce. Proč? Protože když má někdo výplatu 15 tisíc, tak si prostě buď raději vezme dovolenou, nebo jde do práce, protože jinak by mu z té výplaty nic nezbylo. A to je problém. Místo toho nemocní, kteří by se měli uzdravit a vyležet se, raději běží do práce,“ popsal smutnou skutečnost Pirát Bartoš. Diváci ve studiu následně drtivou většinou vyjádřili názor, že by se karenční lhůta měla zrušit.
Dan Ťok si postěžoval, že demokratické strany daly hnutí ANO během sestavování vlády košem. Proto se ANO uchází o vládu s ČSSD a s podporou KSČM. Na to reagoval divák z publika. „Pane Ťoku, mě by zajímala ta formulace, že vám všechny demokratické strany daly košem. Jak si to vysvětlujete, SPD není demokratická? SPD byla celou dobu nakloněna jednání. Povězte mi to, prosím,“ řekl divák. „My jsme dali košem SPD, já nejsem ten, kdo ty věci vyjednává. Takto rozhodlo předsednictvo strany,“ řekl ministr dopravy. K tomu se připojil Jan Bauer z ODS a požádal Romana Onderku, aby se příště ČSSD zeptala, co si o návrhu na zrušení karenční doby myslí například Svaz průmyslu a dopravy, hospodářská komora, nebo živnostníci.
Poté se řešilo školství a slib ANO, že do čtyř let by učitelé měli brát 45 000 korun. Co tedy se školstvím lze aktuálně dělat? Tomio Okamura připomněl, že do vstupu ČR do EU byli čeští žáci z hlediska studijních výsledků v celosvětové top 10, zatímco dnes je na vrcholu žebříčku nahradili studenti z asijských států. Výsledky českých školáků klesají. „Jsme proti škodlivé inkluzi, to je neomarxistický projekt, škodí všem,“ rozohnil se Okamura.
Už vláda Miloše Zemana slibovala, že na školství půjde 6 % HDP. Nyní dosahujeme 2,5 % HDP, méně dává ze zemí OECD jen Maďarsko, jak připomněl Jaromír Soukup. Budou se finance do školství navyšovat? „Slib přidat učitelům chceme určitě dodržet. Je ale potřeba i zvýšit prestiž učitelů. Učitelé měli někdy v roce 1990, 1993 podobné platy, jako doktoři. Platy doktorů obrovsky vyrostly, učitelé zůstali na stejné úrovni,“ vysvětlil Ťok. „Vidíme, že papír unese všechno. Mělo se přidat zdravotníkům a teď jsme se dozvěděli, že to nikdo nezaplatí,“ vstoupil do debaty Bartoš. Podle něj jsou peníze kritické a malé platy snižují atraktivitu povolání.
Nakonec se ve studiu začal řešit problém církevních restitucí. O církevní restituce se snažily mnohé předešlé vlády, jak připomněl Jaromír Soukup. V roce 2012 je nakonec přijala vláda Petra Nečase. Mají být církevní restituce zdaněny? „Zaprvé, zákon o církevních restitucích je velice špatně nastaven. Náhrady dostaly i církve, které do roku 1948 vůbec neexistovaly! Každý si to může dohledat. V SPD říkáme, že by se mělo vrátit vše, co bylo ukradeno. Plošné vracení ale bylo špatně, měl se každý případ posuzovat jednotlivě. Finanční náhrady jsou spočítány tak, že jsou neadekvátně vysoké. Jako každý příjem je potřeba ty církevní restituce zdanit, a to si myslím, že je spravedlivé,“ řekl Okamura. Navrhl také, ať se v Česku použije německý model, kdy voliči rozhodují o tom, zda několik procent z daňového výnosu půjde na charitu, nebo například na podporu církve.
Jaromír Soukup zmínil, že v Německu ubylo jen za poslední rok registrovaných věřících o 300 000. „Je to o volbě lidí, já sám jsem do osmnácti ministroval a jsem z katolické rodiny. Ale je třeba k tomu přistoupit spravedlivě,“ dodal Okamura. „To, co komunisté nakradli, musí a má být vráceno. Z toho důvodu vznikla ta dohoda o restitucích. Součástí této dohody je, že stát nebude přebírat odpovědnost za platy kněží a další věci,“ řekl Jan Bauer z ODS. Překvapuje jej, že hnutí ANO se připojuje k návrhu komunistů.
„Myslíme si, že církvím je potřeba ten majetek vrátit. Ale to hlasování o restitucích, které prošly jedním hlasem, to není dohoda, která je zcela legitimní, většinová a nezpochybnitelná. My máme pochybnosti, zda ta cena byla správně nastavena. Chceme to zdanit proto, že se ukradené věci mají vrátit v hodnotě, která k tomu přísluší,“ mínil Dan Ťok.
Podle Jaromíra Soukupa představa, že se církve topí v penězích, není příliš realistická. „To si jenom myslíte,“ opáčil Onderka. Soukup poté připomněl, že plat kněze činí 18 000 korun. „Já bych byl opatrný se slovíčkem restituce, s restitucemi to nemá nic společného,“ pokračoval Onderka. Podle něj dostaly církve více, než dostat měly. Poslanci Bauerovi vadí, že církvím nikdo nic neřekl a vše se dozvídají z médií. Podle něj je také chybou zpochybňovat složité výpočty, které kdysi vytvářeli akademici a experti z Vysoké školy ekonomické. Premiér Babiš ale přitom tvrdí, že restituce byly předraženy o 54 miliard.
„Tady vzniká vláda ANO s podporou komunistů, kterou zaplatí církev,“ prohlásil Ivan Bartoš. Církve vykonávají mnoho činností, které by měl zajistit stát, jako například starost o staré a nemocné, jak připomněl Tomio Okamura. To je podle něj potřeba podpořit. On sám má v rodině velice staré příbuzné, pro které hledá podobnou pomoc. Chce zajistit českým důchodcům důstojné stáří.
Podle Dana Ťoka jsou slova Ivana Bartoše demagogií. „Opravdu to bylo předražené, protože třeba metr čtvereční zemědělské půdy církví je 44 korun a v případě lesů 27. Když se podíváte na normální pole, tak je cena třetinová. Je potřeba se na to znova podívat,“ řekl Ťok. Jaromír Soukup poté nechal zaznít hlas lidu. Většina publika se vyjádřila zelenými kartičkami pro zdanění církevních restitucí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
