Tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro agenturu DPA oznámil, že podepsal dokument o zřízení Institutu válečných ztrát. Otázka válečného odškodnění „není mimo diskusi, protože s Polskem bylo zacházeno velmi špatně a nedostalo reparace“, řekl.

Morawiecki také v roce 2021 oznámil, že parlamentní komise pro vyšetřování válečných škod zřízená v roce 2017 dokončí práci na své zprávě v únoru 2022. „Rozhodnutí o tom, co, kdy a jak s touto zprávou uděláme, zatím nepadlo,“ poznamenal premiér. „Ale připravujeme vše, abychom tuto zprávu představili světu,“ dodal.

Podle polských odhadů na základě inventáře z roku 1946 plus úroky dosahují škody 800 miliard EUR. Ve druhé světové válce přišlo o život čtyři až šest milionů Poláků.

Německá strana původně jakékoliv rozhovory odmítala s odvoláním na smlouvu Dva plus čtyři z roku 1990, která ukotvila spojení východního a západního Německa s dohledem a souhlasem čtyř okupačních mocností, tady USA, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií. Ve smlouvě ovšem, jak upozornila polská strana, nebylo ani slovo o reparacích. Řecko a Polsko, které v roce 2018 začaly mluvit o reparacích, se jednání neúčastnily, tedy nemohly vznést své námitky či požadavky.

A tlak se postupně stupňoval. Polsko-americká strategická iniciativa v roce 2023, tedy už za vlády premiéra Donalda Tuska, předložila oběma komorám amerického Kongresu dokument, který vypočítával škody způsobené Německem v Polsku. A vyzýval americké politiky, aby se připojili k tlaku na Německo, aby za způsobené škody převzalo zodpovědnost a začalo platit reparace.