Předseda SPD Tomio Okamura si vzal slovo hned po ministryni financí za hnutí ANO Aleně Schillerové a rozčílil se, že debatovat o úpravách rozpočtu vlastně nemá smysl, protože většina poslanců ANO, ČSSD a komunistů už je stejně domluvená.
„Vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KSČM má ke schválení rekordního dluhu půl bilionu korun, který tady navrhují, zajištěnou svoji většinu. Takže naše debata tu je bohužel od počátku zcela formální a bohužel bez praktického dopadu na problém vládou prosazovaného astronomického zadlužení České republiky, které tu diskutujeme. Poslanci SPD přesto podali 10 pozměňovacích návrhů, které by přinesly úspory v desítkách miliard. Návrhy jsou součástí balíku škrtů nepotřebných výdajů, které hnutí SDP představilo. Navrhujeme škrtnout v rozpočtu nepotřebné výdaje, které v momentální krizi slušným a pracujícím občanům nic nepřinášejí. Například nákupy drahé zahraniční armádní techniky, platby solárním baronům, příspěvky do Evropské unie, inkluzi ve školství, platby politickým neziskovkám, ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými atd. Kdyby vláda náš komplexní balík škrtů přijala, nemusela by nyní zadlužovat republiku. Vláda ale nechce. Nechce přijmout balík škrtů a chce zadlužit Českou republiku,“ rozčílil se Okamura.
SPD navrhuje např. peníze z oblasti inkluze ve školství využít na splacení státního dluhu, snížit odvody do rozpočtu EU a ušetřené peníze poslat lidem se zdravotním postižením a současně zvýšit platy lidem pracujícím v sociálních službách. V neposlední řadě SPD volá také po snížení příspěvků na fotovoltaiku a místo posílání peněz tzv. solárním baronům volá po zvýšení důchodů.
„Bezpochyby by stát měl investovat a rozhýbat ekonomiku, ovšem v prvé řadě by tomu měla předcházet kvalifikovaná debata, jak a kde. Největší problém české ekonomiky je závislost na stávajícím automobilovém průmyslu, přesněji na výrobě aut se spalovacími motory. Ať už si o tom myslíme cokoli, už dnes konkrétní evropské země plánují do budoucna zákazy prodeje a provozu vozidel se spalovacími motory a současně tlačí na zákaz v celé Evropské unii. Jak známe Brusel a jeho zákazy žárovek nebo výkonnějších vysavačů, tak k takovému zákazu dojde a dopadne i na nás a na naše výrobce. Jakkoli jsou nařízení z Bruselu nebezpečná a škodlivá jako živelná pohroma, jediné, co s nimi můžeme udělat, je jednak vystoupit z Evropské unie, a také se na bruselské pohromy připravit. V našem případě to znamená investovat do jiného typu odvětví, než je výroba aut se spalovacími motory, což mohou být mimořádné příležitosti pro naše vědce, konstruktéry a výrobce,“ konstatoval Okamura.
Tomio Okamura
„Četl jsem například, že tým českých chemiků objevil nový, levný průmyslový postup výroby grafenu, a ten umí zvýšit pevnost betonu při snížení jeho hmotnosti, vylepšit kapacitu akumulátorových baterií nebo dokáže lépe filtrovat například léčiva z odpadních vod. To vše ale vyžaduje ještě další ověření a investice ve výši několika milionů Kč. Bohužel neexistuje forma podpory, která by tyto sumy na prověření výstupů základního výzkumu – českého základního výzkumu – poskytovala. Tohle je přece investice pro stát jako vyšitá, ať stát zaplatí výzkum a následně ať pobírá procenta z využití patentů nebo ať grafen přímo vyrábějí státní firmy a prodávají po celé planetě, případně můžeme budovat fabriky po celém světě. Tomu říkám investice, a tady je cesta, kde by stát mohl a měl užitečně utratit peníze,“ pokračoval předseda SPD.
Po Okamurovi nastoupil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který na kabinetu také nenechal nit suchou. Na prvním místě zkritizoval fakt, že většina členů vlády na jednání sněmovny chybí, čímž prý kabinet dává najevo, co si o práci poslanců myslí.
„Projednáváme a ve druhém čtení bezprecedentní novelu, kdy v polovině roku vláda žádá o navýšení výdajů o 137 miliard Kč, naprosto mimořádná, bezprecedentní situace, z členů vlády jsou zde přítomni dva. Tak vážně to vláda bere, tak zásadní je to pro ni dokument? To jenom na úvod, a zcela to zapadá do přístupu, kdy vláda předložila návrh na zvýšení výdajů o 137 miliard, aniž by se obtěžovala ho specifikovat, a všecko si to nacpala do vládní rozpočtové rezervy. Je to opovrhování sněmovnou? Je to neschopnost? Odpovězme si sami, ale v každém případě přítomnost dvou členů vlády při tak zásadním dokumentu je skandální,“ rozohnil se předseda poslaneckého klubu TOP 09.
„Mám ještě jednu otázku. Já jsem se na rozpočtovém výboru zeptal paní ministryně, jakou má vláda strategii pro případ, že příjmy by se propadly ještě více, než je současná predikce. Já to nekritizuji, chápu, že můžu vycházet teď z té nejaktuálnější možné, která je dubnová, která říká, byl by propad – která predikuje propad příjmů zhruba o těch 215 nebo 220 miliard proti rozpočtu schválenému v roce 2019. Nicméně všichni víme, že ta predikce je zatížená velmi silnými riziky směrem dolů a že to je riziko, s kterým musíme umět počítat. Mně tedy Matka Země i Otec Slunce říkali včera při slunovratu, že to bude víc než těch 215, ale tak uvidíme,“ pravil Kalousek v narážce na nedávný projev předsedy vlády, v němž se dovolával sil Matky Země a Otce Slunce. Nejen na Kalouska to působilo poněkud bizarně.
Nakonec konstatoval, že vláda v takovéto situaci měla jednat zodpovědněji a výdaje poněkud svázat.
Po Kalouskovi si vzal slovo šéf ODS Fiala a vyzval kabinet Andrej Babiše (ANO), aby šetřil. Ale aby nešetřil na lidech, nýbrž na sobě, na přebujelém úřednickém státním aparátu. Současně by pak vláda měla snížit celkovou byrokratickou zátěž občanů a zrušit tzv. superhrubou mzdu, k čemuž se ostatně sama zavázala.
ODS proto předkládá ke schválení pět usnesení.
„Za prvé: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby do 31. 7. 2020 předložila audit výdajů státu. Stávající výdaje spojené s provozem státu nekorespondují s možnostmi rozpočtu na straně příjmů a je potřeba identifikovat výdaje, které lze omezit. Za druhé: Poslanecká sněmovna ukládá vládě do 31. 7. 2020, aby předložila plán na snížení byrokratické zátěže o minimálně 10 % do konce roku 2020 a dalších 10 % v roce 2021. Jedná se o naplnění vládního závazku z minulého roku, který doposud nebyl naplněn,“ popsal představu ODS její stranický šéf.
„Třetí usnesení bude znít takto: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby podpořila rychlé schválení zrušení superhrubé mzdy. Návrh zákona čeká ve sněmovně na projednání jako sněmovní tisk 254 od 8. 8. 2018. Čtvrté usnesení: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby předložila do 31. 12. 2020 koncept důchodové reformy. Tento programový cíl vlády dosud nebyl naplněn a s ohledem na blížící se konec volebního období je nejvyšší čas návrh zpracovat a zohlednit aktuální ekonomický vývoj a výhled a dluhy veřejných financí, které vláda navrhuje tento rok a v dalších letech. A páté, poslední usnesení, bude znít takto: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby předložila do 31. 12. 2020 návrh reformy daní a odvodů, které zjednoduší a podpoří zvláště malé a střední podnikání, a ponechá tak více peněz lidem,“ pokračoval.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
