Rada ČT, na kterou nikdo nezapomene. Šest hodin války mezi Šarapatkou a Lipovskou skončilo výhrůžkou. A do toho Wollner

26.08.2020 20:55

Srpnové jednání Rady České televize bylo již dopředu očekáváno jako velmi bouřlivé. Hlavními důvody mělo být jednak vystupování redaktora Jakuba Železného, na které začalo chodit množství stížností, ale rovněž pořady Václava Moravce a způsob, jakým si do nich zve hosty.

Rada ČT, na kterou nikdo nezapomene. Šest hodin války mezi Šarapatkou a Lipovskou skončilo výhrůžkou. A do toho Wollner
Foto: FB Xaver
Popisek: Šestihodinové jednání Rady ČT
reklama
Jednání začalo běžnou agendou, ovšem již při jejím projednávání se ukázalo, že bude velmi napjaté. Radní Jiří Kratochvíl neúspěšně navrhoval odvolání dozorčí komise, poradního odborného orgánu rady, se slovy „dělají si z nás šoufky, mají nás na háku“ a „vy tu nepůsobíte jako orgán rady, ale orgán někoho úplně jiného“.

Anketa

Máte důvěru ve zdraví prezidenta Zemana? (Ptáme se od 26.8.2020)

86%
14%
hlasovalo: 8413 lidí
 
Tato část se protáhla na více než dvě hodiny. Proti tomu, co se odehrálo po patnáctiminutové přestávce, to však stále nic nebylo.

Druhou část jednání zahájila prezentace podzimní programové nabídky jednotlivých programů ČT, kterou provedl radní Roman Bradáč.

„Milan Fridrich a jeho tým pracují dobře a jsou si vědomi výlučnosti veřejnoprávního vysílání,“ zaznělo na úvod.

Dramaturgická kostra je stálá už několik let a měnit se moc nebude. Pak zazněla pochvala, že „ani ČT1, kanál nejméně vyprofilovaný a nejvíce prorodinný až na výjimky, nejde vstříc nejnižšímu vkusu“.

I zde se pokoušejí o něco zajímavého. „Funguje to, třeba vloni seriál Most,“ uvedl pro příklad radní Bradáč.

Při jeho prezentaci zaznělo například, že „skvostně natočení Hříšní lidé města pražského obstojí i po půl století“. Sobotní prime time nabídne „ověřené Zázraky přírody, na podzim budou snad i premiérové díly“.

Publicistika byla probrána stručně: „Zůstávají Reportéři, 168 hodin a pro fajnšmekry Máte slovo“. Na ČT Art nebude chybět „ve středu večer nesmrtelná Ebenova Plovárna“.

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví? (Ptáme se od 25. 8. 2020)

66%
34%
hlasovalo: 13170 lidí

Slovo si bere Šarapatka

A pak již následoval netrplivě očekávaný bod, zpráva o činnosti ČT24 za první pololetí. Jakmile jej předsedající radní Kühn ohlásil, začalo se mezi radními zuřivě šustit papíry.

Zpravodajem bodu byl navíc radní Zdeněk Šarapatka, který ČT24 hned na úvod nazval „vlajkovou lodí České televize“.

„Toto je svobodná půda a nikdo tu nemůže nikomu omezovat čas. S výjimkou pana předsedy, tedy,“ začal svůj přednes informací o délce projevu. Pak vyprávěl o tom, jak v první polovině roku 2020 byla kvůli koronaviru celá společnost naruby a ČT také.

Připomněl, že na květnovém jednání se mocně děkovalo ČT za vynikající osvětovou a informační činnost, a dodal, že dnes už se na to zapomíná, což je „český národní sport“.

„Málokdo z kritiků zpravodajství ČT si uvědomuje, jaký to byl zásah do vnitřního fungování České televize,“ připomněl provozní problémy, které museli na Kavčích horách zvládnout. Přesto ale ČT24 za pandemie dramaticky stoupla sledovanost, což je podle Šarapatky jednoznačným důkazem, jak jí lidé věří. „Došlo k zásahu 4,5 milionu diváků, to je obrovské číslo,“ vykládal.

Ocenil speciální vysílání o lidech postižených pandemií. „ČT24 naplňuje beze zbytku zákon o České televizi. A tehdy se to ukázalo, když jako jediné médium tlumočila vše do znakové řeči a poskytovala zásadní informace neslyšícím,“ připomněl Šarapatka.

Připomněl, že ČT24 se vůbec nedotkl nástup konkurenční CNN Prima News.

Následovala oslava redaktorů ČT, kteří i v rouškách naplno informovali a „nikdo nezůstal doma“.

Některé pořady byly přerušeny, ale teď se vrátí. „Kdo se těšil, že skončí pořad Newsroom ČT24, tak bude zklamán. Newsroom ČT24 by měl pokračovat a já věřím, že pokračovat bude,“ dodal vesele.

Pak zmínil, že „Události ČT čelí nepřízni“, a vyprávěl příběh z jedné z minulých rad, kdy „přijel pán z Bruntálu a měl jsem kvůli tomu být odvolán, z popudu paní Bobošíkové“.

Chápe, že opozice si stěžovala, že „je všude Babiš a Hamáček v oranžovém nebo červeném svetru“, ale na druhou stranu lidé v úřadech podle něj museli mít možnost vystoupit před veřejností.

„Pro kritiku zapomínáme, jak jsme ČT před čtvrtrokem tleskali, když jsme ji potřebovali,“ chválil dále a pak vykládal, jak rád si čte spodní lištu ČT24.

Pak chválil zahraniční reportéry ČT, zejména Barboru Šámalovou, která prý prokázala odvahu, když natáčela o počátcích koronaviru, když se ještě nevědělo, co virus dělá.

Kvůli vzniklé situaci byly zvýšeny náklady o 2,3 procenta, ale podle Šarapatky je to pochopitelné a je to jen „drobný problém“.

O dotaz se hned po skončení jeho dlouhého projevu přihlásila radní Hana Lipovská. Tu zaujala informace, že do pořadu Interview ČT dostávali pravidelně pozvání i politici z opozice. Sama si výzkumem zjistila, že byli mezi hosty podreprezentováni zástupci SPD a Pirátů, takže Lipovskou zajímalo, proč se tak stalo.

Zajímala se o to, jakým způsobem jsou domlouvána místa pro pořad Fokus Václava Moravce. Třeba smlouva s centrem moderního umění DOX nikde není k dohledání.

A zmínila i úterní rozsudek v žalobě advokáta Václava Vlka. K tomu radní zajímalo, jak je to se zvaním hostů z politických stran do hlavních profilových pořadů ČT24.

Šéfredaktor Šámal se chopil vysvětlování: v pořadu Interview nedochází k přerozdělování. Hosté se totiž určují na základě denní agendy, a někdy prostě při domlouvání pořadu v řádu hodin někdo nemůže.

Pokud jde o pořad Události, komentáře, tam si vedení zpravodajství vede pečlivé statistiky. „Pokud si je rada vyžádá, tak je máme,“ ujistil. Zvaní politiků je podle něj složitá disciplína, třeba jeden předseda sněmovní strany do Událostí, komentářů prostě nechodí.

Předseda Kühn Lipovskou jako nováčka uklidňoval: „V celoroční zprávě budou přesná data. Rada je dostává už řadu let.“

Lipovská vysvětlila, že ji zajímal poměr pozvání a odmítnutí u předsedů stran.

Podle Šámala už se odmítání pozvání řešilo a je to složité. „Už se v minulosti stalo, že předseda jedné strany si stěžoval, že je zván málo, a ostatní poslanci z té strany přitom všechno odmítali,“ vykládal.

Radní Roman Bradáč jako bývalý redaktor ČT vzpomínal, že počítání, kolikrát se kdo pozve, slyšel od svého nástupu neustále. On sám vnímá jako relevantnější kritérium „validitu“ hosta.

Pak zazněla v debatě námitka, že ČT je dehonestována na alternativních webech, že je odporná a nedává prostor a tato data by mohla ukázat, jak to je. Lipovská také čelila dotazům, co z těch dat budete dovozovat, co s nimi bude dělat a zda se tato data nebudou „šířit na nějakých xenofobních srazech“.

Šéfredaktor Šámal následně odmítl námitky, že by se tak jako politické diskuse měl měřit pořad Focus Václava Moravce, který podle něj není politicky profilovaný a zvou se tam odborníci.

Lipovská namítala, že opakování hostů vytváří zkreslený dojem o tom, jaké máme v Česku odborníky, což není účelem pořadu, který má naopak záměr prezentovat zajímavé pohledy na věc.

Anketa

Jak hodnotit Ludvíka Svobodu coby osobnost českých dějin?

96%
hlasovalo: 22208 lidí
Šámal pak ještě odpověděl na zapomenutý dotaz Lipovské, jak se vybírají lokace pro Moravcovy diskuse. „Hledáme prostory, kam jsme vpuštěni zadarmo, nebo za zdroje. Neuzavíráme barterové smlouvy natrvalo,“ vysvětloval s jedinou výjimkou, kterou je Národní muzeum.

Radní Martin Doktor ujistil, že on si zpravodajství ČT váží a na její zásluhy z jara nezapomněl, ale zajímalo jej, proč zpravodajství ČT tak dramaticky prezentuje počty nakažených koronavirem. Zajímalo jej, zda to není po tlaku od úřadů, a citoval názory expertů, třeba prof. Berana, že počet nakažených nic neznamená. „Ano. Když o tom tak přemýšlím, možná je to pravda,“ připustil ředitel Šámal.

Pak ještě informoval o vývoji kolem zpravodaje ČT v Moskvě. Ten je vybrán, ale nemůže nastoupit.

„Jak zpravodaj, tak bývalý zpravodaj, který má největší znalost prostředí, tak šéf zahraničních zpravodajů to intenzivně řeší,“ ujišťoval Šámal.

Situace se prý už řeší přímo s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. „Když to půjde dobře, tak Karel Rožánek vycestuje v říjnu. Jde hlavně o otázku udělení stálého novinářského víza,“ avizoval ředitel.

Xaver se ptá…

Radní Luboš Xaver Veselý vznesl v debatě téma tweetu Jakuba Železného o vyhazování ze studia. „Může si každý psát na sociální sítě, co chce, a práce se to netýká, nebo nese odpovědnost i za své výstupy na sítích,“ ptal se ředitele zpravodajství Šámala.

Veselého také zajímalo, jak se technicky v ČT dělá takové vyhazování ze studia, zda bude host znelíbený Jakubu Železnému vyváděn kolem kamer ochrankou.

 

 

Ředitel Šámal kroutil hlavou: „Takovou situaci jsem nikdy nezažil. Až to zažiju, tak to pro mě bude nové a budu posuzovat kontext,“ řekl radním.

Zdůraznil, že v praxi k ničemu takovému nedošlo. „A to, co kolega Železný odehrál na Twitteru, byla metafora, která se odehrála mimo televizní vysílání,“ uklidňoval.

Nemá za to, že by jeho podřízený porušil některou z norem redakčního chování. Ale obecně si zaměstnanci ČT nemohou psát na sociální sítě, co je napadne.

Hned pak si vehementně vzal slovo radní Zdeněk Šarapatka: „K tomu, co tady říká pan Veselý, to se prostě nedá vydržet. Doktor Železný píše na Facebook, a to je úplně stejná situace, jako když pan Veselý sedí ve svém XTV a žertuje na adresu politiků, i když mu zákon takové projevy zapovídá,“ připomněl svému kolegovi.

„Tak si doktor Železný na svém privátním Twitteru píše nějakou myšlenku, o které všichni pochopí, že je to nadsázka. A přitom on se ovšem důsledně řídil zákonem 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu. On se jako redaktor musí řídit tímto zákonem,“ zdůrazňoval radní.

„V tom zákonu je jednoznačně popsáno, přečtěte si ten zákon, co je komunistický režim, a jak se k tomuto zákonu má stavět občan dbalý zákonů,“ dodal Šarapatka. Toto právo podle něj Železnému nemůže upřít ani generální ředitel, ani ředitel zpravodajství, ani desatero.

„Pokud tomu někdo tleská, tak beze všeho, ať si plive na Miladu Horákovou. Ale pak neznáte ten zákon,“ dodal s pohledem zabodnutým do Veselého.

Šámal pak ještě zopakoval, že pravidla pro komunikaci redaktorů na sociálních sítích existují a výstupem redaktora Železného porušena nebyla.

Předseda rady Kühn pak uvedl, že problém je v tom dovětku „vyhodí ze studia“. A poukázal přitom na interní „Desatero České televize“. To Šarapatku nadzdvihlo ještě za pět minut, zatímco se už dávno probíralo jiné téma. Radní přesto vrátil diskusi k tématu: „Desatero České televize, opatření ředitele zpravodajství, je podzákonná norma. A tamto je zákon. Já tu slýchám něco jako v padesátých letech,“ kroutil hlavou.

Do hluku v sále poznamenal, že „mně tady ty vaše výkřiky jdou jedním uchem pryč“.

„Já jsem neřekl nic víc, než že mi vadí ten dovětek, že vyhodí hosta ze studia. To vadí i mně,“ protestoval už lehce unaveně Kühn.

Naštvaný Wollner: Já jsem editor. Zkuste si to za tím pultem

Sotva skončilo ožehavé téma, už vypuklo další.

Místopředseda Rady Daniel Váňa využil přítomnosti redaktora Marka Wollnera a chtěl mu položit otázku na problematickou reportáž o lidické tragédii. Přednesl k tomu jako uznávaný historik delší expozé, ve kterém srovnal Marii Šupíkovou, lidické dítě, s Terezií Kaslovou, která se rovněž snaží očistit svého rodinného příslušníka. A Váňa upozornil, že přístup Reportérů ČT byl v obou případech rozdílný. Dokonce o tom napsal jako historik studii, kterou předal vedení ČT a byl nemile překvapen, že to ji nepředalo reportérům.

Do jeho výkladu pokřikoval z míst pro veřejnost aktivista Jan Šinágl. „Vy jste tu minule dával za vzor Švýcarsko, že se vám líbí, ale teď mám dojem, jak tady hulákáte, že máte pocit, že jste někde na švýcarské louce,“ poznamenal k tomu smířeně Váňa.

Jakmile se zmocnil slova Marek Wollner, zaznělo: „Jestli se neurazíte – já si to budu stejně dramaturgovat po svém.“ S výzvou ať se pan Váňa postaví k mixážnímu pultu a zkusí si to.

Váňa mu vytýkal, že nevzal v úvahu postoj největšího odborníka na otázku Lidic, kterým je docent Eduard Stehlík. „On není odborník, on o tom napsal jen popularizační brožuru, žádnou vědeckou studii,“ kroutil hlavou Wollner.

Váňa poznamenal, že ji nenapsal možná proto, že ctí etický rozměr práce. „Já se k tomu ke všemu vyjádřím,“ pokyvoval Wollner do jeho promluvy.

Váňa zakončil svůj delší výklad: „Vy pojímáte názory jednoho historika jako fakta, a ne abyste dehonestovali jednoho člověka a jeho potomkům z toho jde hlava kolem.“

Wollner se chytil srovnání Marie Šupíkové s Terezií Kaslovou: „To je vhodná paralela, protože ten článek Hitler je gentleman neexistuje. Ani ten druhý citát pana Peroutky, co pan prezident použil, tak neexistuje. Pro mě je ta kauza Peroutka jednoduchá – neexistuje to. Nevím, proč pro vás to jednoduché není,“ divil se. Pokud se prý na tomto neshodnou, tak vůbec neplatí fakta.

„Jsem rád, že jsem tady, klidně odkryju všechny karty. Už to bylo probíráno několikrát. Vrací se to stále a znova a doufám, že tímto mým vystoupením se to ukončí,“ věřil Wollner.

A pak se pustil do výkladu, jak se začala rodit problematická reportáž V předvečer tragédie: „Dramaturgování této věci u mě začínalo otázkou: Je tu nějaké udání a má potenciál poškodit rodinu. A dostal jsem odpověď: Ta rodina existuje a ta paní s tím nemá problém. Ta kniha existuje čtyři roky a nikdy jí to nevadilo, dokonce s panem Kynclem byla v kontaktu,“ tvrdí.

Kniha Vojtěcha Kyncla je podle něj skutečnou historickou studií, jako jediná. „Nemůžeme říci, že každá kniha na toto téma je historická studie. Když to jen vydá nějaký nakladatel, tak je to popularizační, ne vědecká,“ vykládal Wollner.

Autorem jediné, která má štempl Akademie věd, je podle něj Vojtěch Kyncl. A ten prý Wollnerovi tvrdil, že mu paní Šupíková řekla, že o informacích ví a nevadí jí. Tím považoval šéfreportér ČT otázku souhlasu paní Šupíkové za vyřízenou. Ale dodal, že pokud by toto nevěděl, tak by jako editor takovou reportáž nikdy točit nenechal.

„A skutečně s tím taky žádný problém nebyl,“ trval vehementně na svém. „Až do té doby, než čtvrt roku poté přišla paní Šupíková do studia paní Bobošíkové. Já jsem hrozně nerad, že toto jméno musím vyslovovat,“ litoval Wollner. Pro něj je prý absolutně nepředstavitelné, aby si kolegu ze spolku vzal do studia a hrál si s ním na diskusi, jako to udělala Bobošíková, předsedkyně lidické buňky Českého svazu bojovníků za svobodu.

Wollner si myslí, že do studia k Bobošíkové nešla dobrovolně. Takže odmítá, že by to byl on, kdo se k osmaosmdesátileté paní Šupíkové choval jako hyena. „Podle Vojtěcha Kyncla ona o tom měla povědomí a nebránila se právě proto, že toto povědomí měla,“ hájil se.

A nakonec proti Šupíkové postavil žijící potomky četníka Ressla, ze kterého druhá strana klidně udělala udavače, a ohledy na jeho potomky neřešila vůbec.

A taky si myslím, že jsem dobrej novinář...

Pak Marek Wollner dramaticky vykládal svůj osobní příběh, jak dělá dramaturga Reportérů už 16 let, zatímco předtím to každý vydržel tak maximálně dva roky, jak se mu do toho na počátku nechtělo, ale Zdeněk Šámal ho přemluvil, a jak to tak dlouho zvládá jen proto, že vždy fanaticky vyžadoval fakta.

„Nezlobte se, že si to myslím. Ale já si myslím, že jsem dobrej novinář, protože vždy dávám přednost faktům před svými názory,“ zhodnotil se Wollner. V rodině má hrdinu popraveného za druhé světové války a dotýká se jej hluboce, že o něm říkají, že si historii objednává na přání. „Kdybych měl probírat všechny lapsy toho archiváře Šustka, tak bych se tady zdržel hodně dlouho,“ mávl rukou nad argumenty protistrany.

„Můžu mít hypotézu. Ale pokud nenajdu důkaz, tak moje hypotéza padá,“ uzavřel Wollner. Historik Váňa dal ale veřejnoprávnímu redaktorovi šetrné školení z heuristiky. „Vy z jedné hypotézy uděláte fakt a druhou hypotézu zavrhnete.“

Aktivista Jan Šinágl z publika v tu chvíli vykřikl: „Co ho hodnotíte!“ A předsedu vyzval: „Vyhoďte ho už.“

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 20832 lidí
Wollner trval na tom, že má pro svá tvrzení řetěz důkazů. Četník Ressl měl osvědčení státní spolehlivost, a to pro protektorátního četníka nebylo jednoduché.

„Ten Ressl je velmi problematická postava. A je nesmysl, že by paní Doležalová za stanného práva přišla sama sebe udat, že u ní tři roky bydlela židovka,“ kroutil hlavou historik Váňa.

Teď jste se chytil do pasti,“ usmíval se Wollner, když namítl, že paní měla papír, že je křesťanka. Váňa reagoval procedurálním návrhem, aby Etický panel ČT ještě jednou celou věc přezkoumal na základě analýzy, kterou sepsal.

„Vy se pokoušíte opakovaně někoho soudit, dokud ho neodsoudíte?“ divil se Marek Wollner. Pak se mu Váňa pokusil předat svou vypracovanou studii, což šéfreportéra vytočilo ještě více: „Vy mně budete dávat nějakej manuál? Já jsem editor,“ zakončil své vystoupení sebevědomě Marek Wollner.

Na pomoc mu dorazil již delší dobu mlčící člen Rady Zdeněk Šarapatka, který se rozkřikl na kolegu Váňu: „Co to má znamenat? Vy říkáte, že vás nezajímá, že je to certifikované dílo Akademie věd? A vy nad tím mávnete rukou, že takových děl vychází? Sakra, slyšíte tu jasné argumenty. Na jedné straně je tu nějaký pan Šustek, kterého citujete, a na druhé straně publikace certifikovaná Akademií věd,“ vyjasnil pozice.

A Váňův návrh na nové hlasování Šarapatku rozpálil ještě více: „Tady neplatí zákon?“ ptal se vehementně. „Stížnost na tuto kauzu rada odmítla za bývalého složení rady. Pokud chcete revokovat usnesení rady, tak nemáte právo znovu přijímat, co už jednou rozhodla,“ mával zákonem.

Načež zdůraznil, že celá kauza je podle něj zpolitizovaná od samého počátku. „Posílal sem přípis místopředseda volebního výboru Poslanecké sněmovny pan Juchelka, ten se kolem toho pořád motá. Co se týče paní Bobošíkové, to už jsme si řekli minule, že je to odveta Wollnerovi. Stížnost už jsme odmítli, tato záležitost je uzavřena, pokud se řídíme zákonem,“ trval hlasitě na svém Šarapatka.

„Nejsem tady za Babiše, abyste mě okřikovali,“ překřikoval hluk.

„Je to přímý útok na obsah nepohodlných Reportérů ČT, a je to vítaná příležitost, jak je zpochybnit,“ zakončil své vysvětlení, načež utnul protesty kolegy Váni: „Dane, pan Wollner tě dostal úplně do úzkých, ty prostě ty argumenty nemáš,“ přešel s posměchem do tykání.

Radní Váňa chtěl vznést další dotaz na Marka Wollnera. „Ve druhé reportáži mluvíte o údajném udání, v prvním přímo o udání,“ upozornil jej s tím, že se v podstatě usvědčil.

Wollner odpověděl: „Před první reportáží o tom byl článek pana Šustka ve Slánském obzoru, žádném New York Times, takže jsem ho neznal, za což se omlouvám. A nebyla diskuse, byla tady odborná publikace Akademie věd a Památník Lidice, který zaštítil názory pana Kyncla. A my jsme neměli žádný důvod o tom pochybovat,“ trval na svém.

Ve druhé reportáži už prý Reportéři reflektovali diskusi. „Poté, co se z toho sporu stalo, že jsme hyeny, které jí zkazily stáří, tak se z toho stala politická kauza. Pak se z toho stal spor a díky tomu jsme udělali druhou reportáž. A pokud se později objevila diskuse, tak jsme řekli ‚údajně‘. Kdybych v tu chvíli udělal cokoliv, tak vždycky by se našel způsob, jak mě kritizovat,“ rozvášnil se šéf Reportérů.

Na další námitky historika Váni už podrážděně poznamenal, že „heuristiku pramenů měl dělat pan Kyncl, já jsem novinář. A dala na to štempl Akademie věd,“ triumfoval. Váňa protestoval, že Wollner vůbec nechápe etický rozměr věci a že možná bylo taktní mlčet. A ten rozhořčeně namítal: „To máme mlčet o padesátých letech? Kam až půjde tohle mlčení?“

Radní Jiří Kratochvíl, který se zviditelnil již v první části jednání, vmetl Wollnerovi: „Mám dojem, že tady se jedná o váš boj s paní Bobošíkovou.“

Do redaktorova znechuceného syčení pak připomněl, že on sám natočil řadu dokumentů o českém odboji za druhé světové války. „Na ty věci jsem měl vždycky šest odborníků. Tři lidi z archivu, dva z historie a jednoho policajta,“ popsal své zkušenosti. Doporučil Wollnerovi publikaci Rady Evropy o etice žurnalistiky.

Do námitek Marka Wollnera se hlasitě ohradil: „Mě nepoučujte, co je práce ve střižně.“

Slovo si ale vzal ještě Zdeněk Šarapatka: „Je úžasný mávat tady rezolucí Rady Evropy. Ale já vám něco přečtu.“ Pak předčítal pohled autora českého překladu této rezoluce, ve kterém bylo zmíněno, že téma by si měl nastudovat spíše Jiří Kratochvíl, kterého výslovně jmenoval.

Lipovská: Žádné tři měsíce, deset dní...

 

Anketa

Podporujete záměr EU, aby muž musel být dva měsíce povinně na rodičovské dovolené (Jinak by se zkrátila doba čerpání) ?

hlasovalo: 9280 lidí
Pak si vzala slovo radní Hana Lipovská a Wollner hlasitě oznámil, že si jde zakouřit.

Ekonomka upozornila, že není pravda, že by se čtvrt roku po Wollnerově reportáži nic nedělo. První stížnost poslala starostka Lidic již deset dní po jejím odvysílání. A rozhodně se nejednalo o nikoho od Jany Bobošíkové, jak Wollner tvrdil.

Odpověď dostala od autora reportáže, který tvrdil, že píše z pověření Marka Wollnera. Takže šéf reportážní publicistiky musel vědět, že tvrzení o čtvrtroce je nepravdivé.

Odpovídat začal Marek Wollner, ačkoliv otázka směřovala na Zdeňka Šámala. Když radní trvala na tom, aby ji odpověděl dotazovaný, vyskočil radní Šarapatka: „Toto není v kompetenci Rady ČT. Vy nemáte právo se na toto ptát, vy nemáte právo zasahovat do personálních záležitostí redakce zpravodajství České televize. Najděte si ten zákon někde na mobilu,“ vzkázal Lipovské.

A ozval si i Wollner: „Vy deformujete moje slova. Já jsem neřekl, že žádná stížnost nepřišla, já jsem řekl, že ‚vznikla kauza‘.“

Lipovskou zajímalo, na základě čeho editor Reportérů rozhoduje, který z odlišných vědeckých názorů bude uznán jako „pravda“. Šámal se do debaty vložil s tím, že v tomto případě to bylo snadné. Kyncl podle něj pracoval s dokumenty, zatímco Šustek s analogiemi.

Radní Lipovskou zajímalo, proč nemohla ve druhé reportáži padnout jedna věta omluvy, která by možná mohla ledacos vyřešit.

„Neshledávám postup dramaturgie pořadu za špatný a neshledávám důvod k omluvě,“ zdůraznil ředitel Šámal. Toho, čemu čelí paní Šupíková, je mu prý lidsky líto, ale za podřízenými stojí.

„Paní Šupíkovou jsme nejmenovali, neukázali, nijak jsme nenaznačili, že je tady potomek. Snažili jsme se ji maximálně ochránit,“ vykládal šéfreportér Wollner. Paní Šupíkovou prý ukázala národu až Jana Bobošíková. A vše završil argumentem, že nikdo mimo Lidice a okolí nemusel nic poznat, protože „jméno Doležalová je zcela běžné“.

Šarapatka vyhrožoval Lipovské právníky. Je prý v ohrožení její místo v radě

Poslední slovo k tématu si ale nenechal ujít Zdeněk Šarapatka: „Upozorňuji vás, kolegyně Lipovská, že nechám přezkoumat právníky váš postoj k pracovníkům České televize. Protože porušujete § 8 Zákona o České televizi. Otázkami, které kladete, tak zpochybňujete svou integritu a nezávislost zpravodajství. Nechám to právně vyhodnotit, protože za těchto okolností vzniká otázka vašeho působení v Radě České televize.“

Následoval mnohaminutový zmatek, kdy novopečený předseda rady René Kühn tápal, co se vlastně může navrhnout, a za pomoci zkušenějších kolegů a s nápovědou šéfredaktora Šámala vypořádával návrhy.

Radní Váňa chvíli poslouchal zmatečnou debatu, co se může navrhnout, a požádal o slovo. Pochopil prý, že není cesta, jak jeho analýzu seriózně projednat, takže nemá smysl, aby probíhalo nějaké formální jednání, a svůj návrh na její projednání v Etickém panelu stahuje.

„Vážně uvažuji, že navštívím paní Šupíkovou a omluvím se jí aspoň já,“ pokrčil ještě rameny s káravým pohledem na Wollnera.

Zdeněk Šarapatka začal teatrálně mluvit o tom, že již opakovaně upozorňoval, že rada podle něj nesmí projednávat stížnosti veřejnosti na pořady České televize, ale pouze na její vedení. Lidé si podle něj mohou stěžovat „velké vysílací radě“, ombudsmanovi nebo dalším institucím, ale rada by podle něj stížnosti veřejnosti na pořady ČT vůbec projednávat neměla.

Ať Dvořák vrátí svoji smlouvu, co nechal odnést

Radní Pavel Matocha upozornil, že v červnu byl ze sekretariátu rady odnesen originál jeho manažerské smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Místopředsedu rady Matochu to velmi překvapilo, takže navrhl usnesení: „Rada ČT vyzývá generálního ředitele ČT, aby neprodleně vrátil do sekretariátu rady smlouvu ČT s Petrem Dvořákem a další smluvní dokumenty, odnesené 12.6.2020.“

Šéf komunikace ČT Kolář, který na jednání zastupoval vedení televize, protestoval: ty smlouvy podléhají archivnímu a spisovému řádu a pravidlům GDPR. To, že je někdo předseda Rady ČT, podle něj ještě neznamená, že má právo ke každému dokumentu.

Matocha upozornil, že manažerská smlouva ředitele ČT se podepisuje ve třech kopiích, přičemž jedna má být na sekretariátu rady. Konzultoval to prý s bývalým šéfem Úřadu pro ochranu osobních údajů a ten s tím problém nevidí.

Kolář sice stále upozorňoval na právní problémy, ale předseda rady informoval, že ředitel s tím nemá problém a smlouva už je na cestě. Přesto Matocha na usnesení trval. Návrh byl přijat, proti hlasoval pouze Zdeněk Šarapatka.

Aktivista Šinágl: Toto tričko mi osobně darovali bratři Mašínové

Na závěr dostal slovo zástupce veřejnosti Jan Šinágl, i když někteří členové rady se začali balit. Aktivista, který celé jednání provázel svými glosami, avizoval, že tedy panu Váňovi „pošvýcarsku zahaleká“. Pak se pochlubil, že má na sobě tričko darované od bratrů Mašínových.

Upozornil na výstup radního ČT Luboše Xavera Veselého, který nazval web Forum24 jako „dementní“ a jeho redaktorku Johanu Hovorkovou jako „svini“.

Ke tvorbě ČT měl námitku, jak zpracovala téma svěcení mariánského sloupu, podle Šinágla epochální události. Ačkoliv byla na místě, natočila jen několik vteřin záběrů, nic ze zásadního kázání kardinála Duky, které musel vysílat on na internetu.

Podobný osud měla před Pražským hradem akce čínského opozičního hnutí Falun Gong. „Mohu se pochlubit, že zatímco v České televizi jsem být nemohl, v té tchajwanské jsem byl,“ dodal k tomu Šinágl.

„Gratuluji,“ přitakal unaveně předsedající a požádal aktivistu, jestli by nemohl mluvit k věci – tedy vysílání ČT.

„Udělal jsem sedm výstav, zval jsem Českou televizi a nepřišla,“ pokračoval. To už řídícímu došla trpělivost a pohrozil odebráním slova.

„Já tu supluji práci veřejnoprávní televize,“ rozčiloval se nadále Šinágl.

„Tak jo. Tak já končím dnešní zasedání a přeji všem hezký večer,“ zakončil předsedající vypnutím mikrofonů jednání. Jednání, které s více než šesti hodinami nejspíš překonalo rekord rady.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„A který pořad ČT se věnuje dezinformacím?! Zprávy!“ Rozhovor publicisty a mluvčího „elfů“ se totálně vyhrotil

17:58 „A který pořad ČT se věnuje dezinformacím?! Zprávy!“ Rozhovor publicisty a mluvčího „elfů“ se totálně vyhrotil

V debatním klubu se střetli mluvčí anonymní aktivistické skupiny tzv. českých elfů Bohumil Kartous a…