Za studium a srovnávání starověkých civilizací Bárta získal ocenění Česká hlava. Při srovnávání dlouhých časových řad a jednotlivých civilizací se prý ukázalo sedm zákonů, které popisují příčiny vzestupu i pádu civilizací a mechanismus těchto změn. „Dají se najít ve všech známých společnostech a není důvod se domnívat, že budeme výjimkou,“ říká egyptolog. Pokud jsme schopni problémy pojmenovat a máme všechny možné zdroje, technologie, poznání, máme i možnost to řešit.
Vezme-li všech sedm zákonů civilizace, řekl by, že na stupnici od jedné do deseti, kdy deset představuje opravdu významnou krizi, jsme mezi šestkou a osmičkou. Podotýká, že každá civilizace upadá, pokud je nefunkční společenská smlouva. „Docházejí objektivně levné zdroje energie, mandatorní výdaje přesahují rozumnou míru, nefungují elity a tak dále,“ dává za příklad.
A v jakém stavu zmíněná společenská smlouva dnes je? „Před dvěma a půl lety jsme se jí věnovali na semináři v Poslanecké sněmovně. Už tehdy byl evidentní rozpor mezi tehdejším narativem a tím, v jakém stavu byla většina společnosti,“ říká Bárta.
Projevilo se to například obrovským vzestupem exekučních případů. „To dopustila právě ta část elit, která řídila stát tak, že narušila důvěru většinové populace k aktuální politice, ochotu ke kooperaci a přijetí vládních strategií,“ poukazuje. „Když ale nemáte funkční společenskou smlouvu a elity nekomunikují, neznají a neřeší starosti a problémy většiny, neprosadíte nic. Až v poslední době se to začalo řešit,“ dodává.
Na poznámku, že zákon před lety dělal dlužníky a oběti exekucí i z dětí, které se sotva narodily, pokud za ně rodiče nezaplatili poplatky za odpad, odpověděl, že na semináři tehdy vystupovaly nejlepší právnické mozky. Třeba místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Roman Fiala upozorňoval, že pokud se rozevírají nůžky mezi státní správou, soudnictvím a většinovou populací, kdy právo je uplatňováno s problémy, s prodlevou nebo není uplatňováno vůbec, dochází typicky právě k exekucím.
Poukázal i na to, že v civilizované společnosti se nemůže stát, aby jel mladý člověk načerno tramvají a místo rozumné pokuty přišel do rodiny účet za 18 nebo 25 tisíc. „Jsem moc rád, že to z úst Romana Fialy zaznělo. Je to člověk, který je pro mě v oblasti práva největší inspirací,“ podotkl.
Nepřijde mu proto fér, co se kolem Fialy děje. Na mysli má třeba útoky v souvislosti s možnými personálními změnami na Nejvyšším soudu, pokud se jeho předseda Pavel Šámal stane soudcem Ústavního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová v ostrém komentáři předjímá události a označuje Romana Fialu za nepřijatelného pro tuto funkci.
Bárta to považuje za zneužití veřejného prostoru. „Soudci si to mají vyříkat na odborných fórech, je velice zhoubné, pokud někdo upřednostní svůj osobní zájem nebo zájem určité skupiny nad zájmem, který vede k budování státu,“ varuje egyptolog.
K nepřehlednému právnímu řádu Bárta podotkl, že když nějaký systém neustále bobtná, spotřebovává víc energie jen na to, aby se udržel v chodu, než aby se vyvíjel dopředu, je to špatně. „Není to nic prorůstového, systém naopak postupně pohlcuje sám sebe. To je fenomén typický pro úpadek komplexní společnosti. Jakmile začne,“ zdůrazňuje Bárta.
Závěrem řekl svůj názor na to, jak významné mohou přispět ke změně třeba stávky. „Nejsem zastáncem této formy. Je nešťastné a nedůstojné, když lidé zrovna kolem 17. listopadu plédují za návrat ke komunismu a socialismu. Je škoda, když extrémní odnože aktivistů promění debatu o klimatu v křik, přitom mezi nimi pomalu není jediný odborník, který by se klimatem a ekologií odborně zabýval,“ všímá si Bárta.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
