Navzdory vládním opatřením se lidé čas od času scházejí, a tedy šíří nákazu. Do toho vláda otevřela například velké hobbymarkety, kde se může v jeden okamžik vyskytovat poměrně značné množství lidí, a zároveň „pendleři“ (a nejenom oni) nesmějí v autě, relativně izolováni, vycestovat za prací. Mnozí to označují za neférový přístup, jak na to pohlížíte vy?
Celý přístup vlády mi přijde nedomyšlený. Proč je možné jít nakoupit do hobbymarketu, a jinam nesmím? Tento týden jsem byl v autoservisu, kde prodávají i auta. Část, kde jsou nabízena auta, byla uzavřena páskou, jako by tam našli mrtvolu. Proč? V hobbymarketu se virus nešíří? Je snad v autosalonu více lidí? Je nutné si jít koupit kleště více, než jít si koupit auto? Mnoho lidí si myslí, že v pozadí stojí lobbing vlivných skupin. Jak jim to vyvrátit, když to nedává logiku?
Podobné to je s rouškami. V Německu nejsou povinné, u nás ano. Buď my, nebo oni to dělají špatně. Nejprve nám nakážou roušku i v autě i u malých dětí, pak to vezmou zpět jako nedomyšlené atd. Prostě lidé vidí, že to je nějaké divné a logicky to do sebe nezapadá. A když lidé považují regulaci za zbytečnou a jen buzerující, tak se není co divit, že tu regulaci nedodržují.
Ve chvíli, kdy lidé nevěří, že je regulace potřebná, začíná se obcházet. Cestu nevidím v tom, že se bude rouška vyžadovat i u nudistů, kteří se opalují někde v samotě u rybníka, ale že bude jen taková regulace, kterou většina lidí uznává. To znamená, že bude regulace méně a bude vysvětlena tak, aby to každý pochopil. Proč jsou otevřené zrovna hobbymarkety, to asi nikdo nepochopil.
Projekt tzv. chytré karantény má první významný výstup – projekt eRouška. Jde o aplikaci do mobilního telefonu, která skrze bluetooth sbírá informace o tom, s kým se uživatel dostal do kontaktu, a varují ho před případnou nákazou. Objevují se ovšem obavy, že aplikace je především dalším krokem k dokonalejšímu sledování lidí. Jaký je váš názor? Nainstaloval byste si tuto věc?
Ne, nenainstaloval. Koronavirus není ebola. Co se týče svobody – o tu přicházíme každý den a většinou dobrovolně, když souhlasíme s předáváním osobních dat u různých aplikací, kde se nám naivně zdá, že o nic nejde. Technologie postupně vezme část svobody všem.
Zůstanou tu s námi, podle vás, některá omezení občanských svobod i poté, co se koronavirová pandemie přežene? Čeho se v této souvislosti obáváte nejvíce?
Nevím. To není otázka na ekonoma, ale na politika... to záleží na tom, jak se politici vyspí. Nejvíce se obávám lidské hlouposti, když budou lidé všem regulacím a zbytečným buzeracím tleskat. Určitě najdeme lidí, kteří už bez roušky léta neopustí dům. Doufám, že jich bude jen málo.
Fotogalerie: - Poklepat, neshlukovat
Nyní se debatuje především o tom, zda je nutné současná opatření co nejdříve rozvolnit, nebo zda je lepší v zájmu ochrany lidských životů ještě počkat. K čemu se přikláníte vy?
Opět to není otázka na ekonoma, ale když vidím, že ve Švédsku jsou proti trendu a stále žijí, tak jako laik jsem pro rozvolnění. Bojím se, že ztráty na psychice mnoha lidí uzavřených doma budou vyšší než na samotné nemoci. Ekonomika je kapitolou sama pro sebe.
Podstatná část ekonomiky již zhruba měsíc stojí. Stejně je na tom prakticky celý svět. Někteří ekonomové již začínají hovořit o tom, že nás nečeká krize podobná roku 2008, ale spíše propad srovnatelný s tzv. Velkou hospodářskou krizí roku 1929. Je to, podle vás, skutečně tak zlé?
Na první pohled to vypadá, že nastal armageddon. Ale pozor – lidé mají vždy tendenci u podobných událostí přehánět a jejich význam přeceňovat. Známe to u povodní apod. Média a politici z toho navíc těží body, takže podporují paniku.
Proti přehnanému strachu mluví poslední statistika z Číny. Zatímco trh očekával meziroční pokles exportu v Q1 o 14 %, v realitě klesl jen o 6,6 %. Dovozy klesly o 0,9 %. Přitom trh čekal propad o 9,5 %. To je tak velký rozdíl. Nevím, jestli můžeme čínským statistikám věřit, ale pokud nejsou falšované, tak nás jistě čeká velký propad, ale nebude tak velký, jak mnozí tvrdí. Otázkou je, jestli na tom běžnému člověku záleží, jestli ekonomika propadne o 6 nebo 12 %. Za všech okolností to je hodně.
Domníváte se, že například na konci května již budeme na dnešní situaci nahlížet třeba s jistou hořkostí? Například proto, že se omezení nezačala bourat dříve?
Je to možné, ale spíš to bude na úrovni neracionální debaty, kdy jedni budou zastávat jeden názor, a druzí druhý, nebudou si naslouchat a budou jen nadávat. Společnost se rozštěpila na další skupiny a příkopy jsou ještě hlubší, než bývaly. Strach má prostě velké oči. Už tu jsou nejen liberálové versus konzervativci, pravice versus levice, ale i rouškovači a nerouškovači. Pro mě je to na úrovni diskuse o víře, kde se těžko hledá konsensus. Příkopy tu budou ještě dlouho.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček chce postupně otevírat obchody v několika vlnách – restrikce tedy nejspíš ještě nějaký čas potrvají. Prý by mělo také dojít k prodloužení tzv. kurzarbeitu z nynějších dvou měsíců, Havlíček však odmítl specifikovat, na jak dlouho. Právě nedostatek podrobností o jednotlivých krocích vlády vede k časté kritice; je to podle vás problém, který přispívá ke všeobecné nejistotě, nebo prostě vláda řeší věci za pochodu a jinak to nyní nejde?
Myslím, že problém této vlády je, že dělá až moc tiskovek a vypouští mnoho testovacích balónků, kde chce vidět reakce publika (myslím voličů) a pak teprve přemýšlí, jak přesně to udělá. Výsledkem je sice nárůst popularity v průzkumech veřejného mínění, ale také chaos. A chaos ekonomice nepomáhá.
Vládní pomoc je podle mě moc široká, ve smyslu příliš nástrojů a málo jednoduchých pravidel. Já bych uvítal nižší daně pro všechny a na všechno. To je průhledné řešení. To ale politici nechtějí. Raději mají řešení, kde lze použít lobbing.
Fotogalerie: - Kladno, Lidice, vlasovci
Automobilka Hyundai v Nošovicích po třítýdenní odstávce, způsobené pandemií koronaviru, jako první velký podnik v Česku v úterý obnovila výrobu, zatím na 2 ze 3 směn. Oproti tomu Škoda Auto o pár dní dříve prodlužila nucenou odstávku výroby do 27. dubna. Uzavření linek ve škodovce se tak protáhne na celý měsíc, což jistě značí problém i pro dodavatelské subjekty. Měl by stát přemýšlet nad specifickou pomocí pro automobilový průmysl? A měl by nějak automobilkám pomoci s odbytem?
Vždy když slyším, že by stát měl někomu pomoci, říkám si, že nevyřčenou součástí tohoto výroku je, že stát musí někomu vzít, aby na tu podporu měl. A komu by měl vzít? Sestřičkám? Poslancům? I tento návrh zazněl a všichni se mu vysmáli.
Já vím, dnes je moderní tvrdit, že se na to máme zadlužit. A on může růst dluh donekonečna? A proč bych jim měl pomáhat a zadlužit se kvůli cizí firmě? Hospodský od vedle, který nevyvádí dividendy do zahraničí, tu pomoc nepotřebuje? Já bych byl se záchranou z veřejných peněz velmi obezřetný a pomáhal bych jen těm, jejichž konec by byl koncem i pro stát, a ne těm, kteří budou mít jen dočasnou ztrátu.
Hlavní je nedovolit, aby ztráty byly veřejné. To se bohužel děje. Já bych byl pro tržní řešení. Že u toho vzroste nezaměstnanost, je přirozené. Jen se vrátí tam, kde bývala.
Krize je příležitost pro změnu ekonomiky k lepšímu. Změnám se skrze dotace a záchrany nesmíme bránit. To nám jen zamezí růst v budoucnu.
Zeman by si přál, aby vládní koalice ANO a ČSSD pokračovala i po volbách. Souhlasíte?Anketa
Má podle vás nějaký význam soustředit se v blízké budoucnosti na lokalizaci výroby u nás? Globalizace nás naučila, že se takřka vše dá levně vyrobit daleko za českými hranicemi; současná pandemie nás pro změnu učí, že to má i své nevýhody.
Říkáte to přesně, a já jako ekonom k tomu mohu jen dodat otázku: „Kolik jste si ochotný připlatit za to, že výrobek nebude vyroben v Číně, ale v ČR?“
Takže třeba roušky. Budeme je vyrábět tady. V normální době, kdy se nikdo nebude bát pandemie, asi jen zanedbatelné množství zákazníků koupí stejnou roušku za dvojnásobnou cenu jen proto, že nebyla vyrobena v Číně. Pokud budeme chtít ze strategických důvodů zde výrobu udržet, budeme ji muset dotovat. Kolik do toho dáme, když už nyní stát léta hospodaří s deficitem a nejsou peníze na učitele?
Nezapomínejte, že tu byla mantra, že zlevníme stát centrálním nákupem toaletního papíru. To byly vedle dotací na udržení výroby roušek naprosté drobné, a přesto to pomohlo jedné straně vyhrát volby. Prostě ekonomové vědí, že globalizace zlevňuje svět. Bránit se tomu mohou jen politici ze strategických důvodů, a pak to ale není otázka pro ekonomy.
Jak vlastně vidíte budoucnost globalismu? Čekají nás nějaké větší změny třeba v rámci EU? Domníváte se, že jednotlivé evropské státy se budou snažit o větší ekonomickou nezávislost? Co by reálně znamenal návrat k autarkickým vizím, které byly v módě v první polovině 20. století?
Ano, myslím, že teď to bude pár let módní. Časem ale politici zjistí, že na nezávislost nemají dost peněz. To je jen pro Švýcary apod. My na to nemáme. Země, která není schopná dát 2 % HDP na armádu, nebude mít dost na ekonomickou nezávislost. To se vzájemně vylučuje.
Fotogalerie: - Hudba z Hradu
Pomůže něčemu tzv. „shazování peněz z vrtulníku“?
Tzv. helikoptérové peníze považuji za velmi rizikové. Ty lze zjednodušeně chápat tak, že budou mezi lidi „rozhazovány“ peníze za nic. Tím se mezi lidi dostane hotovost, ta podpoří poptávku a ekonomika se znovu nastartuje.
Víte ale, že to samé chtěli Němci za druhé světové války použít jako zbraň proti Británii? Bylo to vymyšleno tak, že v rámci tzv. Operace Bernhard bude vytvořeno tolik padělků liber, že vytvoří v Británii hyperinflaci a rozvrátí ekonomiku, aniž by byl vystřelen jeden výstřel. Nakonec byly tyto padělky použity jen pro tajné služby, protože existoval strach, že stejnou zbraň použijí Britové proti Německu a Němci věděli, jak krutá umí být hyperinflace. Většina padělaných liber nakonec nebyla nikdy použita a skončila na dně jezera Toplitzsee.
Jinými slovy, helikoptérové peníze nastartují poptávku za cenu vyšší inflace. Pokud ale politici tuto politiku zneužijí ve snaze o vítězství v dalších volbách, hrozí i vysoká inflace. A pro politiky je přeci lákavé tu rozdávat šrotovné, tu rozdávat peníze na dovolenou, tu rozdávat peníze na něco jiného. Ti, kdo rozdávají cizí peníze, jsou vždy populární. Volič nechápe, že výsledkem je s určitým zpožděním jen inflace a popřípadě ještě státní bankrot. To je moc daleko a není to všem hned zjevné.
Já pevně věřím, nebo spíš chci věřit, že u nás nikdy helikoptérové peníze v pravém slova smyslu použity nebudou. Kdyby byly použity jen jednou, ještě to není drama; ale pokud by byly využívány často a dlouhodobě, byla by to katastrofa.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
