„Pro nevyhlášení bezletové zóny existují dobré důvody. Bezletovou zónu nestačí vyhlásit, musí se vynucovat. Pokaždé přitom začala útokem na protivzdušnou obranu protivníka. V ukrajinském případě by to znamenalo útok na ruské protiletadlové komplety, o nichž se lze domnívat, že budou na území Ruska a Běloruska (jejich dostřel je až 400 km). NATO by se tak jednoznačně stalo stranou ve válce proti Rusku, proti zemi s jaderným arzenálem, který podle Putina neváhají ‚takticky‘ použít. Znamenalo by to plnohodnotný světový konflikt, mimojiné střet dvou největších leteckých sil světa. Navíc bezletová zóna platí pro všechny, platila by tedy i pro ukrajinské drony Bayraktar. Upřeli bychom ukrajinské armádě tuto výhodu. A nepochybně vlili krev do žil demotivované ruské armádě,“ vysvětlil europoslanec Alexandr Vondra (ODS), bývalý ministr zahraničí a obrany.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
„Osobně naprosto podporuji, aby západní země zřídily nad Ukrajinou bezletovou zónu,“ sdělil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Tuto věc stále diskutujeme a názory jsou různé. Určitě by bylo žádoucí zajistit minimálně humanitární letecké koridory pro zásobování civilního obyvatelstva potravinami. Bohužel však můžeme pouze apelovat na členské státy NATO, protože ČR toto se současnými stavy letecké techniky není schopna zajistit,“ konstatoval senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Zavedení bezletové zóny by při jejím vymáhání znamenalo aktivní vstup do války s Ruskem. Za mě je lepší variantou vyzbrojit Ukrajinu tak, aby si mohla vyčistit vzdušný prostor sama. A to se již děje,“ upozornil poslanec Jan Hofmann (ODS), místopředseda sněmovního výboru pro obranu.
„Západ má obavy z jaderné války, kterou by v reakci mohl iniciovat Putin. Osobně si to ale nemyslím, zas takový šílenec Putin není. Kdybych měl ty pravomoci, bezletovou zónu bych zavedl,“ prozradil senátor Michael Canov (STAN), místopředseda senátního ústavněprávního výboru. „Určitě by mělo NATO dodat Ukrajině bojové letouny ruské výroby, které jejich piloti umí ovládat. Myslím, že by to byl dobrý krok. Ukrajinci by se o své nebe mohli postarat bez NATO. Nakonec Británie za II. světové války dostávala také letadla z USA. Zajištění bezletové zóny na Ukrajině NATO? Tím si v této chvíli nejsem úplně jist,“ uvedl senátor Jaroslav Zeman, místopředseda senátního mandátního a imunitního výboru a člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Zřízení bezletové zóny znamená vojensky zasáhnout proti případnému narušiteli – Ruské federaci. Znamenalo by to rozšíření ruské války do celé Evropy, případně zahájení třetí světové války. Ano, ruského agresora je nutné zastavit a vykázat do patřičných mezí. Avšak pomocí Ukrajině jinými prostředky, než je případné ohrožení životů stamilionů občanů EU a NATO,“ vysvětlil bývalý europoslanec Libor Rouček (ČSSD), který byl i místopředsedou Evropského parlamentu. „Dříve bych zkusil dodat co nejvíce protiletadlových zbraní. Kdyby to nefungovalo, potom bezletový humanitární koridor na západní Ukrajině. Pokud by to dál nefungovalo – bezletovou zónu nad celou Ukrajinou. Navíc by mělo NATO předat Ukrajině co nejrychleji polské migy. O alibismu bych nemluvil. Putin je zoufalý blázen a opatrnost je na místě,“ domníval se František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN. „Je to správný postup,“ mínil Jan Birke, starosta Náchoda, bývalý poslanec ČSSD, místopředseda výboru pro bezpečnost.
„Zelenský se očividně snaží dostat do války s Ruskem NATO. Bezletovou zónou by nutně došlo k situaci, kdy NATO sestřelí ruská letadla, a tím vstoupí do občanské války na Ukrajině. Podle mne je to jistá cesta ke třetí světové válce a ke zničení Evropy. Důrazně před podobnými pomatenými nápady gaučových válečníků varuji,“ sdělil Jiří Kobza, poslanec SPD, místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí a člen zahraničního výboru. „Není to alibismus, je to jasné vědomí si rizik, které by z toho vyplývaly. Prosazení bezletové zóny by se asi neobešlo bez válečného konfliktu, který by se mohl rozšířit i mimo hranice Ukrajiny,“ řekl Jaroslav Bašta, poslanec SPD, člen zahraničního výboru Sněmovny, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.
„Euroatlantická civilizace má k dispozici prostředky, jak vraždění na Ukrajině zastavit, ale nechce je použít. Argument, že NATO je obrannou aliancí, je nepřijatelný. Když Srbové nerespektovali lidská práva kosovských Albánců, provedlo NATO takzvanou ‚humanitární intervenci‘, která směřovala k tomu, aby přinutila Srbsko změnit přístup k menšinám na svém území. Nyní se den po dni díváme na mnohem horší situaci. Došlo k neospravedlnitelnému útoku na svrchovaný stát a k porušování nejen lidských práv, ale dokonce obecné humanity. Putin vyhlásil, že Ukrajinci nemají právo na existenci a provádí vyhlazování celého národa, na Ukrajině probíhá holocaust. Pokud euroatlantická civilizace není ochotna hájit základní lidské hodnoty, už by nikdy neměl žádný politik členských států NATO a EU hovořit o lidských právech. Bezletová zóna je upřímně řečeno dost málo,“ objasnil Jiří Payne, bývalý europoslanec za Svobodné.
„Vyhlášení bezletové zóny Západem, potažmo Severoatlantickou aliancí, znamená ozbrojený střet. Válku s Ruskem. Nemám dostatek informací, abych dokázal kvalifikovaně hodnotit, co by tento konflikt pro nás znamenal. Zásadní problém je potenciální jaderná apokalypsa. Z tohoto pohledu považuji kroky Západu za uvážlivé, ale dostatečně razantní,“ okomentoval František Gábor, bývalý liberecký krajský předseda TOP 09, veterán ze Zálivu.
„Bezletová zóna má mnoho aspektů, na které je třeba brát ohled. Aby byla opravdovou bezletovou, nesměly by nad ukrajinským nebem létat žádné vojenské stroje. Tedy ani ukrajinské drony, které jsou kromě raket Javelin jedinou silou, která brzdí postup okupační pozemní armády. To je za mě asi nejzásadnější námitka proti. Ukrajinské armádě by to tedy moc nepomohlo, spíše naopak. Dalším problémem je, že dosažení bezletové zóny nutně znamená ničení pozemních cílů, jako jsou radary a protiletecké systémy ruské armády, což zvyšuje riziko zásahu i civilních cílů. Navíc Rusko, pro mě dost překvapivě, letectvo moc v bojích na Ukrajině nevyužívá, a proto dělostřelectvu a raketám bezletová zóna mnoho nepomůže. To jsou čistě vojenské důvody, proč Západ se zavedením bezletové zóny váhá a z těchto důvodů se tomu ani moc nedivím. Myslím, že mnohem větším strašákem jsou pro Západ důvody politické. K mému velkému zklamání se podpora statečně bojující Ukrajiny omezuje spíše na gesta, než na skutečnou pomoc. Bezletová zóna totiž znamená i sestřelení každého ruského letounu nad daným územím, což by Západ nutilo přiznat, že válčí s Ruskem, a do toho se Západu z mnoha důvodů (například kvůli nesmyslné energetické politice) moc nechce. Takže bezletová zóna je spíše alibistické slovíčko, nad kterým se dají vést polemiky o tom, jak jsme ochotni pomáhat, a přitom moc nejsme. Taková zóna má smysl v konfliktech, kdy jedna ze stran má totální kontrolu nad vzdušným prostorem a druhá nemá žádné letectvo. Takže smysl měla třeba v Libyi i jinde, kde proti povstalcům bylo nasazeno vládní letectvo jako vpodstatě jediná vzdušná síla. Což na Ukrajině tak není. Rusové mají ve vzduchu převahu, ale ne totální nadvládu. Osobně jsem přesvědčen, že je třeba zásahu spojeneckých sil přímo na Ukrajině. Ano, bude to znamenat otevřenou válku a velké problémy. Ale pokud to neuděláme, můžeme v nejbližších letech čekat válku další a horší. Jak to dopadá, pokud se před agresorem strká hlava do písku, jsme v historii viděli mnohokrát,“ napsal David Forbelský, liberecký krajský předseda Svobodných, bývalý vojenský pilot.
„Já chápu obavy, že zřízení bezletové zóny by znamenalo třetí světovou válku. Protože ono by to tak skutečně bylo. Pokud by Západ měl bezletovou zónu udržovat, znamená to sestřelení každého letadla, které daný prostor naruší. Zároveň by Západ vlastně musel nad daným prostorem udržovat vlastní leteckou převahu. A pokud by ji už měl, potom by se z logiky věci měl zapojit do útoků na ruské pozemní cíle, případně podnikat i letecké výpady na území Ruska nebo Běloruska. Světová válka se vším všudy. Je zajímavé, že i v tomto případě, kdy by z pohledu našich zájmů bylo správné bezletovou zónu zřídit, funguje jaderné odstrašení. Bohužel funguje ze strany Ruska vůči Západu. Ve chvíli, kdy se Západ domnívá, že Putin je všeho schopný, jsme prostě odstrašeni tím, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně, třeba jen jako demonstraci síly někde nad mořem, nebo taktické jaderné zbraně o menší síle někde na území Ukrajiny. V takové situaci je úplně jedno, jestli má Západ jadernou převahu, protože je to Západ, kdo je odstrašen od vytváření tlaku. Putinovi na vlastním obyvatelstvu očividně nezáleží. Vztah mezi západním politikem a občanem je přece jen jiný. Veřejnost vesměs Ukrajince podporuje, ale jak by se veřejnost k této otázce stavěla, kdyby čelila riziku světové války, je něco úplně jiného, a západní země nemůžou riskovat, že něco jako ‚jednota národa‘ v této otázka poklesne. Je to obrovský hazard, takže i když morálně vzato bych byl pro zřízení bezletové zóny, obávám se, že si to Západ v tuto chvíli absolutně nemůže dovolit. A je samozřejmě alibismus, pokud to nepřizná. Pokud čestně neřekne, že aktuální západní vojenské doktríny jsou proti ruské agresi jen velmi omezeně použitelné. A že bude potřeba jejich přepracování. Ale jsou i jiné možnosti. Poskytnutí letadel, poskytnutí účinné protiletecké ochrany, i dalšího vojenského vybavení, aby si Ukrajina mohla svůj vzdušný prostor v co nejvyšší míře uchránit sama,“ domníval se Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.
„Bezletová zóna je krok k velké válce. Rusové nic takového nedovolí. Stejně jako konvoje NATO s válečným materiálem. Jak na ně někdo vystřelí, tak už bude následovat jen eskalace konfliktu,“ myslel si Pavel Skácel, účastník misí OSN v bývalé Jugoslávii a iráckém Kurdistánu, plukovník ve výslužbě.
„Je třeba říct, že pokud by NATO vytvořilo bezletovou zónu, tak jsme ve válce s Ruskem. Pokud by však Ukrajina porazila s pomocí Západu Rusko sama bez vojenského zásahu NATO, pak by to znamenalo konec Putinova režimu, doma by to neustál. V tuto chvíli jsem spíš pro dodávky protiletadlových a dalších zbraní, pokud by však narůstaly útoky proti civilistům, jsem pro bezletovou zónu, i kdyby nebyla nad celou Ukrajinou, vysvětlil Lukáš Černohorský, v minulém volebním období poslanec za Pirátskou stranu, jejíž byl předtím i předsedou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
